Vědci jsou na stopě léku na ebolu, pomoci má estrogen

Petr Jemelka Petr Jemelka
26. 6. 2013 6:10
Hormonální léčba brání viru infikovat buňky myší, podle lékařů to svedou i u lidí
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Annapolis - Lékaři jsou zřejmě blízko objevu léku na krvácivou horečku ebola, která patří k největším strašákům lidstva.

Klíčovou složkou medikamentu, jenž se může stát účinnou zbraní proti jedné z nejsmrtelnějších chorob světa, je ženský pohlavní hormon estrogen, respektive léky, které vyvažují jeho nedostatek v těle (nejčastěji po menopauze).

K nadějnému objevu vědce přivedlo hledání nového využití pro již existující léky. Konkrétně šlo o projekt ředitelky výzkumných programů biotechnologické společnosti Zalicus Lisy Johansenové.

Její tým společně s odborníky ze Zdravotnického výzkumného institutu infekčních nemocí americké armády prověřoval na 2000 léků, přičemž pátral po chemických sloučeninách, jež by ebolu pokořily.

Povedlo se. Biochemici zjistili, že takzvané selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), tedy účinná látka celé řady hormonálních přípravků pro ženy, brání smrtícímu viru napadnout zdravou buňku v těle myši.

To, zda budou modulátory estrogenových receptorů fungovat i u lidí, zatím není jasné. Lékaři ale věří, že ano.

Šťastná náhoda

Výskyt eboly.
Výskyt eboly. | Foto: Světová zdravotnická organizace

Ochranu před ebolou buňkám neposkytuje přímo výše jmenovaná látka jako taková, ale její chemická struktura, napsala Johansenová ve studii, kterou publikovala v odborném magazínu Science. To ji i kolegy velice překvapilo.

"To je na tom celém to nejúžasnější. Když jsme se podívali na inhibitory (v SERM), zjistili jsme, že hodně z nich funguje zároveň jako inhibitor (látka zpomalující nebo zastavující reakci - pozn. red.) vstupu do struktury buňky. I když měl tento mechanismus původně sloužit k něčemu úplně jinému," vysvětlila šéfka výzkumného týmu.

Infekční jsou i předměty nemocného

Ebola byla pojmenována po řece v Kongu. Poblíž jejího řečiště se totiž nachází její přírodní rezervoár a právě v této oblasti byla nemoc v roce 1976 poprvé diagnostikována.

Vir je vysoce infekční, a jelikož je vylučován na povrch kůže, přenáší se dotykem. Infekční jsou i veškeré tělesné tekutiny nakaženého, a dokonce i předměty, kterých se dotýkal.

Průběh nemoci je rychlý. Naštěstí

Průběh nemoci je velice rychlý - člověk se uzdraví, nebo zemře během 6 až 8 dní, proto se zatím vždy podařilo vir zastavit dřív, než pronikl do větší komunity lidí a vyvolal epidemii. Odborníci se ale obávají, že by mohl být vir použit také jako biologická zbraň. Například některou z teroristických organizací.

Původce infekce sice není znám, zřejmě ale žije v pralesích. Podle posledních poznatků jsou přírodním rezervoárem pravděpodobně kaloni, což jsou savci příbuzní netopýrům.

Jelikož současná medicína na ebolu nemá lék, léčí se pouze druhotné projevy infekce, zejména ztráty tělesných tekutin a živin. Úmrtnost závisí na kmenu viru - pohybuje se mezi 50 - 90 %.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy