Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová se v příštím roce bude znovu ucházet o přízeň německých voličů a pokusí se napočtvrté obhájit mandát v čele vlády. "Přemýšlela jsem o tom nekonečně dlouho. Rozhodnutí kandidovat počtvrté po jedenácti letech v úřadu není nijak jednoduché," přiznala na tiskové konferenci.
Kancléřka také během své řeči zdůraznila, že je nutné prosazovat hodnoty demokracie, svobody a respektu k lidem nehledě na rasu či pohlaví. "Mým cílem je vyhnout se pěstování nenávisti," uvedla.
Podle agentury Reuters Merkelová oznámila svoji kandidaturu už na zasedání předsednictva její strany CDU. Reuters to sdělil zdroj ze stranického vedení.
Učinil tak v den, kdy zasedá předsednictvo vládních křesťanských demokratů (CDU). Zhruba za dva týdny se koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky potvrdit v čele strany. Parlamentní volby by se měly v Německu konat v září příštího roku.
Rozhodnutí Merkelové vychází vstříc názoru veřejnosti. Na 55 procent Němců si stále přeje, aby kancléřka Angela Merkelová setrvala ve své funkci. Oproti srpnovým průzkumům si tak polepšila o třináct procentních bodů, uvedl ve svém nedělním vydání deník Bild.
Merkelová je v rámci Evropy vnímána jako stabilizační politický prvek držící pohromadě Evropskou unii, zejména po rozhodnutí Británie z ní vystoupit. V důsledku čerstvého zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může Merkelová plnit i roli hlavního garanta západních liberálních hodnot.
Merkelová, která je v čele vlády už 11 let, by se v případě předpokládaného volebního vítězství vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. Dvaašedesátiletá Merkelová patří nadále mezi nejoblíbenější politiky, i když ji oslabily výhrady obyvatelstva k její migrační politice.
S oznámením kandidatury Merkelová dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle.
Důvodem, proč si dvaašedesátiletá politička dávala na čas, bylo i to, že čekala, až se urovnají spory se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) o řešení migrační krize. Ty dvojici partnerských stran rozdělily nejvíce za poslední desítky let a jednu dobu to dokonce vypadalo, že bavorská CSU Merkelovou znovu nepodpoří.
Jak z CDU, tak z CSU ale v poslední době zaznívaly hlasy, že by kancléřka měla kandidovat znovu. Její opětovnou kandidaturu uvítal podle agentury Reuters i předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer. "Chceme nyní získat důvěru obyvatel na další čtyři roky, a proto je dobře, že je nyní jasno," uvedl.
Na tomto základě podle něj bude jasné, s jakými tématy strany půjdou do společné předvolební kampaně a kde přetrvávají rozdíly. Nicméně nyní nemůže být o "společné kandidátce na kancléře" žádných pochyb, dodal.
Merkelová přes všechny výhrady k její migrační politice patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky a v rámci konzervativní unie nemá podle pozorovatelů reálnou alternativu. Ve čtvrtek ji podpořil i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.
Merkelová křesťanským demokratům předsedá už od roku 2000, kancléřkou se stala jako první žena v dějinách spolkové republiky v listopadu 2005. V čele CDU stál déle jen Kohl, který stranu vedl 25 let.
Aktuální průzkumy dávají konzervativnímu bloku CDU/CSU kolem 32 až 35 procent hlasů, druhým sociálním demokratům zhruba 23 procent. Pokračování velké koalice, i když není preferovanou variantou ani jedné ze stran, se tak jeví jako nejpravděpodobnější východisko voleb do Spolkového sněmu.
Avizovaná třetina hlasů pro křesťanské demokraty znamená ale, že by dopadli hůře než v roce 2013, kdy dostali 41,5 procenta hlasů.
