Von der Leyenová podpořila intervence států do trhu tak, aby na jejich konci byly nižší měsíční faktury domácností a firem za teplo a světlo. Legislativní návrhy v tomto smyslu vedení Evropské komise v úterý schválilo a ve středu je tým von der Leyenové představil velvyslancům členských zemí v Bruselu.
V hodinovém vystoupení před europoslanci ve Štrasburku se ale šéfka komise držela obecných principů, jak se vyrovnat s drahou elektřinou. Konkrétní čísla zastropování elektřiny nebo výši navrhované speciální daně pro těžaře, kteří nyní pobírají mimořádné zisky, nezmínila.
"Potřebujeme snížit spotřebu elektřiny ve špičce a nasměrovat obří zisky výrobců těm, kteří je nejvíce potřebují," řekla například v narážce na takzvanou windfall tax, daň z mimořádných zisků, z níž by se měly dotovat zálohy na energie ohroženým domácnostem a firmám.
Komise navrhla tento poplatek nazývaný "solidární příspěvek" ve výši nejméně 33 procent z průměru nadměrného zisku důlních společností a dalších fosilních hráčů za poslední tři roky. Jde o nejnižší sazbu v EU, jednotlivé státy si ji mohou stanovit výše.
Stejně tak komise navrhla jako horní hranici ceny elektřiny od levnějších výrobců - jaderných a hnědouhelných elektráren a z obnovitelných zdrojů - 180 eur za jednu megawatthodinu (v přepočtu 4400 korun). Deník Aktuálně.cz o tomto návrhu informoval už v úterý.
Opatření má státům podle odhadů komise přinést 117 miliard eur (přes 2,87 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Komise chce omezit také zisky producentů fosilních paliv, což má unijním zemím zajistit dalších 25 miliard eur.
Povinné šetření elektřiny
Brusel ve středu odpoledne zveřejnil návrh předložený členským státům, aby se nejpozději od prosince tohoto roku začalo povinně šetřit elektřinou. V nejvytíženějších hodinách by měly země omezit spotřebu o 5 procent a celkově by měly do března příštího roku snížit odběr o 10 procent. Zatím jde jen o návrh komise, rozhodnout o něm by měly členské státy na mimořádné schůzce ministrů energetiky 30. září.
Von der Leyenová dál v projevu zmínila iniciativy, kterým se chce věnovat ve druhé půlce svého mandátu. Hodlá například ustavit "evropskou vodíkovou banku", která by měla financovat zrod trhu s vodíkem v EU coby ekologického paliva budoucnosti. "Vložíme do této banky tři miliardy eur," oznámila šéfka komise.
Stejně tak sdělila několik kroků směrem k pomoci malým a středním podnikům - například novelu příslušné regulace, aby čtvrtina z nich nekončila v bankrotu kvůli pozdě zaplaceným fakturám. A vsadit chce německá politička také na posílení evropské nezávislosti na dovozu lithia a dalších strategických surovin. Její tým hodlá představit novou legislativu, aby se těžba nebo výroba těchto materiálů vrátila do Evropy.
V části projevu věnované politickým otázkám von der Leyenová podpořila další rozšíření unie o Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a země Západního Balkánu. "Unie bez nich není kompletní," řekla.
Potlesk od europoslanců si vysloužila ve chvíli, kdy se zavázala "vymýtit korupci" z EU, když to samé se žádá po zájemcích o vstup. Kritikům maďarského premiéra Viktora Orbána nebo polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), s nimiž evropské instituce vedou mnohaletý spor o právní stát, pak byl určen příslib, že její tým "bude bránit nezávislou justici a evropský rozpočet".
Návrat kvót? Spíše ne
Uši mnohých českých politiků mohly zpozornět ve chvíli, kdy šéfka komise ocenila pomoc, jaká se dostala ukrajinským uprchlíkům, a uvedla, že by se unie měla vybavit "stálým, právně závazným nástrojem na podobnou pomoc i do budoucnosti". Takovým nástrojem byly v roce 2015 kvóty na uprchlíky, které Evropskou unii ostře rozdělily. Česko patřilo mezi nejhlasitější kritiky.
Český ministr pro záležitosti EU Mikuláš Bek (za STAN), který projev za předsedající Česko sledoval, řekl, že nejde o návrat kvót. "Probíhají intenzivní jednání o novém balíčku k migraci a české předsednictví brzy přijde s pokusem o další kompromis," řekl Bek ve Štrasburku.
"Východiskem našich návrhů bude povinná solidarita. Ale ne povinné přesídlování uprchlíků v členských zemích. To by nemělo šanci projít," dodal. Sám přitom "povinnou solidaritu" označil za potřebnou a přiřadil k ní například finanční nebo materiální pomoc zemím, které přijmou na svoje území větší množství uprchlíků.
