Vědci zkoumali, kde všude mohou být mikroplasty. Našli je i ve sněhu z Arktidy

Adéla Očenášková ČTK Adéla Očenášková, ČTK
15. 8. 2019 20:58
Mikroplasty, které mohou být podle odborníků potenciálně nebezpečné i pro člověka, se dostávají na tak odlehlá místa, jako je Arktida. Zjistili to vědci, kteří zkoumali sníh z okolí severního pólu. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou nasávány do atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Podle šestice vědců z Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) v Německu to znamená, že vzduch musí být silně znečištěn mikroplasty. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil ve středu odborný časopis Science Advances.

Švýcarsko-německý tým zkoumal vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland v Severním moři, dále z německých měst Bavorska a Brém, ze švýcarských Alp a právě Arktidy. V jejím případě šlo o vzorky ze zdejších ledových ker a z ostrovů Špicberky.

Badatelé sbírali vzorky sněhu holýma rukama - včetně toho v Arktidě, kde běžně panují hluboké mrazy. Nechtěli používat plastové rukavice, které by mohly vzorky kontaminovat.

Sníh pak nechali rozpustit, vodu přefiltrovali a zbytek analyzovali pomocí takzvané infračervené spektroskopie. Díky této metodě se jim podařilo zaznamenat i částečky o velikosti pouhých jedenáct mikrometrů (mikrometr je miliontina metru - pozn. red.), napsal server Science Daily.

Výsledky vědce překvapily. "Očekávali jsme, že nějaké mikroplasty nalezneme, ale číslo, ke kterému jsme dospěli, bylo obrovským překvapením," uvedla Melanie Bergmannová, která výzkum vedla. Pro britský server BBC dodala, že to byl "opravdový šok". 

Nejhorší výsledek? Silnice v Bavorsku

Odborníci narazili na mikroplasty téměř ve všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak ale nešlo o zanedbatelné množství. V průměru to bylo 1760 částic na jeden litr vody, v případě Evropy 24 600 částic na litr vody.

Nejvíce mikroplastů obsahoval sníh, který napadl u silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, našli vědci 154 tisíc částeček. Šlo hlavně o kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu. Nitrilkaučuk, který se používá například k výrobě pneumatik, těsnění nebo hadic, byl ale nalezen i v oblasti Arktidy.

Podle autorů studie se mikroplasty dostávají do sněhu velmi pravděpodobně díky větru, který je přenáší na velké vzdálenosti. Zpátky na povrch je pak "vrátí" dešťové a sněhové srážky. 

"Doprava vzduchem je cesta, jak dostat mikroplasty na nejodlehlejší části naší planety," shrnula pro magazín The National Geographic Bergmannová.

Ta se navíc obává, že infračervená spektroskopie nedokázala zaznamenat ještě mnohem menší kousky plastu. "Jsem přesvědčená, že se tam nachází mnohem více menších částic, které jsme ale už nebyli schopni rozpoznat," domnívá se.

Nebezpečí pro člověka?

Podle Bergmannové mohou být nejnebezpečnější pro lidský organismus právě ty nejmenší částice. Snáze mohou vniknout do buněčných membrán a dále do orgánů.

Nad zdravotními dopady mikroplastů, které člověk zkonzumuje a vdechne, ale stále visí otazník. Vědci si nejsou jistí, jak moc velké nebezpečí tyto částečky představují. Ví se však, že mohou uvolňovat toxické látky.

"Dosud nevznikly prakticky žádné studie, které by zkoumaly míru, do jaké jsou lidé vystaveni znečištění mikroplasty," říká Bergmannová. Zatím se podle ní většina výzkumů soustředila na to, co se stane zvířatům a lidem, když tyto částice snědí, a nikoliv vdechnou.

Mikroplasty většinou vznikají rozpadem plastového odpadu. Vědci je nacházejí ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě. Nalezeny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořských plodech či v pivu. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Video: V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy