Smrtící nálet na vilu nebyl náhodný. V Libyi zemřeli žoldnéři "Putinova šéfkuchaře"

Martin Novák Martin Novák
3. 10. 2019 14:05
Vlivnému ruskému podnikateli Jevgeniji Prigožinovi se žertem přezdívá šéfkuchař Vladimira Putina. Kromě jiných aktivit provozuje síť luxusních restaurací v Rusku, jejichž služeb využívá i prezident.
Vojáci, loajální vládě v Tripolisu, pálí na pozice jednotek generála Haftara nedaleko libyjské metropole.
Vojáci, loajální vládě v Tripolisu, pálí na pozice jednotek generála Haftara nedaleko libyjské metropole. | Foto: Reuters

Prigožin je ale také majitel takzvané Vagnerovy skupiny, soukromé armády úzce propojené s oficiálními ruskými ozbrojenými silami. Tvoří ji přes tři tisíce zkušených vojáků, policistů či důstojníků, kteří bojují za peníze v různých zemích, kam je Prigožin s ohledem na ruské zájmy pošle.

Vagnerovci válčili či válčí v Sýrii, Středoafrické republice a několika dalších afrických státech. Poskytují výcvik nebo ochranu strategicky důležitých míst. Oficiálně nemají nic společného s ruskou armádou, ale nepodnikají nic, s čím by Moskva nevyslovila souhlas.

Ruský server Meduza, který sídlí kvůli obavám o bezpečnost svých zaměstnanců v lotyšské Rize, nyní zveřejnil informaci, že několik příslušníků Vagnerovy skupiny - možná až pětatřicet - zahynulo při bojích nedaleko Tripolisu.

V Libyi proti sobě stojí dvě vlády. Západ země a metropoli Tripolis ovládá takzvaná Vláda národní jednoty, uznávaná OSN. Východ je v rukou generála Chalífy Haftara, jehož jednotky se od jara pokoušejí neúspěšně Tripolis dobýt a sjednotit tak Libyi pod svojí kontrolou. Ruští žoldnéři bojují právě na straně generála Haftara.

Až 300 Rusů

Meduza s odvoláním na své zdroje v ruských bezpečnostních strukturách píše, že mnoho Rusů zemřelo před několika týdny při náletu na jejich stanoviště nedaleko Tripolisu. "Vypadá to, že tento nálet nebyl náhodný. Že cíleně útočili na vilu, o které věděli, že v ní jsou ruští bojovníci," cituje Meduza experta na Libyi Jevgenije Čuprygina z Vyšší ekonomické školy (HSE) v Moskvě.

Jevgenij Prigožin a ruský prezident Vladimir Putin.
Jevgenij Prigožin a ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: ČTK

Příbuzní podle Meduzy s některými ruskými žoldnéři v Libyi ztratili kontakt. "Nemají žádné informace, co se s nimi stalo. To je i v případě Vagnerovy skupiny nezvyklé. Většinou dává vědět příbuzným," uvádí ruský server.

Rusů jsou údajně v Libyi až tři stovky. Nejenže bojují na straně Haftara u Tripolisu, ale také zajišťují ostrahu ropných polí a terminálů na území pod kontrolou generála, který byl několikrát na návštěvě v Rusku. Naposledy loni, kdy se setkal s ministrem obrany Sergejem Šojguem a také šéfem a "majitelem" Vagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem.

"Libye ale není Sýrie. Tam nemá své jednotky ruské ministerstvo obrany. Kdo tam jde, musí se spolehnout sám na sebe," řekl Meduze jeden z veteránů Vagnerovy skupiny.

Zatím neúspěšná ofenziva na Tripolis

Meduza navíc cituje své zdroje blízké Kremlu, které hovoří o tom, že Haftar za vojenskou pomoc slíbil Rusku kontrakty na těžbu ropy a stavbu silnic nebo železnice. Chalífu vojensky podporují také Egypt a Spojené arabské emiráty. Egyptská armáda dokonce provedla v Libyi několik náletů ještě v době, kdy Haftar na východě země bojoval proti ozbrojencům napojeným na teroristickou síť al-Káida.

Vládu v Tripolisu, která bojuje proti Haftarovi, podporují Turecko a Katar. Evropská unie se snaží vyjednat mír mezi oběma stranami, ale všechny pokusy zatím selhaly. Podle agentury Bloomberg si Haftar najímá také vojáky ze Súdánu a naopak obviňuje vládu, že za kniply jejích letadel a bombardérů sedí cizinci. Letos Haftarova armáda sestřelila francouzský stroj Mirage a zadržela pilota, o kterém tvrdí, že je občanem Portugalska.

Haftar byl v 80. letech jedním z elitních velitelů diktátora Muammara Kaddáfího, ale upadl u něj v nemilost a v roce 1990 odešel do Spojených států. Vrátil se po svržení Kaddáfího v roce 2011.

Letos v dubnu jeho síly zahájily velkou ofenzivu na Tripolis, ale uvázla před městem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy