Konec chřipky? Zbraň proti většině virů je na dosah

Jakub Novák
14. 8. 2011 7:00
V MIT vyvinuli technologii, která by mohla být průlomem v léčbě virových onemocnění
Přichází průlom v léčbě virových onemocnění?
Přichází průlom v léčbě virových onemocnění? | Foto: Reuters

Lexington, Massachusetts - Vědci vyvinuli látku, která dokáže spolehlivě likvidovat buňky napadené viry, a bránit tak tělo před chorobami, které způsobují.

Pokud její účinnost potvrdí další testy, mohla by se stát stejným "kladivem" na virové infekce, jakými jsou antibiotika na infekce bakteriální.

Antibiotika - poklad 20. století

Objev penicilinu Alexanderem Flemingem na konci třicátých let minulého století znamenal zlom v léčbě bakteriálních chorob. Ačkoliv v posledních letech začalo přibývat množství bakterií, které jsou vůči nim odolné, pořád ještě tvoří "zlatý standard" a většina nemocí je jimi stále léčitelná.

Jejich relativní neškodnost pro lidi je založena na tom, že většina antibiotik cílí na molekuly a děje, které jsou typické pouze pro dané bakterie, a u člověka (ani žádného dalšího živočicha od kvasinky výše) byste je tedy nenašli.

Jak si poradit s viry?

Potíže ale nastávají s viry.

Jak si poradit s něčím, co je prakticky úplně závislé na aparátu napadené buňky? Jak zacílit pouze na viry a přitom nepoškodit samotnou buňku a celý organismus?

Na virové infekce zatím neexistuje žádný účinný lék. To možná nový objev změní.
Na virové infekce zatím neexistuje žádný účinný lék. To možná nový objev změní. | Foto: Aktuálně.cz

Právě to je hlavním důvodem, proč stále neexistuje dostatečný "léčebný arzenál" v boji proti chorobám způsobovaným viry.

Pokud nějaké jsou, jedná se obvykle o látky, specificky cílící na jeden krok ve vývoji určitého viru - příkladem za všechny mohou být například látky blokující činnost enzymů, které "upravují" virové bílkoviny během přípravy na vytvoření další infekční virové částice (virionu) u HIV.

Extrémní přizpůsobivost

Bohužel, viry mají neuvěřitelnou schopnost mutovat a jedna taková drobná změna, která samotný virus nijak výrazně nepozmění ani nezasáhne, mu může zajistit schopnost obejít působení antivirotik.

To je třeba jeden z důvodů, proč se každý rok lidé nechávají přeočkovávat na nový "typ" sezónní chřipky. Dalšími problémy antivirotik pak mohou být například vážné vedlejší účinky.

Vědci z Lincolnovy laboratoře na prestižním Massachusetts Institute of Technology přišli s novým přístupem k léčbě virových nákaz. Nazvali ho DRACO (zkratka pro Double-stranded RNA (dsRNA) Activated Caspase Oligomerizer) a své výsledky publikovali v časopise PLoS One.

Jak funguje obrana proti virům?

A na jakém principu jejich metoda funguje?

Abychom to pochopili, musíme alespoň tušit dvě věci - první z nich je skutečnost, že mnoho virů během svého "životního" cyklu v buňce vytváří delší molekuly RNA, tvořené dvěma vlákny.

To je pro buňku jedním ze signálů, že se uvnitř ní něco děje. Ona samotná totiž podobné molekuly (které pak využívá v regulaci) vytváří maximálně v délkách kolem 21 až 23 bazí (písmen kódu).

Jakmile se objeví delší dvouvláknová RNA, spouští se v buňce - a posléze i v organismu samotném - určité pochody, jejichž cílem je zastavit šíření viru a eventuálně se napadené buňky zbavit.

Druhou věcí je právě ono "zbavení se" napadené buňky. Při napadení tu opět funguje několik mechanismů, na jejichž konci je řízená buněčná smrt (odborně označovaná jako apoptóza).

Jak DRACO vypadá?

Vědci nyní vyvinuli chimerickou (kombinovanou) bílkovinu, jejíž jedna část je schopná zjistit přítomnost virové RNA v buňce a další umožňuje spustit právě zmiňovanou buněčnou smrt, a zabránit tak šíření viru. Kromě toho obsahuje ještě úsek - paradoxně přebraný od některých virů, jenž umožňuje této bílkovině dostat se prakticky do kterékoliv buňky v těle.

Vlevo lidské buňky, vpravo opičí (levý sloupec vždy neléčený, pravý léčený), horní řada je neinfikovaná, dolní infikovaná (vlevo virus zpsůobující rýmu, vpravo horečku Dengue).
Vlevo lidské buňky, vpravo opičí (levý sloupec vždy neléčený, pravý léčený), horní řada je neinfikovaná, dolní infikovaná (vlevo virus zpsůobující rýmu, vpravo horečku Dengue). | Foto: Massachusetts Institute of Technology (MIT)

Pokud v této buňce DRACO žádnou dvouvláknovou RNA nenalezne, nechá buňku na pokoji. V opačném případě však spustí její smrt.

Doposud byl účinek této látky úspěšně testován na lidských, opičích a myších buněčných kulturách. První pokusy už proběhly i na samotných myších, kde se pomocí této metody podařilo vypořádat se s chřipkou H1N1 - navíc bez výrazných vedlejších účinků.

Zlom v medicíně?

Pokud další testy ukáží, že je látka opravdu účinná a netoxická i v případě léčby dalších nákaz u myší a jiných zvířat - a následně i u člověka, mohlo by se jednat o skutečný zlom v léčbě mnoha virových chorob, od běžného nachlazení, přes chřipky až třeba po hemorrhagické horečky (způsobené např. virem Eboly).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy