Takový je závěr zprávy Organizace spojených národů, kterou zveřejnili odborníci na konferenci o biodiverzitě v brazilské Curitibě.
A zpráva o přírodní rozmanitosti dokládá veké ztráty druhů i čísly.
Proti stavu před třiceti lety zbyla v Karibiku jen pětina korálových útesů. Velkých ryb v severním Atlantiku je o dvě třetiny méně. Polovině vyšších ptáků hrozí vyhynutí.
Za posledních pět let mizí každým rokem ze zemského povrchu lesy rozlohy České republiky. A dalo by se pokračovat.
Šestá velká vlna vymírání
V celé historii došlo jen pětrkát k vymírání druhů v takovém rozsahu jako dnes. Vždy za to ale mohla nějaká "přírodní" událost. Teď je za úbytek druhů zodpovědný člověk.
"Jsme zodpovědní za šestou největší vlnu vymírání v historii Země, a největší za posledních 65 milionů let, od doby, kdy vyhynuli dinosauři," píše se ve zprávě nazvané Global Biodiversity Outlook 2.
Infobox
- Vědci neznají přesný počet druhů organismů na Zemi, ale odhadují jej na 100 milionů
- Vymírání druhů je přirozený proces, lidská aktivita jej však výrazně zrychluje
- Mezi lety 2000 a 2005 bylo zničeno každým rokem 7,3 milionu hektarů lesa
- Do Středozemního a Rudého moře bylo za poslední století zavlečeno asi 300 "vetřeleckých druhů"
PŘEČTĚTE SI VÍCE
- Nová mapa odhaluje hrozby pro zvířata
- Amazonské lesy mizí. I přes zásah vlády
- Vědci nalezli v Indonésii ztracený ráj
- Ekologové: Čínu a Indii planeta neuživí
- OSN: Země současný styl života nevydrží
Před zmizením dinosaurů ze zemského povrchu vymíraly druhy v takovém rozsahu před 205, 250, 375 a 440 miliony let. Podle vědců za to většinou mohly zásahy od asteroidů, obrovské erupce sopek nebo náhlé změny klimatu.
Odpovědný druh: člověk
Příčinou dnešní vlny vymírání je ale rostoucí lidská populace, která už čítá šest a půl miliardy jedinců.
Znečišťování vzduchu i vody, rozšiřování sídel, odlesňování, globální oteplování a přemisťování druhů do míst, kam nepatří - všechny tyto projevy expanze lidského druhu podle zprávy OSN napomáhají mizení jiných druhů.
Odhaduje se, že současný rozsah vymírání je tisíckrát rychlejší než kdy dříve, a ohrožuje tak cíl konference v Johannesbugu v roce 2002, podle které se měla do roku 2010 "značným způsobem omezit ztráta biodivezrity".
Podle takzvaného Červeného seznamu ohrožených druhů se v posledních pěti stech letech ví o 844 druzích, které vyhynuly. Mezinárodní svaz na ochranu přírody a přírodních zdrojů, který seznam sestavuje, ale zároveň říká, že toto číslo je ve skutečnosti silně podhodnoceno.
Do čtyř let pokrok?
Přestože je letošní zpráva daleko více bezútěšná než předchozí, která vyšla v roce 2001, dosažení mety v roce 2010 podle ní není nereálné.
Podmínkou ale je, že pro zachování rozličnosti druhů a zastavení tak velkého vymírání je třeba podniknout daleko více než doposud: chránit přirozené biotopy od pouští po džungle a daleko efektivněji využívat přírodní zdroje: ať už jde o vodu nebo dřevo.
A úsilí nemá směřovat jen na suchozemské druhy. Zatímco dvanáct procent zemské pevniny je chráněno, v mořích a oceánech spadá pod nějaký ochranný režim jen 0,6 procenta jejich rozlohy.
Zpráva ale nemluví jen obecně. Zcela konkrétně například uvádí, že se musí do záchrany druhů investovat více peněz: celková částka, která se na zachování biodiverzity vynakládá, nestoupá. Klesla z jedné miliardy dolarů v roce 1998 o čtvrtinu.
Konference v Curitibě, která by měla dohodnout, jak ztrátu přírodních druhů zpomalit, se také zaměří na obchod s přírodními produkty a s geneticky modifikovanými organismy.
