Varšava - Je to tragédie, na kterou by Polsko nejraději zapomnělo. Anebo ji nikdy ji neprožilo.
Jde o pád vládního letounu u ruského Smolenska, při kterém v dubnu 2010 zemřelo 96 lidí, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Vzpomínky na traumatickou událost se ale vrací jako bumerang. A pozůstalí zápasí s emocemi ještě i po sedmi letech.
Nová nepříjemná překvapení přinášejí exhumace těl, které loni nařídila polská pravicová vláda.
V rakvi zemřelého generála Bronislawa Kwiatkowského, někdejšího velitele polských ozbrojených sil, se podle pondělního vydání polského bulvárního listu Fakt našly během exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí.
Výbušnou informaci v pondělí potvrdila i polská krajská prokuratura.
Chce se mi vztekem křičet
"Chce se mi vztekem křičet na celý svět. Nenávidím lži. A oni mi sedm let lhali," řekla polským médiím vdova po generálovi Krystyna Kwiatkovská.
Rakve polských obětí byly po rychlé identifikaci převezeny na jaře 2010 z Ruska do Polska. Jak připomíná nejčtenější polský deník, pozůstalí už je nesměli otevírat. Povolené nebyly ani samostatné identifikace těl.
To se změnilo až později. Ve chvíli, kdy se objevily nesrovnalosti a první podezření o záměnách těl.
Koncem září 2012 například vyšlo najevo, že pohřbené tělo Anny Walentynowiczové, známé aktivistky polských protikomunistických odborů Solidarita, nebylo ve skutečnosti její. V jejím hrobě byly uloženy ostatky někdejší předsedkyně nadace Golgota východu Teresy Walewské-Przyjalkowské.
Polské úřady tak musely provést jejich exhumaci a obě těla po nové identifikaci znovu pohřbít. Za veřejné kritiky pozůstalých i pravicové části polské společnosti.
Totéž se opakovalo o měsíc později s tělem polského exilového prezidenta Ryszarda Kaczorowského, pohřbeného v roce 2010 se všemi státními poctami.
Exhumujte všechny
V listopadu 2016 - po vítězství pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) v parlamentních i prezidentských volbách - spustily polské úřady exhumaci drtivé většiny obětí smolenské katastrofy.
Krok, iniciovaný předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským, bratrem tragicky zemřelého prezidenta Lecha Kaczyńského, vzbudil v Polsku velké emoce.
Liberální část veřejnosti, podporující někdejšího premiéra Donalda Tuska - jehož vláda v roce 2010 fakticky dohlížela na pohřby smolenských obětí i vyjednávání s ruskou stranou o identifikaci a převozu těl - ho považovala za nechutnou součást politického boje polské pravice s jejími konkurenty.
Pravicově laděná část veřejnosti ale věc brala jako satisfakci, která umožní odpovídající pohřbení obětí i odhalení klíčových detailů celé tragédie.
"Je to nesmírně citlivá záležitost. Mnoho rodin chce znát pravdu, jiné by raději neprožívaly tragédii podruhé," prohlásil k tomu tehdy krakovský metropolita, kardinál Stanislaw Dziwisz.
Byl to atentát
Předmětem politických vášní ale v Polsku nebyly a nejsou jen záměny těl obětí ze Smolenska.
Především jde o zkoumání příčin tehdejší letecké havárie.
Původní společné rusko-polské vyšetřování z roku 2010 přičetlo katastrofu špatnému počasí u Smolenska i vážným chybám polských pilotů.
Část polské pravice - reprezentovaná lídrem PiS Jaroslawem Kaczynským - ale opakovaně vyjadřuje podezření, že u Smolenska byl v roce 2010 spáchán atentát, krytý tichým spiknutím mezi lidmi ruského prezidenta Vladimira Putina a tehdejší polskou vládou, vedenou Donaldem Tuskem (nynějším předsedou Evropské rady - pozn. red.).
Tusk byl dokonce letos v této záležitosti předvolán v Polsku k novému osmihodinovému výslechu.
Krok úřadů označil za "hon na čarodějnice" s "mimořádně politickým charakterem".
