Za normálních okolností by to pro světová média byla událost číslo jedna. Obavy z války Spojených států a Íránu odsunuly Libyi na okraj zájmu, ale na jižním pobřeží Středozemního moře se rýsuje vážný mezinárodní konflikt.
Generála Chalífu Haftara, který ovládá východ Libye a chce dobýt hlavní město Tripolis, podporuje Rusko, Saúdská Arábie, Egypt nebo Francie. Režim premiéra Fajída Sarrádže kontrolující západ země se opírá stále více o Turecko. Za legitimní vládu ho uznává i Organizace spojených národů.
Minulý týden turecký parlament ratifikoval dohodu, která předpokládá velkou vojenskou pomoc Tripolisu. Přestože oficiálně platí embargo na dovoz zbraní a munice všem válečným stranám v Libyi.
"Posíláme experty a poradce. Další vývoj bude záviset na rozhodnutí prezidenta Erdogana," prohlásil v pondělí turecký ministr zahraničí Mevsut Cavutoglu.
Proti Turecku a režimu v Tripolisu ale na Haftarově straně stojí Rusko. Množí se informace, že v zemi bojují ruští žoldnéři a příslušníci speciálních jednotek, které Haftarovi pomáhají dobývat území. O víkendu se vládní armáda stáhla ze Syrty, která má velký symbolický význam.
Z města pocházel bývalý diktátor Muammar Kaddáfí a v roce 2011 zde zemřel. Později se Syrty zmocnili džihádisté z Islámského státu, město ztratili až po těžkých bojích před třemi lety.
Ruský prezident se s tureckým dohodne
Frontové linie byly v libyjské občanské válce dlouho statické, ale od loňského jara začal mít Haftar a jeho armáda navrch. Někteří analytici s odvoláním na místní zdroje za tím vidí přítomnost ruských žoldnéřů a dodávky ruských zbraní.
Přímým zapojením do války by se Turecko postavilo proti Rusku. Podobně jako v Sýrii je ale pravděpodobné, že ke střetům mezi Rusy a Turky nedojde. Erdogan se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v rámci možností dohodne.
"Mluvíme s Rusy, abychom se vyhnuli konfrontaci," cituje americký list The Wall Street Journal jednoho z Erdoganových poradců. Podle tureckých médií není vyloučeno, že Erdogan pošle do Libye členy privátní bezpečnostní firmy SADAT, pro niž pracují jako žoldnéři bývalí důstojníci a vojáci turecké armády.
Šlo by o podobný model, jaký praktikuje Rusko - v některých zemí bojují členové soukromé firmy, takzvané Vagnerovy armády. Ta však koordinuje své kroky s vedením ruské armády, přestože oficiálně není součástí státních silových struktur. Vagnerovci bojují kromě Libye například v Sýrii nebo Středoafrické republice.
Spekuluje se rovněž o tom, že by se do Libye mohli přemístit někteří příslušníci Svobodné syrské armády (FSA), kterou Turecko podporuje a vyzbrojuje na severu Sýrie.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell turecký plán intervence v úterý odmítl. "Situace v Libyi se zhoršuje každým dnem," prohlásil.
Bývalý důstojník Kaddáfího, který padl v nemilost
Pokud by režim v Tripolisu padl ve prospěch generála Haftara, Turecko by přišlo o obchodní kontrakty, které v průběhu let v Libyi podepsalo a které by znamenaly velké zisky za předpokladu, že skončí občanská válka.
Bezprostředním tureckým cílem tak je zabránit pádu Tripolisu a zastavit postup Haftarových jednotek. O tom, že situace je pro vládu v Tripolisu kritická, svědčí i fakt, že v úterý jednal premiér Faíz Sarrádž o možné pomoci Alžírska.
Haftar je bývalý důstojník Kaddáfího, který ale na začátku 80. let upadl v nemilost a odešel do exilu, paradoxně do Langley ve Spojených státech, kde má své sídlo americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).
Po pádu Kaddáfího se Haftar vrátil a dostal pod svoji kontrolu ozbrojené skupiny na východě Libye a postupně vytlačil z měst a od ropných polí džihádisty. Vsadil také na spojenectví s Ruskem, které několikrát navštívil. Putin na své nedávné tiskové konferenci popřel, že by v Libyi válčili ruští žoldnéři, a řekl, že Moskva vyjednává s oběma stranami konfliktu.
Mapa rozložení sil v Libyi k 31. prosinci 2019. Město Syrta je ještě v rukou vlády v Tripolisu
Map of forces involved in the fighting in #Libya, as at December 31, 2019#GNA #Haftar (#LNA) pic.twitter.com/Xvdzpamp5D
— DoC© (@DocPakistan) January 2, 2020
