Nová kniha dvou novinářů a spisovatelů literatury faktu - Boba Woodwarda a Roberta Costy - nese příznačný název Peril, což lze přeložit jako Riziko nebo Nebezpečí. Autoři hovořili s několika americkými politiky, poradci exprezidenta Donalda Trumpa a současné hlavy státu Joe Bidena, členy volebních štábů i lidmi z ministerstva obrany a tajných služeb.
Výsledkem je unikátní výpověď o období tří měsíců od konce října 2020 do konce ledna 2021. Zahrnuje vpád do Kapitolu, obavy Číny z vojenského útoku nařízeného Donaldem Trumpem ve snaze získat podporu Američanů a také nejistotu kolem reakcí nevypočitatelného prezidenta na svoji porážku v listopadových volbách.
Ke klíčovým postavám knihy a vůbec přechodného období v Bílém domě patří předseda sboru náčelníků štábu americké armády Mark Milley. Třiašedesátiletý generál autorům přiznal, že se svými kolegy z vedení Pentagonu vážně řešil otázku, jak zareagovat, kdyby Trump nařídil jaderný útok. Prezident byl podle výpovědí citovaných v knize v posledních měsících v Bílém domě zlostný, na každého křičel, každému spílal a vypadalo to, že není schopen kontrolovat své jednání.
Z publikace vyplývá, že americký prezident má na základě ústavy právo sám jaderný útok nařídit a nepotřebuje k tomu souhlas nikoho dalšího. Generál Milley ale v knize říká, že chystal jakousi pojistku pro případ, kdyby Trump chtěl něco takového podniknout.
"Máme určité postupy. Existují odpalovací kódy a zároveň procedury, které je nutné dodržet. Prezident sám může nařídit použití jaderných zbraní. Jedna věc je útok nařídit. Několik lidí musí ty zbraně odpálit a to je věc další," citují autoři šéfa generálního štábu.
Obavy v Číně, Íránu i Rusku
Legendární novinář Woodward a jeho kolega Costa píší také o rozhovoru s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, která s Milleyem po 6. lednu, kdy se odehrál útok Trumpových stoupenců na Kapitol, jednala. V podstatě od něj žádala ujištění, že špičky armády zamezí nějakému neuváženému kroku prezidenta, který by se týkal válečných operací za hranicemi USA.
"Milley nevěřil, že by Trump byl ochoten v závěru svého prezidentství rozpoutat válku, ale domníval se, že by mohl nařídit nějaké omezené bombardování v podobném stylu, jaké dříve nařídil v Sýrii, Íránu nebo Somálsku. Po útoku na Kapitol 6. ledna uvedly Čína, Írán a Rusko své vojenské síly do stavu pohotovosti," uvádí Woodward s Costou v knize.
Nejvážnější byly vztahy s Pekingem. V Pentagonu a CIA věděli, že od konce října čínská rozvědka analyzuje zprávy, že by Trump mohl ve snaze vyhrát volby nějakým způsobem zaútočit na Čínu. Jeho prezidentské období bylo plné sporů a konfliktů s touto zemí. Americký prezident ji kritizoval za poškozování amerických zájmů ve vzájemném obchodu a tvrdě napadal Peking za to, že dopustil rozšíření koronaviru ve světě.
Za zády prezidenta
Mark Milley se proto rozhodl ke značně nestandardnímu kroku. Bez vědomí prezidenta Trumpa zavolal svému protějšku v Pekingu, generálu Li Cuo-čchengovi. Osmašedesátiletému veteránovi čínsko-vietnamské války a bývalému nejvyššímu veliteli čínských pozemních sil. Hovor se uskutečnil 8. ledna v sedm hodin ráno washingtonského času a kvůli tlumočení trval skoro hodinu a půl.
Milley čínského generála ujišťoval, že Spojené státy žádný úder na jeho zemi neplánují. "Nezaútočíme na vás ani proti vám neprovedeme žádné bojové operace. Kdybychom na vás zaútočili, včas vám zavolám. Nebude to překvapení," prohlásil údajně.
Poté co kniha vyšla, pobouřily Milleyovy výroky Peking i nyní opoziční republikánské politiky. Nelíbí se jim, že generál jednal bez souhlasu prezidenta, o telefonátu do Číny mu neřekl a naopak o něm později mluvil s novináři. Senátor Marco Rubio vyzval Milleye k rezignaci, ozval se i samotný Donald Trump. "Nikdy mě nenapadlo zaútočit na Čínu. Kdyby se prokázalo, že Milley jednal za mými zády, měl by být souzen za zradu," cituje exprezidenta agentura Reuters.
Trumpa rozčílila Fox News
Autoři knihy Woodward s Costou rekonstruují s pomocí svých zdrojů i průběh volebního dne a noci v Bílém domě ve štábu Donalda Trumpa. Tým si objednával pizzy a kuřata, sledoval Trumpovu oblíbenou stanici Fox News a zpočátku byli všichni spokojení. Prezident získával na svou stranu jeden stát za druhým.
Pak se ale začaly sčítat i korespondenční hlasy, díky nímž významně posílil demokratický kandidát Joe Biden. Trump začal ztrácet nervy ve chvíli, kdy jemu nakloněná televize Fox News jako první přiřkla vítězství v důležité Arizoně Bidenovi. "Rozčiloval se a říkal, ať někdo zavolá do Fox News, aby to odvolali. Člen jeho týmu tam zatelefonoval, ale v televizi to odmítli," uvádí se v knize.
Čtvrtého listopadu v půl třetí ráno Donald Trump oznámil, že výsledky neuznává a že na amerických voličích byl spáchán podvod. Woodward s Costou ale tvrdí, že prezident nepřímo prohru uznal v důvěrném rozhovoru se svou bývalou poradkyní Kellyanne Conwayovou. "Jak jsme k…a mohli prohrát s Joem Bidenem?" ptal se jí. Ta mu odpověděla, že jedním z důvodů je koronavirus. "Stejně to nedává smysl. Je to příšerné," reagoval Trump. Nakonec ale dal na radu bývalého starosty New Yorku Rudy Giulianiho a porážku odmítl uznat.
Ne všichni v prezidentově bezprostředním okolí ale měli takový názor. Bývalá ředitelka Bílého domu pro komunikaci Hope Hicksová se sedmého listopadu zeptala Trumpova vlivného zetě Jareda Kushnera, proč prostě někdo z týmu neřekne prezidentovi pravdu, že je konec. "Výsledek přece není žádná ostuda, můžeme to ještě ukončit důstojně," říkala Hicksová.
Trumpa se nakonec pokusili k uznání porážky přemluvit i bývalý mluvčí jeho kampaně z roku 2016 Jason Miller a manažer jeho volebního štábu Bill Stepien. Ani ti neuspěli. Bývalý prezident dodnes tvrdí, že volby byly zmanipulované a naznačuje, že se o Bílý dům pokusí znovu zabojovat v roce 2024.
