Turecká vláda může vyslat vojáky do Libye, schválil to parlament

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 1. 2020 20:11
Turecká vláda může vyslat vojáky do Libye na pomoc tamní mezinárodně uznávané vládě Faíze Sarrádže, schválil to ve čtvrtek turecký parlament. Prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden oznámil, že vojáky do Libye hodlá vyslat, protože ho o to Sarrádžova vláda požádala. Severoafrickou zemi už roky ochromuje konflikt různých frakcí.
Turecký prezident Recep Erdogan
Turecký prezident Recep Erdogan | Foto: Reuters

Dohodu o vojenské spolupráci podepsala Ankara s libyjskou vládou loni v listopadu. Podle agentury AP může vyslání tureckých vojáků ještě více eskalovat boje v občanské válce, která Libyi trápí. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.

Zatímco Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují generála Chalífu Haftara, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA). Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara i Rusko.

Právě Moskva v předchozích týdnech vyjádřila velké znepokojení ze záměru Ankary vyslat vojáky do Libye. Erdogan ale tvrdí, že Rusko má v Libyi na 2000 žoldnéřů, které pomáhají Haftarovi, a Turecko má na rozdíl od Ruska k vyslání vojáků pozvání od právoplatné vlády Libye.

Čtvrteční hlasování tureckého parlamentu kritizovalo už egyptské ministerstvo zahraničí. V prohlášení uvedlo, že vyslání vojáků může "negativně ovlivnit stabilitu" ve východním Středomoří.

Trump: Zahraniční intervence by mohla situaci zkomplikovat

O situaci v Libyi, ale i o Sýrii hovořil po hlasování tureckého parlamentu telefonicky prezident Erdogan se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Ten podle mluvčího Bílého domu uvedl, že "zahraniční intervence by mohla zkomplikovat situaci v Libyi". Podle úřadu tureckého prezidenta Erdogan a Trump v telefonátu "zdůraznili důležitost diplomatického řešení" konfliktů v Libyi i Sýrii.

Zatím není jasné, kdy Turecko vojáky do Libye pošle. Člen vedení vládní strany Numan Kurtulmuş dnes televizi CNN-Türk řekl, že schválení mandátu neznamená, že "tam budou posláni už zítra". Viceprezident Fuat Oktay agentuře Anadolu řekl, že Turecko pošle "potřebný počet vojáků (do Libye), kdykoli to bude potřeba". Dodal ale, že je tam vláda nevyšle, pokud Haftarova armáda zastaví ofenzivu.

Pro zákon, který dává turecké vládě po dobu jednoho roku možnost vojáky do Libye vyslat, se vyslovilo 325 ze 600 členů jednokomorového parlamentu. Proti jich hlasovalo 184.

Opoziční strany vyslání vojáků kritizovaly. Například člen vedení největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) Ünal Ceviköz při dnešní debatě v parlamentu označil vyslání vojáků za "nesmyslné a nebezpečné dobrodružství". Opoziční server Ahval v této souvislosti připomněl, že opozice tentokrát byla proti, zatímco loni její velká část podpořila vyslání tureckých vojáků do severovýchodní Sýrie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy