Diplomatická roztržka mezi Budapeští a Varšavou propukla kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku.
"Nejnovější ofenzivu proti Varšavě maďarský premiér Viktor Orbán začal neopodstatněnými obviňováními, že jasně protiruská politika polské vlády je výrazem pokrytectví, protože Polsko podle šéfa maďarské vlády zároveň kupuje ruskou ropu," připomíná Rzeczpospolita.
Pak už bylo podle polského deníku jen hůř. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó "opustil poslední zbytky dobrého vychování" a došel k závěru, že "se polská diplomacie noří do bažiny lží". Šlo o reakci na vyjádření šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského, podle něhož se Maďarsko v EU dostalo do izolace, protože vede "egoistickou politiku sbližování s Ruskem a Čínou".
Náměstek Sikorského Wladyslaw Bartoszewski zase doporučil Maďarsku, aby uvažovalo o odchodu z EU a NATO, když tyto organizace tak nenávidí.
Mezi Polskem a Maďarskem do loňské změny u moci ve Varšavě, kdy vládu národněkonzervativního Práva a spravedlnosti vystřídal proevropský kabinet Donalda Tuska, panovaly dobré vztahy. Rzeczpospolita píše, že "není nic divného, že se Poláci, kteří loni na podzim ukázali, jak se dá od moci odsunout nacionalistický populismus, stali terčem stále většího nepřátelství ze strany Viktora Orbána a jeho kliky".
Pro Polsko ostrý spor s Maďarskem znamená potřebu změny zahraniční strategie, uvádí Rzeczpospolita. "Visegrádská skupina je mrtvá a je potřeba hledat alternativní řešení," míní polský deník.
Jednou z možností je Výmarský trojúhelník, tedy posílená spolupráce Polska, Německa a Francie, ale tento formát nyní omezuje politická paralýza ve Francii. Jinou možností je posílení spolupráce v regionu u Baltského moře nebo sázka na dvoustranné vztahy, zejména s Českem nebo Německem, napsala Rzeczpospolita.
