Neipyijto - Barmu čekají už v neděli doplňovací parlamentní volby.
Podle Do Aun Schan Su Ťij, známé disidentky, vůdkyně prodemokratické opozice a jedné z kandidátek, sice budou opět zmanipulované, to ale neznamená, že by její nově registrovaná strana házela pomyslnou flintu do žita.
"Jsme stále odhodlaní pokračovat, protože si to tak přeje náš lid. Nikdo z nás nelituje, že do toho šel," prohlásila Su Ťij na páteční tiskové konferenci.
Své příznivce pak laureátka Nobelovy ceny za mír ujistila, že se její Národní liga pro demokracii (NLD) pokusí získat tolik poslaneckých mandátů, kolik jen bude možné. Tedy pokud možno všech 48.
Sama za svou stranu kandiduje na předměstí Rangúnu a podle průzkumů má velkou šanci, že se do parlamentu skutečně dostane. Ještě před několika měsíci přitom bylo něco podobného nemyslitelné.
I kdyby ale strana v doplňovacích volbách získala všech 48 křesel, bude mít minimální moc. Dolní komora parlamentu má totiž 440 členů, z čehož čtvrtina mandátů je vyhrazena nevoleným vojenským činitelům a zbytku sněmovny dominují spojenci bývalé vládní junty.
Na seznamu voličů jsou stovky nebožtíků
Cesta k demokracii bude podle Su Ťij na Barmě ještě dlouhá. Svědčí o tom prý i to, že "nesrovnalosti, jež přípravy hlasování provázejí, přesáhly to, co je možné u demokratických voleb akceptovat."
Podle 60leté političky jsou na seznamu voličů v jejím obvodu stovky lidí, kteří už jsou po smrti, a na druhou stranu na nich chybí asi 1300 residentů. Propagační materiály Národní ligy pro demokracii prý navíc někdo systematicky ničí.
Buď jak buď, parlamentní volby, v nichž může kandidovat disidentka, kterou barmský režim donedávna držel ve vězení, jsou pro zemi velkou zkouškou a krokem kupředu. Lidé půjdou k urnám poprvé od té doby, co se moci před rokem ujala civilní vláda ze zákulisí ovládaná mocnou vojenskou juntou.
NLD v čele se Su Ťij už jednou volby vyhrála, a to v roce 1990. Tehdy jí ale vojenská junta odmítla předat moc a většinu z následujících dvou desítek let naopak vítězku voleb věznila.
Reformami se vláda snaží zalíbit Západu
Parlamentní volby v listopadu 2010, které vypsala vojenská junta jako součást slibu zavést v zemi demokracii, NLD bojkotovala. Důvodem byla část volebního zákona, nařizující stranám vyřadit z kandidátek kohokoli, kdo byl vězněn. Toto ustanovení bylo jasně namířeno proti Su Ťij a bojkot voleb byl pro juntu automaticky důvodem ke zrušení strany.
Přesto, že si armáda v zemi stále drží rozhodující vliv, snaží se nicméně současná garnitura přesvědčit Západ, aby přehodnotil sankce uvalené pro nedodržování lidských práv.
Kromě zahájení politického dialogu s opoziční Národní ligou pro demokracii (NLD) jedná Seinova vláda také s povstaleckými etnickými skupinami. Mimo Šanů uzavřela příměří i s Kareny.
Kabinet navíc nastartoval reformy i v jiných oblastech - legalizoval odborovou činnost a uvolnil restrikce svobody projevu. O pozitivních změnách svědčí mimo jiné nedávné návštěvy americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a šéfa britské diplomacie Williama Hagua.
