Záhřeb - Chorvatsko už za pár týdnů rozšíří členskou základnu Evropské unie.
Společně s Jadranským mořem, hlubokými horskými jezery či hustými lesy s sebou ale do společenství přinese i nejedno minové pole.
Navzdory intenzivním snahám o odminování se totiž odhaduje, že nebezpečná munice pokrývá na 750 kilometrů čtverečních chorvatského území.
Tamní výzkumníci nyní zkoušejí velmi neotřelou metodu, jak se zbavit pozůstatků války z 90. let minulého století. Pomoci by jim měl výborný čich včel, napsala agentura Associated Press.
Výbušná potrava
"Došli jsme k závěru, že včely mohou tento cíl velmi snadno vypátrat," vysvětluje profesor Záhřebské univerzity Nikola Kezič.
"Pro včelu není problémem ucítit zápach výbušniny, kterou posléze může vyhledat," dodává odborník, který stojí v čele mnohamilionového projektu Tiramisu. Ten má - za finanční podpory Bruselu - přispět k likvidaci pozemních min napříč starým kontinentem.
Princip je podle něj prostý - naučit včely, aby jako součást potravy vyhledávaly stopy trhaviny trinitrotoluenu (TNT). Testovanému hmyzu proto nyní nabízejí cukr obsahující částečky TNT.
Posléze do okolí umístí krmítka s čistým cukrem i s tím, kde jsou zbytky výbušniny. A budou doufat, že si hmyz oblíbí "explozivní potravu".
Byť by šlo o zlom, má své limity. "Můžete vycvičit včelu, ale výcvik mnohatisícového roje je potíž," líčí Kezič jeden z problémů, s nímž se vědci momentálně potýkají.
Bez map
Miny představují pro Chorvatsko nemalý problém. Od roku 1991, kdy konflikt na Balkánu vypukl, připravily o život na 2500 lidí. "Dokud tento problém nevyřešíme, nebudeme žít v míru," vysvětlila AP Dijana Pleštinová, která vede vládní úřad pro odminování.
Pozemní miny představují problém nejen pro zemědělství, ale například i pro turistiku. "Žijeme v určitém druhu teroru, přinejmenším ti, kteří bydlí v pravděpodobně zaminovaných oblastech."
Naráží tak na skutečnost, že během čtyřleté války bylo po celé zemi rozmístěno na 90 tisíc výbušných zařízení. A drtivá většina z nich jen tak náhodně - bez jakýchkoliv záznamů či map.
Kezič připomíná, že něco podobného zkoušeli v minulosti už Američané, ale jejich výsledky nesplnily očekávání. K vyhledávání min jsou často využívána zvířata, především psi a krysy, ale v jejich případě hrozí, že zařízení vlastní vinou odpálí.
"Možná nějakou dobu potrvá, než včely zaútočí na skutečná minová pole," připouští Kezič. Pevně ale věří, že jeho práce pomůže zbavit oblíbenou turistickou destinaci nechtěného dědictví.
