Spojené státy chtěly do velké výměny vězňů, která se uskutečnila, zahrnout původně i vězněného vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. Novinářům to řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Washington však dohodu s Moskvou nestihl uzavřít dříve, než Navalnyj v únoru náhle zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
"Pracovali jsme s našimi partnery na dohodě, která by zahrnovala Alexeje Navalného," citoval Sullivanova slova zpravodajský web Axios. Sullivan podotkl, že zrovna v den Navalného smrti se bavil s rodiči Ruskem vězněného dopisovatele listu The Wall Street Journal Evana Gerskoviche, kterým řekl, že prezident Joe Biden je připraven dotáhnout dohodu o výměně vězňů přes tragickou zprávu o Navalném.
Turecká tajná služba ve čtvrtek uvedla, že akci koordinuje, výměna uskutečnila na mezinárodním letišti v Ankaře. Výměny se zúčastnilo celkem sedm zemí - USA, Rusko, Bělorusko, Německo, Slovinsko, Polsko a Norsko. Celkem se jednalo podle jejich informací o 26 lidí.
"Dojednali jsme propuštění celkem 16 lidí z Ruska - včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi," uvedl Bílý dům. Někteří z propuštěných strávili ve vězení roky. "Dnes jejich utrpení skončilo," stojí dále v prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena. Bílý dům v prohlášení zmiňuje, že se do Spojených států vrací novináři Evan Gershkovich a Alsu Kurmaševová, bývalý voják Paul Whelan a ruský opozičník Vladimir Kara-Murza. Kurmaševová před zadržením v Rusku žila v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Na tiskové konferenci v Bílém domě později Biden řekl, že už mluvil s propuštěnými Američany. Podle něj se do USA vrátí během několika hodin. Američané byli podle něj v Rusku odsouzení v monstrprocesech. Biden také zmínil důležitou roli, kterou ve výměně sehráli spojenci USA. Velký ústupek muselo podle něj udělat Německo, které propustilo ruského občana Vadima Krasikova odsouzeného k doživotí za vraždu spáchanou v Berlíně v roce 2019.
Ruská tajná služba FSB uvedla, že v rámci výměny vězňů Rusko převzalo osm svých občanů a dvě děti. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv komentoval akt slovy, že zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů. "A ti zrádci, ať si nyní horečně vybírají nová jména a aktivně se maskují v rámci programů na ochranu svědků," napsal Medveděv na svém telegramovém účtu.
Letadlo s ruskými vězni, které v rámci velké výměny propustily západní země, večer přistálo v Moskvě. Na letišti uvítal propuštěné prezident Vladimir Putin.
Výměna vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy je pozitivní signál, že jsou spolu obě země schopny komunikovat, řekl novinářům prezident Petr Pavel. Nebude ale znamenat nějaký zásadní zahraničněpolitický průlom, míní. "Mám radost, že se Alsu shledá s rodinou. Způsob, kterým Rusko zachází s nezávislými novináři, je opravdu nepřijatelný. Česká diplomacie bude nadále pracovat na tom, aby se politickým vězňům dostalo spravedlnosti a svobody," řekl ministr zahraničí Jan Lipavský, ocenil především propuštění novinářky, jež žila dlouhodobě v Praze.
Orlov, Jašin i Skočilenková
Kromě vězňů, o jejichž propuštění již informovala média, jde například o ochránce lidských práv Olega Orlova, který dostal za kritiku ruského režimu kvůli válce na Ukrajině 2,5 roku vězení.
Dále jde o umělkyni Alexandru Skočilenkovou, která si odpykává sedmiletý trest kvůli výměně několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy. Na svobodu by se mohly dostat také Ksenija Fadějevová a Lilia Čanyševová, bývalé spolupracovnice opozičníka Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v trestanecké kolonii na severu Ruska, nebo disidenta Vladimira Kara-Murzu.
Bývalý poradce Kremlu Sergej Markov ještě před výměnou uvedl, že se jí může kromě Spojených států a Ruska účastnit i Německo a zmiňované Bělorusko a Slovinsko. Tomu nahrává i fakt, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký Putinův spojenec, v úterý neobvykle rychle omilostnil německého občana Rica Kriegera. O den později slovinský soud odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a falšování dokumentů a nařídil jejich vyhoštění. Slovinská média rovněž psala, že jde o součást širší výměny.
Výměna vězňů s Německem zahrnuje i propuštění usvědčeného vraha Vadima Krasikova, který si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, jenž byl odpůrcem ruského režimu. Zelimchan Changošvili byl zavražděn v berlínském parku Tiergarten v roce 2019. Při vynesení rozsudku nad Krasikovem v roce 2021 označil berlínský soud zločin za "státem objednanou vraždu". Kreml tvrzení o zapojení Ruska označil za "naprosto neopodstatněné". Rozhodnutí o propuštění Krasikova z německého vězení nebylo snadné, uvedl tiskový mluvčí německé vlády v prohlášení.
Politico ve středu napsalo, že výměna vězňů by byla jedinečná geografickým rozsahem a pravděpodobně i počtem osvobozených lidí. "V novodobé historii Ruska se něco takového dosud nestalo," popsala ruská lidskoprávní aktivistka Eva Merkačevová.
Vliv amerických voleb
Zahraniční tisk skloňuje i možná jména Rusů, které v rámci dohody může propustit Washington. Mezi nimi hacker Roman Selezňov, Alexandr Vinnik odsouzený za kybernetické zločiny, podnikatel Vladislav Kljušin vězněný za zneužívání informací získaných při hackerských útocích nebo Vadim Konoščenok obviněný z pašování zbraní. Některá jména už údajně zmizela z americké federální databáze vězňů.
Politico napsalo, že v možné dohodě mezi Kremlem a USA mohly sehrát roli i blížící se americké prezidentské volby, v nichž může vyhrát republikán Donald Trump a který se podle listu při vyjednávání často chová jako "slon v porcelánu". Exprezident, který se bude v listopadu potřetí ucházet o Bílý dům, opakovaně hovořil o tom, že by jako šéf Bílého domu Gershkoviche osvobodil. V květnu napsal, že to pro něj "ruský prezident Vladimir Putin udělá, ale pro nikoho jiného ne, a USA za to nic nezaplatí".
Ruský soud v polovině července poslal Gershkoviche na 16 let do vězení za špionáž. Prezident USA Joe Biden na rozsudek reagoval slovy, že byl Gershkovich odsouzen kvůli tomu, že je novinář a Američan, a Spojené státy budou dál usilovat o jeho propuštění. Zahraniční média informovala, že Rusko osvobodilo kromě něj také Ilju Jašina odsouzeného na osm a půl roku za to, že podle úřadů šířil lživé zprávy o ruské armádě.
Severoatlantická aliance výměnu vězňů ocenila jako příklad spolupráce mezi spojenci v NATO, uvítal jej také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva nebo britský premiér Keir Starmer. Zprávu ocenily i ruská opoziční aktivistka Julija Navalná nebo vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která to má za povzbudivou zprávu pro své vězněné spoluobčany, píše agentura AP.
K poslední výměně vězňů mezi dvěma velmocemi došlo předloni v prosinci. Moskva tehdy propustila basketbalistku Brittney Grinerovou, odsouzenou na devět let na údajné pašování drog, výměnou za v USA vězněného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.
Dosud největší taková akce od konce studené války se odehrála v roce 2010, když Američané vyměnili deset ruských agentů za čtyři ruské vězně odsouzené za špionáž pro Západ.
