Amelia Mary Earhartová se narodila v roce 1897 v americkém Kansasu. Už od mládí bylo jasné, že do spořádané dívky, která měla v té době předurčené brzké manželství a starost o domácnost, má daleko. Veškerý volný čas trávila venku. Lezla po stromech, vydávala se na dobrodružné lovecké výpravy do lesa. V deseti letech jí poprvé zkřížila cestu letadla. Jak později vzpomínala v jedné ze svých knih, nebyla to láska na první pohled. "Byla to změť rezavých drátů a dřeva, nebylo to něco, co by mi přišlo zajímavé," napsala.
Její dospívání dokonalé nebylo. Rodina se často stěhovala, bydleli v malých nevytápěných bytech. Earhartová snila o tom, že se jí jednou bude dařit lépe. Na střední škole si z novin vystřihovala články o úspěšných ženách, které zazářily v mužských oborech. Její otec se postupem času propadl do alkoholismu, Earhartová přišla o matku i milovanou babičku. Zlom pro ni přišel s příchodem první světové války. Přerušila studia a vydala se do Toronta, kde se jako dobrovolná zdravotní sestra starala o churavé vojáky, kteří se snažili oklepat z následků bojů. Odnesla si odtud těžký zápal plic, jehož následky ji trápily po celý život.
Seriál Aktuálně.cz Velikáni nebes
Seriál Velikáni nebes, který na Aktuálně.cz vycházel každých čtrnáct dní, přináší pohled na zrod známých strojů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří před více než sto lety posouvali hranice letectví. Neopomeneme ani na první pohled obyčejné letouny, které si však ničím nezadají se svými slavnějšími sourozenci.
- Lindbergh při přeletu Atlantiku řešil každý gram. Bojoval s vidinami i sebou samým
- Rána, která změnila letectví. Hrdina osedlal raketu a uháněl rychleji než zvuk
- Postavil největší letoun dějin. Slavný milionář dožil jako troska mezi lahvemi s močí
- Nejslavnější pilotka historie předběhla dobu. Její tragická smrt je dodnes záhadou
- Nejlepší obranou je útěk. Nejrychlejší letoun jako ze sci-fi byl špionážním esem USA
- Neohrabaná kachna, která spadne. Blériot umlčel kritiky a přeletěl Lamanšský průliv
- "Panebože, co jsme to udělali?" Bombardér Enola Gay snesl zkázu na Hirošimu
- Nahatý prezident a zakrvácená první dáma. Air Force One je Bílým domem na nebi
- Jako zašlápnout mravence. Predator změnil pojetí války, USA jím zabíjely na dálku
- Obří bombardér děsil nacisty. Bezchybný příběh ikonického letounu má ale trhliny
- Pár sekund, které změnily letectví. Geniální nápady bratří Wrightů přetrvaly dodnes
- Velikán nebes, který na dovolenou vozí i vás. Skromný airbus je nenápadnou legendou
- Nadzvukové létání skončilo v plamenech. Přelomový Concorde zradila prasklá pneumatika
Během života v Torontu se spolu se svou sestrou zajímaly i o místní mládence. Uhranuli jim hlavně piloti, za kterými chodily na místní letiště a sledovaly, jak trénují. "Tihle kluci od letadel. Tak mladí a dychtiví. Letectví je něco, co zákonitě musí přitahovat lidi s romantickou duší," popsala o mnoho let později ve své oceňované knize s názvem 20 Hrs., 40 Min.
Definitivní životní zlom přišel pro Earhartovou v roce 1920. Její otec, který se po letech boje dostal ze spárů alkoholismu, ji vzal na leteckou show na kalifornskou Long Beach. Osobně se tam seznámila s tehdejší hvězdou Frankem Hawksem, který lámal letecké rekordy. Dokonce se s ním mohla proletět a usměvavá mladá dáma se tak poprvé dostala do vzduchu. "Jakmile jsme byli asi devadesát metrů nad zemí, věděla jsem, že musím létat," vzpomíná.
Svému novému snu obětovala vše. Začala brigádničit u telefonní společnosti, aby si mohla dovolit drahý letecký výcvik. Trvala na tom, že ji musí učit žena. Do kokpitu tak usedala s leteckou průkopnicí Anitou Snookovou. K 25. narozeninám si udělala radost a z naspořených peněz a s notnou rodinnou pomocí si koupila své první letadlo. Žlutý jednomotorový dvouplošník Kinner Airster.
Chtěla zapadnout mezi ostřílené piloty, kožená bunda a krátký sestřih jí k tomu měly pomoct. V bundě dokonce několik týdnů spala, aby vypadala obnošeně a aby ona sama na své mužské protějšky nepůsobila jako amatér. O půl roku později překonala první ženský letecký rekord, když se svým strojem vystoupala do výšky 4,3 kilometru. Letkyní na plný úvazek však stále nebyla, studovala medicínu, což se ale brzy změnilo.
Po stopách Lindbergha
V roce 1927 Charles Lindbergh přeletěl Atlantik na trase z New Yorku do Paříže. Spisovatel a vydavatel knih George Palmer Putnam, který pracoval na Lindberghově biografii, se rozhodl najít jeho ženskou kopii. Ve vysoké ženě s výbornými leteckými schopnostmi rozpoznal potenciál. Za knipl ji však zatím nepustil. Transatlantický let měla absolvovat jako doprovod pilota Wilmera Stultze a mechanika Louis Gordona. Vedení letového deníku pro ni bylo hlavní náplní práce. Let se vydařil, ale Earhartová z něj příliš nadšená nebyla. "Stultz to všechno odpilotoval, tak to bylo naplánované. Já jsem byla jako kus zavazadla, pytel brambor…Možná to ale jednou zkusím sama, kdo ví," svěřila se po návratu do USA novinářům.
I přes ironický tón jí let přinesl slávu. Dostala se do vysokých společenských kruhů. Vydala svou první knihu o létání 20 Hrs., 40 Min., jejíž název odkazuje na čas, za který spolu s kolegy přeletěla Atlantik. Purdue University jí nabídla místo, kde v následujících letech motivovala podobně talentované ženy, které jinak společnost odrazovala od touhy po kariéře. Založila organizaci Ninety-Nines, která sdružovala nadějné pilotky. V červenci 1930 překonala ženský rychlostní letecký rekord.
O pár měsíců později se provdala za Putnama. Její progresivní pohled na svět dobře dokládá i popis toho, jak ji neodbytný nápadník uháněl. "Šestkrát mě požádal o ruku a já šestkrát odmítla," vzpomínala. Nakonec však svolila a v krátkém dopise, který svému nastávajícímu napsala v den svatby, mu slíbila: "V našem společném životě na tebe nebudu uplatňovat žádné středověké nesmysly o věrnosti až za hrob. Stejně tak i já se ti takto nikdy nebudu cítit zavázaná."
V květnu 1932 před sebou měla mnohem větší výzvu než manželství. Rozhodla se dostát svému slibu a sólově přeletět Atlantik. Na palubě na svou dobu moderního stroje Lockheed Vega 5B to měla o něco jednodušší než Lindbergh, který jí prošlapal pomyslnou cestu o pět let dříve. Technického poradce jí dělal slavný norský letec Bernt Balchen. Zároveň pro Earhartovou, která se potřebovala soustředit, sloužil jako určitá zástěrka. Před médii se tvářil, že stroj připravuje na svůj vlastní let. 20. května odstartovala z Harbour Grace v Newfoundlandu. Po 14 hodinách a 56 minutách letu dosedla na pastvinu v Severním Irsku. Přistání přihlíželi i dva farmáři. Když došli k nádhernému červenému stroji, zeptali se Earhartové: "Letíte z daleka?" S úsměvem jim odpověděla: "Z Ameriky."
Za svůj odvážný čin obdržela celou řadu vyznamenání. Ve Spojených státech ji přijal prezident Herbert Hoover. Earhartová se spřátelila s pozdější první dámou Eleanor Rooseveltovou. Sdílely společné hodnoty a zasazovaly se o boj za ženská práva. Rooseveltová dokonce zkoušela pod vedením slavné letkyně získat pilotní licenci, pod tíhou státnických povinností to však později vzdala.
I rychle nabytá sláva jí nesebrala vášeň pro letectví. Dál lámala rekordy. V srpnu 1932 jako první žena přeletěla Severní Ameriku na palubě stroje Model 5B Vega, který si sama upravila. Jako vůbec první člověk v historii zvládla let z Honolulu do Oaklandu. Březen 1937 přinesl i první smělý pokus o let kolem světa. Ztroskotal však už při prvním vzletu.
Earhartová se ale nevzdala. Zeměkouli obletí. Zároveň se tím chtěla rozloučit s překonáváním rekordů. Létání si po této náročné výpravě chtěla užívat jen coby neškodného hobby. "Jejím cílem je prokázat, že oblet planety na palubě komerčního letounu je možný. Zároveň chce zjistit, jak bude lidský organismus reagovat na takovou neuvěřitelnou zátěž," napsal tehdy magazín Time.
Trasu hodlala absolvovat se zkušeným pilotem a navigátorem Fredem Noonanem na palubě dvoumotorového letounu Lockheed Electra, na jehož aerodynamice se podílel inženýr Clarence Johnson. Ten později spolupracoval na vývoji okřídlené bestie Lockheed SR-71 Blackbird, o které bude další díl seriálu Velikáni nebes. Electru používal svého času jako osobní letoun rovněž Jan Antonín Baťa. Tento stroj si můžete osobně prohlédnout na letišti Točná u Prahy.
Smrt a konspirace
Prvního června 1937 Earhartová a Noonan zažehli motory a odstartovali z letiště v Miami. O měsíc později a mnoha zastávkách v Jižní Americe, Africe a Asii dorazili na Novou Guineu, za sebou měli asi 35 tisíc kilometrů, do cíle jim zbývalo zhruba 11 tisíc. Další zastávkou na dotankování měl být miniaturní Howlandův ostrov v Tichém oceánu. Velká oblačnost, problémy s navigací a nedostatek paliva jim však překazily plány. Na dotankování nikdy nedoletěli.
Mnoho měsíců po stroji pátrala řada oficiálních i neoficiálních výprav. Až do dnešních dnů jde o nejnákladnější pátrací operaci v amerických dějinách. Letoun ani těla Earhartové a Noonana se však nikdy nenašly. Earhartová byla americkými úřady prohlášena za mrtvou až 5. ledna 1939. Podle závěrů oficiálního vyšetřování stroji došlo palivo a zřítil se do moře.
Co následovalo po zřícení letadla? Pravděpodobné je, že Earhartová i Noonan zemřeli ihned po nárazu na vodní hladinu. Kolem jejich smrti se však v průběhu let vyrojila celá řada konspiračních teorií. Jedna z nich například tvrdí, že slavná letkyně měla při obletu Země tajný vládní úkol. S probíhající druhou světovou válkou údajně získávala informace a pořizovala snímky na Japonci okupovaných ostrovech. Po havárii ji měli Japonci zajmout a dlouhé roky věznit.
O něco uvěřitelnější je možnost, že s Noonanem po zřícení letounu přežili a dostali se na jeden z mnoha opuštěných ostrůvků, kde se snažili přežít. Na ostrově Nikumaroro dokonce o mnoho let později objevili trosky neidentifikovaného letounu a další nástroje. Jiné teorie mluví dokonce o nálezu ostatků těl obou letců. Mimo realitu jsou pak povídačky, že Earhartová nikdy nezemřela a pod změněnou identitou dožila kdesi v USA.
I přes svou relativně krátkou kariéru se Earhartová stala jednou z největších osobností letecké historie. Po takřka sto letech je vzorem pro mladé pilotky po celém světě. Každoročně se na její počest konají slavnostní lety. Její tragický skon stále zůstává záhadou. Sama, v duchu dobrodružství a posouvání hranic, by možná řekla, že je to tak správně.
