První kniha tchajwanského autora, kterou Tomáš Řízek četl, byla sbírka básní Liu Ka-shianga. Titul, který podle něj zachycuje "esenci Tchaj-wanu", četl ještě v době, kdy byl součástí diplomové práce sinoložky Pavlíny Krámské. Autorka v Česku marně hledala vydavatele, který by dílo vydal.
Řízek, který se živí jako ilustrátor, se proto rozhodl, že knihu vydají sami. "Mám rád, když věci někam směřují," říká Čech ve svém ateliéru v Tchaj-peji, hlavním městě ostrova Tchaj-wan, kde střídavě s tuzemskem už několik let žije.
Kniha s názvem Očima malé poletuchy se tak v roce 2017 stala prvním dílem, které vydavatelství Mi:Lu Publishing publikovalo. V současnosti pod hlavičkou vydavatelství vyšlo již čtrnáct knih z Tchaj-wanu a s některými jejich autory se čeští čtenáři mohli setkat i osobně - vydavatelství je už podruhé pozvalo na besedy s názvem Myslet jako ostrov v rámci knižního veletrhu Svět knihy.
U návštěvníků budí knihy zájem i díky Řízkovým ilustracím. "Snažíme se, aby všechny knížky byly krásné. Věnujeme jim opravdu nadstandardní péči," líčí pro Aktuálně.cz.
"Troufám si říct, že do Česka přinášíme současné trendy tchajwanské literatury," pokračuje. Do nich spadají romány o ekologických tématech, sexuálních menšinách, science fiction a komiksy. "Svou činností Mi:Lu Publishing zdůrazňuje, že je tu kvalitní literatura a také že existuje Tchaj-wan. V tomhle ohledu přinášíme tuzemským čtenářům spoustu informací a zážitků."
Jak ukázala nedávná studie tchajwanských úřadů, čeští čtenáři mají přístup k více informacím o ostrově než jiné části světa - díky překladům Mi:Lu Publishing se čeština stala čtvrtým nejčastějším jazykem, do kterého se tamní knihy překládají. Častěji se díla tchajwanských autorů vyskytují jen ve světových jazycích, jako je angličtina, francouzština a japonština.
Kdo je Tomáš Řízek
- Ilustrátor Tomáš Řízek (60) se narodil v Praze, posledních více než deset let žije střídavě v Česku a na Tchaj-wanu. Řízek pro své ilustrace využívá techniku vaječné tempery, kterou dříve učil i na školách a workshopech v Hongkongu, dnes ji učí na univerzitě v Tchaj-peji.
- První kniha s jeho ilustracemi na Tchaj-wanu vyšla už v roce 2007, od té doby vystavoval v místních knihovnách i muzeích a stal se zde velmi populárním. "Měl jsem období, kdy mi vycházely knížky jen na Tchaj-wanu," říká. Dosud ilustroval více než 80 knižních titulů.
- Často ilustruje dětské knihy nebo díla vycházející ve vydavatelství Mi:Lu Publishing, které působí v Česku i na Tchaj-wanu. Díky tomu mohou čeští čtenáři objevit současné tchajwanské autory. Ostrované se zatím mohli seznámit jen se sbírkou Kytice, další čeští autoři se překladů do tradičních čínských znaků používaných na Tchaj-wanu dočkají v následujících měsících.
Kytice jako doporučená četba na Tchajwanu
Řízek se zároveň věnuje i vydávání překladů českých autorů do čínštiny. "Když podporujeme tchajwanskou literaturu v Česku, tak bylo logické, aby to šlo i druhým směrem," líčí. Na ostrově proto založil místní pobočku vydavatelství a zatím v překladu vydal jednu knihu - Kytici spisovatele Karla Jaromíra Erbena. Její křest doprovodila ve městě Pching-tung na jihu Tchaj-wanu také Řízkova výstava.
Na jejím překladu pracovali pod vedením tchajwanské profesorky bohemistiky Melissy Lin její bývalí studenti a v současnosti sami překladatelé, předmluvu k ní napsal místní profesor a básník Lo Ch´ing. Čtenáři se dosud mohli seznámit jen s dobovými autory ze západní Evropy nebo Severní Ameriky, žánr romantismu, do kterého Erbenovo dílo spadá, si místní autoři nikdy neosvojili.
Oblibu knihy dokazuje polovina prodaného nákladu a také zpětná vazba od knihovníků. "Morální příběhy mají na Tchaj-wanu velkou odezvu a lokální příběhy jsou samy o sobě taky docela krváky," vysvětluje si zájem ostrovanů vydavatel.
Sbírku ocenilo i ministerstvo kultury v Tchaj-peji, které Kytici zařadilo na seznam 40 knih doporučené četby pro žáky základních a středních škol. Erbenova sbírka s ilustracemi od Řízka uspěla mezi tisíci tituly, ze kterých každý rok úřad vybírá pouze čtyři desítky knih.
Pro Mi:Lu Publishing je to už podruhé, co se jejich kniha na seznam dostala - první byla třídílná sbírka tchajwanských domorodých příběhů Sestřelte slunce. První část sbírky s názvem Písně pralesa, hor a moří vyšla i v češtině.
Cena od českého ministerstva zahraničí
Edice českých autorů překládaných do tradiční čínštiny, teda psaného jazyka používaného na Tchaj-wanu a v Hongkongu, je teprve na začátku. Ještě letos na Tchaj-wanu vyjde kniha Vždyť přece létat je snadné z roku 1963 od Ivana Vyskočila.
"Chtěl jsem pozitivního a hravého autora a Vyskočilovy texty jsou na hraně improvizace a fantazie. Pro Tchajwance, pro které není život úplně lehký, by to mohlo být hezké," domnívá se český vydavatel. Následně tchajwanským čtenářům představí knihu Žítkovské bohyně od spisovatelky Kateřiny Tučkové.
O tom, že i tito autoři budou mít u Tchajwanců úspěch, Řízek nepochybuje. "Pro Tchajwance byla Česká republika vždycky určitý ráj, sen. Sympatie tam byly vždy, i proto, že máme podobnou historii," vysvětluje.
Za svou činnost dostal Tomáš Řízek 19. října cenu Gratias Agit ministerstva zahraničních věcí. "Systematické předkládání kvalitní české literatury tchajwanskému publiku včetně citlivého uvedení s dobrou znalostí místního kontextu považujeme za zásadní přínos budování dobrého jména Česka na Tchaj-wanu," zdůvodňuje ministerstvo.
"Velmi si toho vážím. Nutí mě to bilancovat, což je pro mě neznámý pocit. Jsem hyperaktivní a vždycky jdu dopředu a najednou se stane něco takového. Generuje to různé pocity a přemýšlení," říká Řízek.
"Žádnou cenu jsem nečekal. Vždycky jsem dělal to, co mi dělalo radost a co jsem považoval za správné. I kdybych ji nedostal, tak budu pokračovat v tom, co dělám."
