Na tiskové konferenci po skončení summitu ale slovenský premiér Robert Fico prohlásil: "Nevykopali jsme jámu, kde bychom V4 pohřbili." Donald Tusk ho doplnil: "Po dnešku cítím, že rozdíly mezi námi nejsou tak fundamentální. Chceme si dát šanci." Takže šťastný konec?
Ne tak docela. Schůzka ve skutečnosti potvrdila, že v případě Ukrajiny jsou mezi aktuálními lídry visegrádských zemí - Tuskovými slovy - fundamentální rozdíly. Zatímco podle Fica je ruský vládce "falešně démonizován", polský premiér o něm do televizních kamer po boku svého slovenského kolegy prohlásil, že "Putin je válečný zločinec, tečka".
A tam, kde Orbán s Ficem volali po okamžitém zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, aby se - podle nich - dosáhlo míru, premiér Petr Fiala (ODS) kontroval, že k míru je někdy potřeba se probojovat. "Nevěřím v pacifistické řešení," reagoval šéf české vlády na maďarského a slovenského lídra.
Přes tyto zjevné rozdíly a chladné pohledy, když mluvil zástupce té "druhé V2", si všichni čtyři pražskou schůzku pochvalovali. Trvala déle, než měla, a politici si nechali k pracovnímu stolu donést i oběd, aby se nezdržovali formalitami.
Za zavřenými dveřmi si měli vzájemné rozdíly vyříkat "velmi otevřeně" podle jednoho účastníka schůzky. Visegrádská čtyřka podle stejného zdroje "nezemřela, ale ani nebyla polita živou vodou". Co se tedy stalo?
Zkušení politici se znalostí EU
Fico, Tusk a Orbán jsou ve vrcholné politice velmi dlouho. Tusk vedl čtyři roky i Evropskou radu, předsedal tedy summitům EU. Evropské ostruhy získal i relativně nejméně zkušený Petr Fiala, když unii pomohl provést - v době českého předsednictví - začátkem ukrajinské války a poté energetickou krizí.
V Praze spolu tedy mluvili zkušení politici se znalostí EU a zjevně jim došlo, že spolu jsou silnější. Visegrádské země mají okolo 65 milionů obyvatel a jejich hrubý domácí produkt představuje dohromady pátou nejsilnější ekonomiku Evropy. Pokud by V4 chtěla na úrovni EU sestavit blokační menšinu, stačilo by jí sehnat si jeden lidnatější stát do party.
Jak Fiala, tak poté Tusk, Orbán i Fico zmínili, co je na evropské agendě v následujících měsících a letech a kde všude bude užitečné spojit síly, protože tak mohou něčeho dosáhnout.
"Shodli jsme se, že je potřeba upravit Green Deal. Všechny čtyři země také chtějí rozvíjet jadernou energetiku," prohlásil Fiala za souhlasného pokyvování ostatních tří lídrů.
Viktor Orbán přidal tlak proti nelegální migraci, Fico rozšíření unie a s ní související jak změnu v dotování chudších regionů, tak to, že si lídři V4 přejí zachovat právo veta v EU. Tusk přidal potřebu ulehčit evropským farmářům od environmentálních omezení a chránit je před levnou konkurencí ze třetích států.
"Ve skladech v Polsku máme devět milionů tun obilí z Ukrajiny. Budeme ho chtít nabídnout zemím, které čelí hladomoru. A budeme chtít, aby se na vývozu obilí finančně podílel zbytek EU," zmínil pro ilustraci Tusk.
Pro tento a obdobné kroky se síla Visegrádu všem zúčastněným zemím bude hodit, jakkoli to není "láska až za hrob". Samotnou schůzku chtěli po nyní Visegrádu předsedajícím Česku Fico s Orbánem. Orbán měl dostat summit V4 v Praze přislíbený, pokud přestane blokovat unijní pomoc ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu - což se na začátku února stalo.
"V4 je jiná instituce než před ruskou agresí vůči Ukrajině. To nemá smysl zakrývat," uzavřel to Petr Fiala. "Má ale smysl se v tomto formátu bavit."
