V červnu padla důležitá politická rozhodnutí týkající se klimatických změn. Taková, která ale nepřiblížila lidstvo k udržení nárůstu teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou. Na setkání ekonomicky nejvyspělejších států G7 se totiž představitelé Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Velké Británie a Japonska shodli na dalším financování hledání nových rezerv fosilních paliv, jejichž spalováním vznikají emise skleníkových plynů a které přímo přispívají ke změnám klimatu. 

Přitom už v loňském roce Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že pokud má lidstvo udržet oteplování pod zmíněným limitem, nemělo by od letoška dojít už k žádnému dalšímu hledání a využívání nových zdrojů fosilních paliv, píše britský list The Guardian. Představitelé G7 obhajují své rozhodnutí rostoucími cenami za ruský plyn. 

Summit velkých světových ekonomik G7 | Foto: Reuters

Nejen rozhodování o interrupci

Kromě zrušení práva všech žen na interrupci rozhodl americký Nejvyšší soud ještě o jedné věci: omezení pravomocí Agentury pro ochranu životního prostředí. Ta dosud mohla vydávat plošná regulační nařízení, například na omezení emisí z elektráren. Rozhodnutí se potenciálně dotkne i dalších regulačních úřadů. Spojené státy jsou přitom největším producentem emisí skleníkových plynů na světě. 

Americký list New York Times označuje krok za "jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí vůbec, které učiní boj proti globálnímu oteplování ještě složitější".

Tsunami ve Středomoří

Ohřívání planety způsobené emisemi je spojeno i se stoupající hladinou moří a oceánů. Zároveň s tím, jak hladina moří stoupá, zvyšuje se také pravděpodobný dopad vln tsunami. Ty tak mohou zasáhnout hlouběji do vnitrozemí. Jednou z oblastí, která se na ničivou vlnu tsunami musí připravit, je podle Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) Středomoří. Pravděpodobnost, že oblast zasáhne do třiceti let, je téměř 100procentní. 

Tsunami by tak mohlo ohrozit i velká města, která na ničivou vlnu nejsou připravena. Třeba francouzské Marseille, egyptská Alexandrie nebo turecký Istanbul. "Musíme dostat tu zprávu ven," říká pro list The Guardian expert na tsunami z UNESCO Bernardo Aliaga. "Neptáme se, jestli se to stane, ale kdy," dodává. 

Lachtan Meloun zemřel

Dalším problémem moří a oceánů je jejich znečištění, které ovlivňuje i život mimo ně. V červnu se o tom přesvědčila Zoo Praha, když její veterináři museli uspat oblíbeného lachtana Melouna, který nedávno oslavil dvacáté narozeniny.

"Melounově otci Gastonovi, který pocházel z přírody, se během povodní v létě 2002 stala osudnou krátce nabytá svoboda. Meloun, který nikdy neopustil zoo, naopak doplatil na znečištění moří a oceánů: je velmi pravděpodobné, že hlavní příčinou jeho rychle se zhoršujícího stavu byly všemožné škodliviny, které se mu během dvaceti let života ve tkáních nakumulovaly z mořských ryb," napsal na Facebook ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. 

Cizorodé látky, které se hromadí v tukových tkáních a orgánech, pravděpodobně vedly k selhání jater a ledvin ploutvonožce. "I u samic Julie a Báry jsme v tukové tkáni a dalších orgánech zjistili vysoké hodnoty cizorodých látek," doplňuje veterinář Zoo Praha Roman Vodička. Další detaily úmrtí Melouna přinese pitva. 

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s lachtanem. | Foto: Lukáš Bíba

Význam stromů ve městech

Vlny veder, které v červnu dorazily do Česka a které budou kvůli klimatickým změnám stále častější, obzvlášť silně zasahují obyvatele měst. Důvodem je nedostatek zeleně a množství zastavěných ploch, které ani přes noc nevychladnou. Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá opatřeními měst proti klimatické změně, vysvětluje, co by mohlo ve městech pomoct snížit teploty - třeba zelené střechy nebo stromy v ulicích. Upozorňuje však na to, že vysázením milionu nových stromů, jak to má v plánu hlavní město Praha, se nic nevyřeší.  

"Nové stromy je potřeba sázet tak, aby se něčeho dožily. V současnosti je bohužel sázíme hodně na kvantitu, nepečujeme o ně a často je neumisťujeme do správného prostředí," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Ať to není tak, že se vysadí milion stromů, ale mezitím nám tady pomřou stovky stromů, které už jsou ve věku 40 a 50 let a poskytují nám všechno, co potřebujeme: stíní, zachytávají vodu a vypařují ji. To hodně měst zanedbává. Zaměřují se na nové stromy a nedochází jim, že se musí starat o ty stávající."

Související

Vědec: Praha je jako topeniště. Ochladí ji stromy, ale sázet jich milion je nesmysl

Soud o klimatických změnách

Skupiny a jednotlivci na celém světě podali už přes šest set žalob na vlády a soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k zastavení klimatických změn. "Žaloby vycházejí z předpokladu, že stát je povinen hájit práva svých občanů a že klimaticky nezodpovědná politika znamená hazard s budoucností obyvatel," vysvětluje jejich smysl na svých stránkách spolek Klimatická žaloba ČR, který podobnou žalobu také podal.

A v červnu s ní u Městského soudu v Praze uspěl. Žalovanými byla česká ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy a životního prostředí, která dosud nepřipravila plány vedoucí ke snížení emisí, k nimž se stát na evropské úrovni zavázal. 

"Žalovaným se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990," konstatovala podle týdeníku Respekt předsedkyně soudního senátu Karla Cháberová. Ministerstva se mohou odvolat u Nejvyššího správního soudu.