Rychlost zvuku. Hodnota jednoho Machova čísla, tedy poměr rychlosti pohybu tělesa určitým prostředím ku rychlosti šíření zvuku v témže prostředí. Zjednodušeně řečeno: u zemského povrchu za ideálních podmínek 1235 kilometrů za hodinu. Stroj s kryptickým názvem Bell X-1 měl být tím, který ji pokoří. Na pohled neforemný, zužující se válec s podivně krátkými křídly, který ani nebyl schopný sám odstartovat. Na nebe ho musel dostat obrovský bombardér B-29 Superfortress.
Domovem zvláštního stroje bylo zprvu letiště Pinecastle Army Air Field, posléze se tým přesunul na Muroc Army Air Field v Mohavské poušti. Pro testy ideální prostředí. Rozlehlé, zcela rovné pláně, prostor pro start B-29 Superfortress i vykopání velké jámy, ze které se raketový zázrak podvěsil pod obří letoun. První zkoušky probíhaly bez zažehnutí motorů. Šlo v podstatě o řízený pád, pochybné plachtění směrem k zemi. Bombardér vynesl X-1 do výšky několika kilometrů a pak ho vypustil. Pilot měl za úkol otestovat řízení a bezpečně přistát.
Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes
Seriál Velikáni nebes, který na Aktuálně.cz vycházel každých čtrnáct dní, přináší pohled na zrod známých strojů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří před více než sto lety posouvali hranice letectví. Neopomeneme ani na první pohled obyčejné letouny, které si však ničím nezadají se svými slavnějšími sourozenci.
- Lindbergh při přeletu Atlantiku řešil každý gram. Bojoval s vidinami i sebou samým
- Rána, která změnila letectví. Hrdina osedlal raketu a uháněl rychleji než zvuk
- Postavil největší letoun dějin. Slavný milionář dožil jako troska mezi lahvemi s močí
- Nejslavnější pilotka historie předběhla dobu. Její tragická smrt je dodnes záhadou
- Nejlepší obranou je útěk. Nejrychlejší letoun jako ze sci-fi byl špionážním esem USA
- Neohrabaná kachna, která spadne. Blériot umlčel kritiky a přeletěl Lamanšský průliv
- "Panebože, co jsme to udělali?" Bombardér Enola Gay snesl zkázu na Hirošimu
- Nahatý prezident a zakrvácená první dáma. Air Force One je Bílým domem na nebi
- Jako zašlápnout mravence. Predator změnil pojetí války, USA jím zabíjely na dálku
- Obří bombardér děsil nacisty. Bezchybný příběh ikonického letounu má ale trhliny
- Pár sekund, které změnily letectví. Geniální nápady bratří Wrightů přetrvaly dodnes
- Velikán nebes, který na dovolenou vozí i vás. Skromný airbus je nenápadnou legendou
- Nadzvukové létání skončilo v plamenech. Přelomový Concorde zradila prasklá pneumatika
První krůčky dopadly dobře a inženýři v roce 1946 přistoupili k prvním motorovým zkouškám. Nejprve na zemi, posléze i ve vzduchu. Vývoj však šel pomalu, pilotům se i kvůli některým technickým nedostatkům podařilo dostat jen na hodnotu 0,84 Machova čísla. Americké letectvo se začínálo bát. Strach ze Sovětů rozhodl, že testování a další vývoj už bude mít pod dohledem armáda.
Tehdy se do hry dostal ostřílený armádní veterán Robert L. Cardenas, který toho času řídil testovací sekci bombardérů. "Majore, jako pilota pro X-1 jsme vybrali kapitána Chucka Yeagera, zálohou bude poručík Bob Hoover, kapitán Jack Ridley bude letový technik a kopilot. Vy budete pilotovat B-29 a celý projekt povedete. Bude to rychlá záležitost, tlačí nás čas," vyslechl si Cardenas od nadřízených. Yeager už v té době platil za hvězdu, na bojištích druhé světové války proháněl nepřítele za kniplem P-51 Mustang.
Cardenas sice dostal jasný rozkaz k co nejrychlejšímu dokončení úkolu, věděl však, že musí spěchat pomalu. Jakýkoli opomenutý detail v konstrukci stroje mohl skončit tragédií. Od 6. srpna do 12. října provedli tři bezmotorové a osm motorových letů. Před každým takovým startem technici do stroje napumpovali nestabilní palivo. Na vše dohlížel zkušený inženýr Jack Russell. Cardenas mezitím přejel s B-29 pryč ze startovací dráhy. Do vykopané jámy zbytek týmu přemístil X-1, bombardér nad ni najel a raketový stroj technici připojili.
Během testovacích letů se opakovaně zkoušelo vše od startu až po vypuštění X-1 za letu, zažehnutí jejích motorů a úspěšné přistání. Jeden z letů málem skončil tragédií. Vše probíhalo bez zádrhelů do chvíle, než se měla X-1 odpojit od B-29. Kopilot bombardéru zmáčkl příslušné tlačítko, ale nic se nestalo. Yeager dostal pokyn, aby z X-1 přelezl zpátky do bombardéru a předtím vypustil extrémně nestabilní palivo.
Z nádrží se ovšem podařilo dostat jen polovinu. "Když jsme dosedali s X-1 v podvěsu, musel jsem provést dokonalé přistání na všechny tři podvozkové nohy," popisoval po letech Cardenas. Pokud by X-1 škrtla o přistávací dráhu, mohl stroj vybouchnout.
Blízko rychlosti zvuku
Během sedmého testovacího letu narazili inženýři na velký problém. "Když jsme se dostali na hranici 0,92 Machu, Chuck nám hlásil ztrátu efektivity výškového kormidla. V hangáru jsme si pak všichni sedli a přemýšleli, co s tím," popisuje Cardenas. Shodli se, že problém vyřeší namontování několika horizontálních stabilizátorů. Nikdo však netušil, zda to bude v praxi fungovat. Ve hře také bylo, že se stabilizátory ve vysoké rychlosti utrhnou, což by mohlo letoun zničit.
Cardenas se dostal do těžké pozice. Musel se rozhodnout, zda povolí instalaci nových prvků. Za normálních okolností by stroj museli převézt na strukturální analýzu do továren společnosti Bell. Zabralo by to týdny. Vzpomněl si však na pokyny nadřízených. Projekt měl dokončit co nejdříve. "Udělejte to," nařídil inženýrům. Při následujícím letu se Yeager dostal na stejnou rychlost. Na malou chvíli to vypadalo, že problém nezmizel, pak však stabilizátory začaly fungovat.
Hranice rychlosti zvuku byla na dohled. V cestě však stál další nečekaný problém. "Dva dny předtím, než jsme na to chtěli jít, mi někdo zavolal. Tvrdil mi, že Chuck měl na svém ranči nehodu. Na koni vjel do hrazení a zlomil si dvě žebra. Měl jsem před sebou velké rozhodnutí. Bob jako náhradní pilot byl skvělý, ale musel by absolvovat další testovací motorové lety. Věděl jsem, že pokud to nechám na Chuckovi a něco se stane, bude to moje vina," vzpomíná Cardenas
Yeager netušil, že jeho nadřízený o koňských eskapádách ví. O tom, že má zlomená žebra, nikdy neřekl ani slovo. Cardenas rozhodl, že Yeager i se zraněním let provede. Nebylo to přitom nic jednoduchého, už jen nasoukání se do malého stroje a zavření těžkého poklopu muselo být se zlomenými žebry poměrně bolestivou záležitostí. Jedna z legend okolo rekordního letu praví, že si Yeager při zavírání pomáhal kusem násady z koštěte.
Prolomení nemožného
Čtrnáctého října 1947 se šlo na věc. Kapitán Charles "Chuck" Yeager nasedl do stroje Bell-X1 46-062, kterému se přezdívalo Okouzlující Glennis (Glamorous Glennis) podle Yeagerovy manželky. Stroj B-29 ho vynesl nad Mohavskou poušť. Yeager čekal na pokyn. Pro letoun to byl jubilejní padesátý start. Dostal zelenou. Glennis se odpojila a zažehla svůj raketový motor. O chvíli později se ozvala rána. Letoun překonal hranici rychlosti zvuku, dostal se na 1,06 Machu.
"Chuck to zvládl, prolomil hranici rychlosti zvuku. Bylo to skvělé. Nebylo to ale jen o něm. Byl jen jedním dílkem v týmu neuvěřitelných lidí. On byl tím, kdo to dokázal, ale na nebi v tu chvíli nebyl sám," popsal po historickém letu Cardenas.
Testovací plocha, kde se Yeager zapsal do historie, stále funguje. Na nebi se ale prohání mnohem modernější stroje. Rychlost zvuku už pro ně není překážkou. Když prolétají přesně nad ranvejí, mohou pod sebou vidět pozůstatky jámy, která před mnoha desítkami let byla u prvního nadzvukového letu.
Členové týmu, kteří se o něj zasloužili, už jsou v leteckém nebi. Všichni zůstali po velkém úspěchu v leteckém průmyslu. Vyvíjeli bezpečnostní systémy, které zachránily desítky pilotů před jistou smrtí. Yeager byl v roce 1986 členem komise, která vyšetřovala havárii raketoplánu Challenger. Jeden z největších hrdinů historie letectví zemřel ve věku 97 let na sklonku roku 2020. Jeho neúnavný šéf a mentor Cardenas se dožil úctyhodných 102 let.
