Erdogan touží po jaderné bombě. Ve hře je i vědec, který kradl tajné dokumenty

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
22. 10. 2019 6:43
Turecké ambice sahají dál než k pásu u hranic se Sýrií. Prezident Recep Erdogan chce atomovou bombu. A teď jeho pozice posílila natolik, že je pravděpodobné, že si tohle přání pokusí splnit.
Turecká armáda v severní Sýrii.
Turecká armáda v severní Sýrii. | Foto: Reuters

"Některé země mají rakety s jadernými hlavicemi, ne jen jednu nebo dvě. Ale my je mít nemůžeme. Tohle nemohu přijmout," postěžoval si v září na mezinárodní pořádky během zasedání jeho vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Turecko se svými ambicemi v poslední době příliš netajilo, ale teď, když se dostalo do střetu i se svými spojenci v NATO, zkouší Erdogan zajít ještě dál. Když mu západní svět nedokázal zabránit zaútočit na Kurdy, dlouholeté spojence Západu v boji proti Islámskému státu, jak mu zakáže vybudování jaderné bomby? ptá se americký deník New York Times.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní

Mezinárodní smlouva vstoupila v platnosti v roce 1970, když jí rok předtím podepsalo 189 zemí. Ty, které jadernou zbraň už vlastní (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína), se zavázaly k odzbrojení. Ostatní země se vzdaly práva je vyrábět nebo jinak získávat. Podepsalo ji i Turecko. Ke smlouvě se nepřidaly pouze tři země: Indie, Izrael a Pákistán. Později ji vypověděla i KLDR.

Turecko má k jadernému programu nakročeno. Vlastní výzkumné reaktory a naleziště uranu. Buduje svou první jadernou elektrárnu, s jejíž výstavbou mu pomáhá ruská státní společnost Rosatom. Jaderný odpad z elektrárny by mohl sloužit pro výrobu paliva pro zbraň.

Přesto by podle expertů Ankaře trvalo vyrobit si jadernou zbraň ještě několik let. Elektrárna má fungovat až od roku 2023 a budovat vlastní jaderný program by pro Turecko bylo příliš drahé. Existuje ale riziko, že prezident Erdogan to urychlí a atomovou zbraň si jednoduše koupí.

Tajná spolupráce s pákistánským vědcem

Ankara má podle všeho tajné vazby na Abdula Kádira Chána, pákistánského jaderného vědce přezdívaného jako otec pákistánské jaderné bomby. Jde o nechvalně známého obchodníka pohybujícího se na černém jaderném trhu. V 70. letech žil v Nizozemsku a pracoval ve společnosti zabývající se obohacováním uranu, ve které kradl tajné dokumenty, s nimiž pak uprchl do Pákistánu.

Chán má na svědomí největší nezákonné šíření jaderných zbraní v historii. Prodal důležité vybavení na jejich výrobu například Libyi, Íránu a KLDR. 

Vědec podle zjištění londýnské organizace Mezinárodní institut pro strategická studia působil také v Turecku, které krylo dovoz klíčových částí z Evropy a jejich šíření mezi zákazníky. Jedním z nich mohla být přímo Ankara.

Americké jaderné zbraně

Navíc na území Turecka jaderné zbraně jsou. Bylo veřejným tajemstvím, že Američané mají na turecké letecké základně na jihu země asi 50 jaderných pum. Minulý týden se v médiích spekulovalo o tom, že se je Spojené státy snaží z Turecka přesunout. Prezident Donald Trump jejich existenci potvrdil během tiskové konference minulou středu, kdy novináře ujistil, že si je Bílý dům jistý tím, že jsou zbraně v bezpečí.

USA má jaderné zbraně v Turecku údajně už 60 let. Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem se ale po turecké ofenzivě na severu Sýrie výrazně zhoršily. Letecká základna Incirlik leží nedaleko syrské hranice. Ještě nedávno odtud startovaly americké letouny, které v Sýrii bojovaly proti takzvanému Islámskému státu.

Minulý čtvrtek sice americký viceprezident Mike Pence s Erdoganem domluvil pětidenní příměří, které mají kurdské jednotky využít k evakuaci a uvolnění prostoru podél syrsko-turecké hranice, ale Turecko připomíná rozjetý vlak. Skutečné dohody, které budou mít vliv na situaci v Sýrii, očekávají americká média tento týden po jednání Erdogana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

"Jejich chování je posledních několik let hrozné. Myslím, že se odklánějí od Západu," nechal se slyšet už minulý týden americký ministr obrany Mark Epster. 

Video: Lenka Klicperová o situaci na severu Sýrie během turecké ofenzivy

Kurdové se cítí zrazeni, jsou tam uprchlíci, kteří pláčou a ptají se, proč se jim to stalo, líčí novinářka Lenka Klicperová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 34 minutami

Senátní komise podpořila změny pravidel voleb do sněmovny

Senátní ústavní komise podpořila doplnění pravidel pro volby do sněmovny, které si vyžádal zásah Ústavního soudu. Předseda komise Zdeněk Hraba (STAN) označil novelu za kompromisní. Část senátorů by ale do předlohy ráda vložila korespondenční formu hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Horní komora bude o volební novele rozhodovat koncem dubna.

"Nová volební úprava není dokonalá, ale pořád je lepší než to, co jsme tu měli a co bylo označeno Ústavním soudem za protiústavní," uvedl Hraba. Podotkl, že novela zmírňuje nerovnosti mezi stranami s vyšším a nižším ziskem hlasů voličů. "Vnímám to jako kompromis vyjednaný napříč politickým spektrem," dodal Hraba. Také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil sněmovní verzi novely za úspěch a výsledek dohod mezi sněmovnou a Senátem.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Nejvyšší soud potvrdil 30 let vězení za dvojnásobnou vraždu v Břeclavi

Nejvyšší soud potvrdil třicetiletý trest vězení pro , jenž se podle pravomocného verdiktu dopustil dvojnásobné vraždy v Břeclavi. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání. Dovolání bylo odmítnuto, řekla bez dalších podrobností Miroslava Klusová, mluvčí Krajského soudu v Brně, který se případem zabýval jako první instance.

Štaubert podle pravomocného verdiktu vraždil v rodinném domě v Břeclavi předloni v noci na 6. srpna, když přišel do domu krást. S oběťmi, devětaosmdesátiletým mužem a čtyřiačtyřicetiletou ženou, se krátce před tím znal. Senior se vzbudil, Štaubert na něj vzápětí zaútočil. Zasadil mu desítky bodných a sečných ran, stejně jako později ženě, která v domě také žila. Štaubert se nejspíš bál, že ho pozná. Oběti zemřely na místě.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Zeman přijme kandidáta na ministra zahraničí Kulhánka ve čtvrtek po poledni

Český prezident Miloš Zeman přijme ve čtvrtek v 13:00 na zámku v Lánech kandidáta na post ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Oznámil to na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Kulhánek má ve funkci nahradit odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD). Dosud svou nominaci nechtěl komentovat s tím, že se k ní vyjádří až po schůzi se Zemanem.

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 1 hodinou

Na dálnici D5 u Prahy se srazilo auto s motorkou, motocyklista zemřel

Na dálnici D5 u Prahy odpoledne zemřel motocyklista, který ujížděl policii. Při jízdě po dálnici se otočil do protisměru, kde se srazil s osobním autem. Druhý řidič je zraněný, dánice byla dočasně obousměrně uzavřena, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Nehoda se stala před 13:00 na pátém kilometru. "Motocyklista ujížděl hlídce, nerespektoval výzvy k zastavení, otočil se na dálnici do protisměru a čelně se střel s osobním vozidlem," uvedla Richterová.

Motorkář na místě podlehl zraněním a druhý řidič zůstal v autě zaklíněný. "Hasiči ho vyprostili a předali záchranné službě," řekl mluvčí krajských hasičů Jaroslav Gabriel. Bylo také nutné uhasit motorku, která po nehodě začala hořet.

D5 byla nejdříve obousměrně uzavřena, kolem 13:45 byl obnoven směr na Prahu oběma jízdními pruhy. Později se podařilo částečně obnovit provoz i v opačném směru na Plzeň, auta tam zatím jezdí jedním pruhem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy