Moskva - Hodně potravin je v Rusku mnohem dražší než v evropských či amerických obchodech. Na vině ale nejsou západní sankce, jak by se mohlo na první pohled zdát.
V každé etapě výroby, zpracování a prodeje ruské zemědělské produkce vznikají zbytečné náklady, kterých jsou zahraniční konkurenti ušetřeni, upozorňuje ekonomický list Vedomosti. Výdaje na veterinární a další dokumenty se podle něj odhadují na pět procent konečné maloobchodní ceny.
Konkurenceschopnost ruských výrobců je tak nižší - i bez přihlédnutí k vlivu podnebí, nižších dotací nebo už zmiňovaných sankcí.
Ztráty vyplývají z nutnosti vyřizovat spoustu dokumentů, certifikátů a osvědčení.
Mezinárodní konvence vybízejí uvalovat jakákoliv omezení jen úměrně k riziku, odhadnutého na základě přesných údajů a jasné metodiky. V Rusku ale vyhodnocení rizika představuje pečlivě střežené tajemství, zatímco rozsah uplatněných opatření obvykle kyne jak z droždí.
Ambrozie už je všude, tak proč ji hledat?
Typický příklad představuje Ambrozie peřenolistá. Všude, kde je s to růst, dávno roste. Jinde se nešíří.
Přeprava obilí, znečištěného touto plevelnou rostlinou, z jihu na sever Ruska nepředstavuje žádné riziko. Nicméně místní podnik na výrobu krmiva i tak ročně zaplatí na 30 milionů rublů (asi 16,5 milionu Kč) za papírování okolo karanténní oblasti v místě, kde se plevel uchytit nemůže.
Spolu s nepřímými náklady se výše částky může vyšplhat ke 45 až 60 milionům rublů ročně.
Úřad dohlížející na zemědělskou a potravinářskou produkci v roce 2012 podnikl 30 000 kontrol, jak se plní fytosanitární předpisy. Odhalil na 16 000 pochybení. Ale pozastavil činnost pouhých tří firem. Tolik k míře ohrožení, jakou představovaly zjištěné závady.
Treska projde, losos ne
Týž problém se vyskytuje v živočišné výrobě. Jen jeden maloobchodní řetězec utratí ročně za vyhotovení úředních dokladů zhruba 600 milionů rublů (asi 330 milionů Kč).
Odhaduje se, že u masa jde v průměru o pět procent konečné maloobchodní ceny. Každý párek musí provázet doklad od veterinárního inspektora, za vše nakonec zaplatí spotřebitel, píší Vedomosti.
Na Dálném východě si už dávno povšimli pozoruhodné zákonitosti: čím dražší jsou ryby, tím vyšší je pravděpodobnost, že je veterinární dozor zabaví.
Tuny tresek si skoro určitě nevšimne, tunu lososa ale skoro určitě zadrží "k prozkoumání". Loni ze Sachalinu vypravili 7000 tun a administrativní náklady podniků se odhadovaly na více než 100 milionů rublů (asi 55 milionů Kč). Stejnou sumu zaplatily předloni rybí konzervárny v Přímořském kraji jen za hygienická osvědčení bez reálné kontroly.
U ovoce a zeleniny jsou ztráty až 30%
Ještě hůře vypadá situace s rychle se kazícím ovocem a zeleninou. Nejde jen o cenu dokladů, ale i o rychlost jejich vystavení. Čím déle zboží zůstává ve skladu, tím je kvalita horší a náklady vyšší. Ztráty dosahují až 30 procent z ceny zboží.
Ne vše lze skladovat, a tak je důležitá i možnost vývozu, i jako podnět k nadvýrobě, která se na ruském trhu neuplatní.
Ale ruští vývozci, především ti menší, jen s obrovskou námahou prorážejí na zahraniční trhy, protože už na půl cesty k hranici je konkurenceschopnost jejich zboží nulová.
Vyřízení zásilky semen z Nizozemska do Ruska zabere nejvýše tři dny a vyjde na stovku eur (asi 2750 Kč), zatímco vývoz stejné zásilky z Ruska do sousední země zabere nejméně tři týdny a stojí tisíce eur. Protože je nutné prozkoumání semen a písemné povolení z Moskvy.
