"Některé země mají rakety s jadernými hlavicemi, ne jen jednu nebo dvě. Ale my je mít nemůžeme. Tohle nemohu přijmout," postěžoval si v září na mezinárodní pořádky během zasedání jeho vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.
Turecko se svými ambicemi v poslední době příliš netajilo, ale teď, když se dostalo do střetu i se svými spojenci v NATO, zkouší Erdogan zajít ještě dál. Když mu západní svět nedokázal zabránit zaútočit na Kurdy, dlouholeté spojence Západu v boji proti Islámskému státu, jak mu zakáže vybudování jaderné bomby? ptá se americký deník New York Times.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní
Mezinárodní smlouva vstoupila v platnosti v roce 1970, když jí rok předtím podepsalo 189 zemí. Ty, které jadernou zbraň už vlastní (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína), se zavázaly k odzbrojení. Ostatní země se vzdaly práva je vyrábět nebo jinak získávat. Podepsalo ji i Turecko. Ke smlouvě se nepřidaly pouze tři země: Indie, Izrael a Pákistán. Později ji vypověděla i KLDR.
Turecko má k jadernému programu nakročeno. Vlastní výzkumné reaktory a naleziště uranu. Buduje svou první jadernou elektrárnu, s jejíž výstavbou mu pomáhá ruská státní společnost Rosatom. Jaderný odpad z elektrárny by mohl sloužit pro výrobu paliva pro zbraň.
Přesto by podle expertů Ankaře trvalo vyrobit si jadernou zbraň ještě několik let. Elektrárna má fungovat až od roku 2023 a budovat vlastní jaderný program by pro Turecko bylo příliš drahé. Existuje ale riziko, že prezident Erdogan to urychlí a atomovou zbraň si jednoduše koupí.
Tajná spolupráce s pákistánským vědcem
Ankara má podle všeho tajné vazby na Abdula Kádira Chána, pákistánského jaderného vědce přezdívaného jako otec pákistánské jaderné bomby. Jde o nechvalně známého obchodníka pohybujícího se na černém jaderném trhu. V 70. letech žil v Nizozemsku a pracoval ve společnosti zabývající se obohacováním uranu, ve které kradl tajné dokumenty, s nimiž pak uprchl do Pákistánu.
Chán má na svědomí největší nezákonné šíření jaderných zbraní v historii. Prodal důležité vybavení na jejich výrobu například Libyi, Íránu a KLDR.
Vědec podle zjištění londýnské organizace Mezinárodní institut pro strategická studia působil také v Turecku, které krylo dovoz klíčových částí z Evropy a jejich šíření mezi zákazníky. Jedním z nich mohla být přímo Ankara.
Americké jaderné zbraně
Navíc na území Turecka jaderné zbraně jsou. Bylo veřejným tajemstvím, že Američané mají na turecké letecké základně na jihu země asi 50 jaderných pum. Minulý týden se v médiích spekulovalo o tom, že se je Spojené státy snaží z Turecka přesunout. Prezident Donald Trump jejich existenci potvrdil během tiskové konference minulou středu, kdy novináře ujistil, že si je Bílý dům jistý tím, že jsou zbraně v bezpečí.
USA má jaderné zbraně v Turecku údajně už 60 let. Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem se ale po turecké ofenzivě na severu Sýrie výrazně zhoršily. Letecká základna Incirlik leží nedaleko syrské hranice. Ještě nedávno odtud startovaly americké letouny, které v Sýrii bojovaly proti takzvanému Islámskému státu.
Minulý čtvrtek sice americký viceprezident Mike Pence s Erdoganem domluvil pětidenní příměří, které mají kurdské jednotky využít k evakuaci a uvolnění prostoru podél syrsko-turecké hranice, ale Turecko připomíná rozjetý vlak. Skutečné dohody, které budou mít vliv na situaci v Sýrii, očekávají americká média tento týden po jednání Erdogana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
"Jejich chování je posledních několik let hrozné. Myslím, že se odklánějí od Západu," nechal se slyšet už minulý týden americký ministr obrany Mark Epster.