Vědci zkoumali, kde všude mohou být mikroplasty. Našli je i ve sněhu z Arktidy

Adéla Očenášková ČTK Adéla Očenášková, ČTK
15. 8. 2019 20:58
Mikroplasty, které mohou být podle odborníků potenciálně nebezpečné i pro člověka, se dostávají na tak odlehlá místa, jako je Arktida. Zjistili to vědci, kteří zkoumali sníh z okolí severního pólu. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou nasávány do atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Podle šestice vědců z Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) v Německu to znamená, že vzduch musí být silně znečištěn mikroplasty. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil ve středu odborný časopis Science Advances.

Švýcarsko-německý tým zkoumal vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland v Severním moři, dále z německých měst Bavorska a Brém, ze švýcarských Alp a právě Arktidy. V jejím případě šlo o vzorky ze zdejších ledových ker a z ostrovů Špicberky.

Badatelé sbírali vzorky sněhu holýma rukama - včetně toho v Arktidě, kde běžně panují hluboké mrazy. Nechtěli používat plastové rukavice, které by mohly vzorky kontaminovat.

Sníh pak nechali rozpustit, vodu přefiltrovali a zbytek analyzovali pomocí takzvané infračervené spektroskopie. Díky této metodě se jim podařilo zaznamenat i částečky o velikosti pouhých jedenáct mikrometrů (mikrometr je miliontina metru - pozn. red.), napsal server Science Daily.

Výsledky vědce překvapily. "Očekávali jsme, že nějaké mikroplasty nalezneme, ale číslo, ke kterému jsme dospěli, bylo obrovským překvapením," uvedla Melanie Bergmannová, která výzkum vedla. Pro britský server BBC dodala, že to byl "opravdový šok". 

Nejhorší výsledek? Silnice v Bavorsku

Odborníci narazili na mikroplasty téměř ve všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak ale nešlo o zanedbatelné množství. V průměru to bylo 1760 částic na jeden litr vody, v případě Evropy 24 600 částic na litr vody.

Nejvíce mikroplastů obsahoval sníh, který napadl u silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, našli vědci 154 tisíc částeček. Šlo hlavně o kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu. Nitrilkaučuk, který se používá například k výrobě pneumatik, těsnění nebo hadic, byl ale nalezen i v oblasti Arktidy.

Podle autorů studie se mikroplasty dostávají do sněhu velmi pravděpodobně díky větru, který je přenáší na velké vzdálenosti. Zpátky na povrch je pak "vrátí" dešťové a sněhové srážky. 

"Doprava vzduchem je cesta, jak dostat mikroplasty na nejodlehlejší části naší planety," shrnula pro magazín The National Geographic Bergmannová.

Ta se navíc obává, že infračervená spektroskopie nedokázala zaznamenat ještě mnohem menší kousky plastu. "Jsem přesvědčená, že se tam nachází mnohem více menších částic, které jsme ale už nebyli schopni rozpoznat," domnívá se.

Nebezpečí pro člověka?

Podle Bergmannové mohou být nejnebezpečnější pro lidský organismus právě ty nejmenší částice. Snáze mohou vniknout do buněčných membrán a dále do orgánů.

Nad zdravotními dopady mikroplastů, které člověk zkonzumuje a vdechne, ale stále visí otazník. Vědci si nejsou jistí, jak moc velké nebezpečí tyto částečky představují. Ví se však, že mohou uvolňovat toxické látky.

"Dosud nevznikly prakticky žádné studie, které by zkoumaly míru, do jaké jsou lidé vystaveni znečištění mikroplasty," říká Bergmannová. Zatím se podle ní většina výzkumů soustředila na to, co se stane zvířatům a lidem, když tyto částice snědí, a nikoliv vdechnou.

Mikroplasty většinou vznikají rozpadem plastového odpadu. Vědci je nacházejí ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě. Nalezeny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořských plodech či v pivu. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Video: V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy