Vědci z americké Clemsonské univerzity nahlédli o miliardy let nazpět prostřednictvím kosmické observatoře Fermi, která devět let sbírala světelná data. Ta umožnila mimo jiné spočítat veškeré světlo, které hvězdy v pozorovatelném vesmíru za posledních téměř dvanáct miliard let vyzářily.
Konkrétně jde o 4×10^84 fotonů (zjednodušeně světelných částic). Neboli 4 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000.
"Pomocí dat, nasbíraných teleskopem Fermi, jsme dokázali změřit celkový objem hvězdného světla, které bylo kdy vyzářeno. To se nikdy předtím nestalo," vysvětlil pro americkou stanici CNN astrofyzik Marco Ajello, jeden z autorů studie, kterou minulý týden zveřejnil odborný časopis Science.
Měření dříve překážela technika, která nedokáže přesně změřit světelné zdroje, protože je zastiňují naše Slunce a Mléčná dráha. Proto vědci na výpočet použili nepřímou metodu sběru dat skrze monitorování gama záření, které kosmická observatoř měří.
Podle časopisu Forbes, který proces shromažďování dat popsal, museli vědci nejprve identifikovat blazary. Galaktická jádra, která jsou zdrojem gama záření. Poté pomocí teleskopu zjistili, kolik gama záření se k Zemi z objektů dostane a kolik se ve vesmíru potká s extragalaktickým světelným pozadím, jakousi kosmickou mlhou tvořenou z tlumeného světla.
Fotony ze zmíněného gama záření, které projdou vesmírnou mlhou, na místě zanechají dohledatelnou stopu. A s ní i informaci o místě a času.
Historie vesmíru na dosah
Množství hvězdného světla ale není jediným výstupem této studie. Měření také pomůže lépe porozumět tomu, jak tlustá je mlhovina, jak se formovaly hvězdy anebo jak se vyvíjela naše galaxie.
"Tím, že jsme k měření využili blazary v rozdílných vzdálenostech, jsme mohli změřit celkové hvězdné světlo v různých časových obdobích. Měřili jsme světlo v několika epochách - před miliardou let, dvěma, šesti a tak dále až k době, kdy se hvězdy začaly formovat," uvedl výzkumník Vaidehi Paliya, který se na studii podílel.
"Je to jako následovat duhu a na jejím konci najít poklad. Přesně to jsme našli," dodává Ajello. "Jednoho dne možná najdeme způsob, jak se podívat zpět až k velkému třesku. To je náš finální cíl."
Vědci doufají, že jim s tím pomůže výkonnější vesmírný dalekohled Jamese Webba, který by měl být vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2021. Jeho vyslání ovšem americká vesmírná agentura NASA už třikrát odložila kvůli technickým problémům.
