Británie hledá cestu z chaosu. Mayová znovu žádá Brusel o posunutí brexitu

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 10. 4. 2019 15:43
Už ve středu večer budou prezidenti a premiéři 27 států Evropské unie rozhodovat o tom, zda vyhoví britské premiérce Therese Mayové a přistoupí na druhý odklad brexitu. Co se od minule změnilo? A co čekat od večerního summitu v Bruselu? Projděte si přehledné otázky a odpovědi.
Theresa Mayová na tiskové konferenci v Bruselu.
Theresa Mayová na tiskové konferenci v Bruselu. | Foto: Reuters

Jaké je momentální datum brexitu?

V tuto chvíli platí, že Británie má opustit Evropskou unii v pátek 12. dubna. Britské premiérce Therese Mayové se totiž nepodařilo na konci března ani na třetí pokus přesvědčit britský parlament, aby podpořil její vyjednanou dohodu s Bruselem. Právě tímto krokem přitom Evropská unie minule podmínila delší odklad brexitu.

O čem rozhoduje středeční summit?

O žádosti o druhý odklad brexitu, kterou podala britská premiérka Theresa Mayová. Ta minulý pátek znovu požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odložení "rozvodu" až na datum 30. června. O stejné datum usilovala už minule, Brusel jí ale nevyhověl.

Změnilo se něco s druhou žádostí o odklad?

Theresa Mayová druhou žádost poslala po jednání s předsedou opoziční britské Labouristické strany Jeremym Corbynem, se kterým se snažila najít cestu ven ze současného brexitového patu na britské straně. Žádné nadějné závěry zatím z těchto diskusí nevzešly. Brusel ale doufá, že by se Mayové mohlo konečně podařil získat hlasy některých opozičních poslanců, a tedy dostatečnou politickou podporu pro svůj plán.

Britská premiérka se také během uplynulého týdne osobně setkala s několika představiteli unijních států, například německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Co EU očekává od summitu?

Premiéři a prezidenti zbylých 27 unijních zemí, kteří se ve středu sejdou v Bruselu, očekávají, že britská premiérka předloží důvěryhodný plán k řešení současné situace. Na britské straně se nedaří prosadit v parlamentu dojednanou dohodu, Brusel ale zároveň odmítá tuto dohodu znovu otevřít k novému vyjednávání. Zástupci EU jsou ale ochotní znovu probrat a pozměnit společné představy o nastavení vzájemných vztahů po brexitu.

Podle hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera je důležité si ujasnit, na co chce Mayová odklad využít. Představitelé EU také požadují, aby měl plán Mayové ve Westminsteru dostatečnou politickou podporu. Nebo alespoň šanci.

Jak rozhodne summit v Bruselu?

Lídři EU pravděpodobně vyhoví žádosti Theresy Mayové a brexit, zatím naplánovaný už na tento pátek, skutečně odloží. Zatím ale není jasné, jaké nové datum pro odchod Spojeného království z EU bruselský summit stanoví a jaké podmínky s takovým odkladem spojí. Dosavadní informace se spíše shodují v tom, že 30. červen, který Mayová opětovně požaduje, to nebude.

Agentura Reuters během dne informovala, že Německo, Francie, Lucembursko, Evropská komise a evropský vyjednávač Barnier podporují, aby odklad byl spíše kratší. Český premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že podpoří návrh na odklad až o jeden rok.

Co navrhuje EU?

S odkladem o jeden rok přišel v minulých dnech šéf Evropské rady Donald Tusk. Návrh přitom počítá s tím, že kdyby westminsterský parlament dohodu odsouhlasil dříve, mohlo by Spojené království z EU odejít s předstihem.

Tuskův návrh ale není jediný. Další varianty hovoří o odkladu do konce letošního roku nebo jen v řádu několika měsíců.

Proč EU vůbec na začátku přistoupila na odklad?

Stejně jako Velká Británie i Brusel se chce vyhnout neřízenému, "divokému" brexitu bez dohody a s ním spojeným následkům, které však postihnou více Brity než zbylých 27 unijních států.

Proč ale Brusel minule naopak nepřistoupil na variantu odchodu 30. června?

Mimo jiné se chce vyhnout tomu, aby se Britové museli zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, které začnou 23. května. Britský kabinet nicméně tento týden informoval, že je na volby pro všechny případy připraven. Středeční summit by měl stanovit, že pokud by se volby v zemi neuskutečnily, Británie opustí EU k 1. červnu.

Některé státy, třeba Francie, se nicméně obávají, nakolik budou chtít Britové ovlivňovat vnitřní dění v EU, pokud se voleb zúčastní. Budou tak zřejmě požadovat záruky, že se Britové nebudou "příliš angažovat", používat právo veta v důležitých otázkách a podobně.

Odejdou nakonec Britové z EU s dohodou, nebo bez dohody?

Těžko říct. Pokud by středeční summit na druhý odklad nepřistoupil, brexitu bez dohody se Britové zřejmě nevyhnou. Leda by se Therese Mayové podařilo na poslední chvíli poslance ve Westminsteru přesvědčit, aby její dohodu napočtvrté a v podstatě za minutu dvanáct schválili.

Odklad na druhou stranu optimisticky předjímá, že britští poslanci na dohodu nakonec zřejmě přistoupí.

Video: Podívejte se na nejrůznější vtipy o brexitu

Brexitové vtípky: Oheň u Mayové, zborcený sklad i nešikovná kočka | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy