Zahraničí

Velká klimatická grafika o roku rekordů. Skokově se oteplila moře a mizely ledovce

Johana Kofroňová, Jana Václavíková, Dominika Perlínová, Jiří Kropáček

30. 12. 2023 17:14

Rekordně horké letní dny, vysychání jihoamerické řeky Amazonka, záplavy ve východní Asii nebo tající ledovce. Abnormální přírodní jevy jsou stále běžnější a lidé zjišťují, jak vypadá jimi způsobená změna klimatu. Uplynulý rok ale zaskočil i mnohé odborníky. Stal se dosud nejteplejším rokem v dějinách měření, jak ukazují data.

Foto: Reuters / Aktuálně.cz

Nejteplejší rok v historii

Vědci na začátku prosince potvrdili předchozí odhady, že letošek bude teplotně rekordní. Teploty od června stále jen stoupaly a po celém světě překonávaly historická maxima. "Rok 2023 má za sebou šest rekordních měsíců a dvě rekordní sezony. Mimořádné světové teploty v listopadu, včetně dvou dnů teplejších o více než dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, znamenají, že letošek je nejteplejším rokem v zaznamenané historii," potvrdila Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service.

Infografika: Aktuálně.cz, Pozadí: Shutterstock

Rok 2023 byl zatím nejteplejší v historii měření od roku 1940.

Průměrná teplota v roce 2023: 15,09 °C

další

Od června byl každý měsíc nejteplejším v historii.

Průměrná teplota v roce 2023: 15,09 °C

další

Letošek tak překonal i dosud rekordně teplý rok 2016.

Průměrná teplota v roce 2016: 14,81 °C

další

Naopak nejchladnějším rokem za posledních 43 let byl rok 1985.

Průměrná teplota v roce 1985: 13,86 °C

další

Globálně stále stoupají emise skleníkových plynů.

další

Je dokázáno, že když narostou emise skleníkových plynů, stoupne i průměrná teplota.

Poznámka: * ppm – jednotka koncentrace s významem počet částic v milionu

Ačkoliv experti zaznamenávají data pouze od roku 1940, jiná měření ukazují, že situace je ještě vážnější. Na základě historických údajů získaných z ledových jader a letokruhů stromů platí letošní rok za nejteplejší za posledních více než sto tisíc let, uvádí list The Guardian.

Průměrná globální teplota za prvních 11 měsíců roku vyšplhala na nejvyšší hodnotu v historii. Šlo o 1,46 stupně Celsia nad průměrem let 1850 až 1900, tedy v předindustriálním období. Nutně to ale neznamená, že teplota bude takových úrovní dosahovat i v budoucnu. Data Mezivládního panelu pro změnu klimatu z posledních let nicméně ukázala, že Země se lidskou činností dosud oteplila o téměř 1,1 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 si přitom předsevzala udržet nárůst světové teploty pod dvěma stupni, ideálně však pod 1,5 stupně, nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Stoupající emise

Zprávy o tom, že loni dosáhly koncentrace skleníkových plynů v atmosféře rekordní úrovně, už neplatí. Letos totiž emise oxidu uhličitého celosvětově stouply o 1,1 procenta v porovnání s rokem 2022, vyplývá z dat organizace Global Carbon Project.

Do atmosféry a oceánů se v roce 2023 vypustilo 36,8 miliardy tun tohoto skleníkového plynu. Největší podíl jde za Čínou, Indií a leteckou dopravou. "Teplota bude nadále růst a s ní i dopady vln veder a sucha. Dokud bude koncentrace skleníkových plynů stoupat, nemůžeme očekávat jiné výsledky než letos," varoval ředitel Copernicus Climate Change Service Carlo Buontempo. Jedinou možnost, jak zvládnout klimatická rizika, vidí v tom, že se do ovzduší žádné emise vypouštět nebudou.

Jak klimatické změny ovlivní lidské zdraví?

Dopady změny klimatu na zdraví

Změna klimatu přímo způsobuje nebo umocňuje zdravotní problémy lidí. S rostoucími teplotami a znečištěním budou potíže v budoucnu ještě zřetelnější. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že mezi lety 2030 a 2050 přispěje změna klimatu k 250 tisícům úmrtím ročně nad běžným průměrem. Předpověď Světové banky je ještě pesimističtější – její analýza ukazuje, že do roku 2050 zemře o 21 milionů lidí víc, než kolik by jich zemřelo nebýt klimatické změny. Foto: Reuters

další

Rostoucí teplota oceánů

Teplotního rekordu dosáhly letos v srpnu i oceány, které pohlcují teplo a emise skleníkových plynů. Měření ukázala teplotu 20,96 stupně, výrazně nad průměrem za uvedené časové období. Oteplování oceánů s sebou nese několik rizik – stoupá hladina moří, odumírají korálové útesy a v ohrožení je i mořská biodiverzita.

Průměrná teplota hladiny moří a oceánů(1982-2023, °C)

Například na rybolovu je přitom závislá téměř polovina světové populace - 3,3 miliardy lidí. Na 680 milionů lidí žijících v nízko položených pobřežních oblastech také ovlivní stoupající hladina moří, uvádí OSN.

Tající ledovce

Hladinu oceánů zvyšují i tající ledovce. Na vině jsou opět rostoucí teploty – v létě dosáhla teplota vzduchu na Arktidě dosud nejvyšší naměřené úrovně (6,4 stupně) a celkově se tam letošek stal šestým nejteplejším rokem od začátku minulého století.

Průměrná rozloha ledu(v milionech km², 1978-2023)

Data: NSIDC Sea Ice Index V3 | Zdroj: ClimateReanalyzer.org, Climate Change Institute, University of Maine

další

Zmenšila se i rozloha mořského ledu, která se v říjnu na Arktidě pohybovala 12 procent pod průměrem. Podobnou situaci zaznamenali vědci i na Antarktidě. Říjen byl šestým měsícem v řadě, kdy tam zůstávala rozloha mořského ledu na rekordně nízké úrovni. Oproti průměru byla o 11 procent menší. Kromě stoupající hladiny moří může velké množství sladké vody z ledovců v oceánech změnit mořské proudy, které mají vliv na počasí, a přispívat ke vzniku extrémních jevů.

Projevy klimatické změny v Česku

Dopady změny klimatu lze v tuzemsku pozorovat už nyní. Průměrná teplota v zemi vzrostla od roku 1961 o 2,1 stupně Celsia, což v porovnání s globálním průměrem představuje dvojnásobek. Důsledky dopadají na zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a viditelné jsou také u nárůstu sucha.

Infografika: Aktuálně.cz, Pozadí: Shutterstock

Česko se otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr. Září i říjen 2023 byly rekordně teplé.

další

Průměrná roční teplota vzduchu v Česku stoupá každých 10 let v průměru o 0,34 stupně Celsia. V roce 2023 dosáhla 12,54 stupně.

další

Nejteplejším rokem za dobu měření byl 2018 – průměrná teplota byla o 1,7 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál.

další

Při srovnání s rokem 1980 je rozdíl ještě zřetelnější – průměrná teplota stoupla z 8,5 stupně na 12,5 v roce 2018.

Do budoucna by se měly teploty ještě zvýšit. Podle projektu Fakta o klimatu do roku 2050 stoupne průměrná teplota v Česku o 4 stupně v porovnání s obdobím mezi lety 1981 a 2010. To s sebou přinese nárůst počtu teplých až tropických dní a úbytek těch chladných, z krajiny se proto bude více odpařovat voda a sucho nabere na intenzitě. S ním zápasí Česko už teď – období sucha mezi lety 2015 a 2020 bylo nejintenzivnější za posledních dva tisíce let, jak ukázala analýza z letokruhů stromů. Tyto podmínky zhorší plánování zemědělské produkce a naopak vytvoří vhodné prostředí pro rychlejší šíření lesních požárů. Země bude také častěji čelit bleskovým záplavám.

Všechny náhledy