Šéfka britské vlády potřebuje dodatečný čas na dohodu s domácí opozicí, od níž si slibuje úspěch čtvrtého pokusu o schválení už připraveného textu dohody o podobě brexitu Dolní sněmovnou. Sama při příchodu označila rozhovory s labouristy za vážné a seriózní.
Její dnešní vystoupení na úvod summitu údajně bylo o něco přesvědčivější, než když na konci března žádala o odklad brexitu poprvé. Pokud by nyní její žádosti šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí nevyhověli, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek.
Unie dává opakovaně najevo, že si takový vývoj, který by znamenal zmatky a chaos, nepřeje, ale je na něj nyní dostatečně připravena.
Mayová své kolegy opět požádala o posun brexitu do 30. června. Předseda unijních summitů Donald Tusk místo toho jako nejlepší postup navrhl pružný odklad brexitu do 30. března 2020 s tím, že pokud se britské sněmovně podaří ratifikovat dohodu o vystoupení, odešla by země k prvnímu dni následujícího měsíce.
Podle informací ČTK ale v jednacím sále nejméně 17 šéfů států a vlád podpořilo odklad brexitu do konce letošního roku, zatím čtyři prosazují jiné řešení. Jednání se podle všeho protáhnou přes půlnoc.
Co nejkratší odklad brexitu jen do termínu 22. května, tedy ještě před evropskými volbami, přitom prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Oficiálním důvodem je jeho obava o hladké fungování evropských institucí. V případě delšího odkladu brexitu by se totiž také v Británii musely konat volby do europarlamentu a země by stále jako člen unie mohla promlouvat do debat o budoucnosti bloku.
Nová verze návrhu závěrů summitu se takovému vývoji snaží čelit poznámkou, že sedmadvacítka má v plánu o tématech týkajících se budoucnosti po brexitu jednat bez britské účasti.
