Brusel – Česká vláda bude muset obhajovat svůj odmítavý postoj k přijetí většího počtu uprchlíků, kteří míří do Evropy přes Středozemní moře.
Evropská komise přece jen chce, aby se všechny státy o běžence rozdělily. Chce stanovit pro každou zemi kvótu pro počet uprchlíků, které přijme.
Návrh eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose mají zástupci osmadvaceti členských zemí EU projednat ve středu v Bruselu.
Podle internetové stránky Euobserver.com se při výpočtu kvót bude u každé země uplatňovat několik hledisek. Počet obyvatel, míra nezaměstnanosti, výše HDP na obyvatele či možnost každého státu se o běžence postarat.
Loni přes Středomoří dorazilo k evropským břehům téměř 220 tisíc lidí, za první čtyři měsíce letošního roku přes 45 tisíc osob.
Nejvíce azylů udělují Německo a Švédsko, s přílivem migrantů se potýkají hlavně tzv. frontové státy. Itálie, Malta, Řecko.
Přerozdělování uprchlíků je přesně to, o čem Praha nechce ani slyšet. Už v prosinci ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v Bruselu řekl, že Česká republika systém kvót odmítá, ačkoliv žádný návrh ještě nebyl na stole.
Češi varovali dopředu
"Neříkám, že na konci budou závazné kvóty, ale musíme naši pozici deklarovat už teď, když se o ní jedná, a ne až bude dojednáno, abychom nebyli schopni svou pozici obhájit před občany České republiky," řekl tehdy Chovanec Českému rozhlasu.
Českou filozofií je, že uprchlíkům se musí pomáhat, ale mimo Evropskou unii. Ne uvnitř.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz se vyjádřil k přijímání uprchlíků ze Sýrie ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
"Nechceme, aby se statisíce lidí stěhovaly. My jako Česká republika jsme od začátku říkali, že se chceme soustředit na pomoc na místě. Do těch utečeneckých táborů v Jordánsku směřujeme naše lékaře, léky i finanční pomoc. Investovali jsme tam už 120 milionů korun. Financujeme i programy, kde se lidé učí s počítačem nebo šít. Čeští lékaři tam operují syrské děti, a tak dále," uvedl.
Česká politická scéna je v tomto bodě jednotná, negativně se k přijetí většího počtu uprchlíků stavějí i opoziční TOP 09 a Občanská demokratická strana.
"Šílený a neférový"
V odporu proti návrhu ale Češi nebudou sami. Ještě radikálněji se vyjadřuje maďarský premiér Viktor Orbán. Systém kvót označil za "šílený a neférový".
Maďarský premiér by nejraději zemi běžencům úplně uzavřel. "Chceme zachovat Maďarsko takové, jaké je," prohlásil nedávno.
Dohodu o rozdělení migrantů odmítá také Velká Británie. Právě názor, že na ostrovy jich míří příliš mnoho, aniž by to mohl Londýn kontrolovat, přispívá ke stále odmítavějšímu postoji řady Britů k členství v Evropské unii.
A nová konzervativní vláda, která má po čtvrtečních volbách jasnou většinu, hodlá do roku 2017 uspořádat referendum o setrvání v Unii. Kvóty rozhodně odmítá.
"Velká Británie je pyšná na svoji historii udělování azylu těm, kteří ho nutně potřebují. Ale nedomnívá se, že závazný systém pro přijímání uprchlíků je odpovědí na tyto problémy. Budeme proti návrhu Komise na povinné kvóty," uvedl mluvčí britského ministerstva vnitra.
Evropské státy zároveň chtějí v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, která by umožňovala ozbrojený zásah proti pašerákům lidí a jejich lodím. Hlavně u pobřeží Libye.
Do operací se slíbilo zapojit deset zemí. Například Británie, Francie, Španělsko a Itálie.
Rusko ale dopředu avizovalo, že pro takovou rezoluci její zástupce ruku nezvedne. Moskva patří mezi pět členů Rady bezpečnosti, kteří mají právo veta.
