Rychlost příchodu nových válečných běženců do EU je bezprecedentní. Jen za první čtyři dny ruské války proti čtyřiačtyřicetimilionové Ukrajině dosáhl počet lidí v zemích Evropské unie a sousedním Moldavsku téměř půl milionu. V Polsku bylo v pondělí podle údajů úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přes 280 tisíc prchajících Ukrajinců, v Maďarsku téměř 85 tisíc, na Slovensku a v Rumunsku po 30 tisících. V Česku se Ukrajinci zatím počítají v jednotkách tisíc.
"Je to nejrychlejší nucený odchod lidí ze své země v moderní historii Evropy. Na vrcholu migrační krize v roce 2015 přicházely do EU nejvýše nízké desítky tisíc lidí denně. Teď je to více než stovka tisíc za den," říká Vít Novotný, odborník na migraci v bruselském Martensově centru při Evropském parlamentu.
Důvodem je především geografie, kdy mezi Ukrajinou a zbylou částí Evropy není zásadní fyzická bariéra jako velehory nebo moře. Ukrajinci se proto mohou pohybovat rychle - v autech, autobusech a ve vlacích. Zato Syřany prchající do Evropy před sedmi lety čekal na balkánské trase náročný terén po zemi z Turecka nebo nebezpečná a relativně pomalá cesta po moři.
"Ukrajinci navíc mohou od roku 2017 cestovat do zemí Schengenu bez víz, což znamená, že pohraničníci v Polsku, na Slovensku a jinde je musí po předložení platného pasu pustit. I to urychluje příchod lidí," upozorňuje Novotný.
Evropský komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič už uvedl, že státy EU mají kvůli geografické a také kulturní blízkosti počítat s příchodem čtyř až sedmi milionů Ukrajinců, pokud se bude válka protahovat.
Vstřícná střední Evropa
Sedmadvacítka zatím reaguje na nově příchozí vstřícně. EU oznámila, že Ukrajincům chce hromadně udělit takzvanou dočasnou mezinárodní ochranu, která jim umožní legálně žít a pohybovat se v Schengenu. Příslušné "razítko" se bude udělovat na hranicích prvního unijního státu po předložení ukrajinského pasu.
Ukrajinci by také měli mít možnost ucházet se v EU o práci, a to všechno po dobu jednoho roku. České ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že je připraveno tuto možnost Ukrajincům ihned dát, pokud o ni požádají.
Legální status pro ukrajinské uprchlíky musí ještě na půdě EU odhlasovat ministři vnitra členských zemí, zatím tomu všichni vyjádřili politickou podporu. Některé státy navíc chtějí, aby se toto právo prodloužilo až na tři roky. Rozhodnout by se mělo ještě tento týden.
Za pomoc ukrajinským běžencům tentokrát lobbují hlavně státy středoevropské Visegrádské skupiny. Češi už mezi sebou vybrali stovky milionů korun na pomoc Ukrajincům a mnozí z nich na vlastní pěst vyrazili k ukrajinským hranicím pomáhat s převozem lidí.
Žádná relevantní politická síla proti přijímání uprchlíků z Ukrajiny nevystupuje v Česku, Polsku ani Maďarsku. Politické reprezentace těchto zemí přitom strávily posledních několik let bojem proti rozdělování uprchlíků mezi země EU a na odporu proti kvótám postavili politici Visegrádu několik volebních kampaní. Naposledy loni na podzim před sněmovními volbami český expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
"Přijmeme každého, kdo to potřebuje. Ukrajinská společnost se stále více bojí a je ve stresu. Jsme připraveni přijmout desítky, stovky tisíc ukrajinských uprchlíků," prohlásil nyní polský premiér Mateusz Morawiecki.
"Ukrajinci jsou u nás vítáni. V prvních fázích, kdy se bavíme o jednotkách tisíc, to zvládneme jednoduše. V dalších fázích to bude samozřejmě komplikovanější, logisticky i finančně, ale i to zvládneme," dodal český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Sýrie byla složitá na pochopení
Jedním z důvodů odlišného postoje Visegrádu je podle Novotného kulturní blízkost Ukrajinců, kteří v Česku tvoří po Slovácích druhou nejpočetnější menšinu. Nejsou to muslimové a jde o Slovany, což Čechy podle něj uklidňuje. "Přicházejí navíc hlavně ženy a děti, takže odpadají obrazy mladých muslimských mužů, kteří mohou napadnout naše ženy," říká expert na migraci.
Solidaritu s Ukrajinci pomáhá po celé Evropě udržovat jednoznačné rozdělení sil v nynějším konfliktu, kdy na jedné straně stojí ruský agresor a na druhé Ukrajina coby oběť. "Syrská válka byla vzdálená, trvala dlouho, málokdo se v ní orientoval a nikdo nechápal, proč se najednou všichni zvedli a odebrali do Evropy. To černobílé rozdělení na hodného a zlého tam nebylo," pokračuje Vít Novotný.
Solidaritě s Ukrajinci na hranicích se vymyká zkušenost z Maďarska. Hospodářské noviny přinesly reportáž z přechodu v městě Záhony na severu Maďarska, kde Ukrajince nikdo nevítal ani jim nepomáhal. Místní byli vůči ženám a dětem zmoženým po dlouhé cestě většinou neteční.
Podle Novotného to ale nemusí být důsledek dlouholeté protipřistěhovalecké rétoriky premiéra Viktora Orbána. "I on nechává hranice otevřené a chová se legálně, pouští Ukrajince na svoje území. Ministryně spravedlnosti Judit Vargaová navíc veřejně prohlásila, že si k sobě vezme ukrajinskou rodinu se dvěma děti," zmiňuje Novotný a pokračuje: "Ještě bych s hodnocením vlivu Orbánovy propagandy počkal, může to být ojedinělý zážitek."
Už se také objevily případy prvních excesů, kdy do Polska nebyli vpuštěni Afričané s legálním pobytem na Ukrajině, kteří také utíkali před válkou. Šlo převážně o studenty nebo lidi na pracovních stážích na Ukrajině. Na sociálních sítích se vyznali z diskriminačního chování polských pohraničníků, kteří je podle jejich slov vytáhli z vlaku nebo nepustili do autobusu s argumentem, že místo je vyhrazené Ukrajincům. Neziskové organizace a úřady Evropské unie v souvislosti s tím vyzvaly k uplatňování zákonů vůči všem bez rozdílu.
