Británie, Francie a Německo dnes začaly pracovat na textu rezoluce, kterou vyzývají Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby povolala Írán před Radu Bezpečnosti. Agentuře Reuters to sdělily diplomatické zdroje z EU. Na 2. a 3. února také chtějí svolat mimořádné zasedání MAAE.
Evropská unie také doufá, že se jim podaří přesvědčit Rusy a Číňany, aby souhlasili s pohnáním Íránu před Radu bezpečnosti OSN, která jako jediná může přijmout sankce. Zatímco Číňané takový postup stále odmítají, Rusko se podle agentury AP začíná blížit k postoji Spojených států a Evropské unie.
Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to v Moskvě nepřímo potvrdil také ruský prezident Vladimir Putin. "Naše názory na řešení íránského problému si jsou velmi blízké," uvedl Putin.
Baradej: Írán mírový zájem nedokázal
Přitvrzení ruského postoje následují po ostrém prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada Baradeje. Ten v rozhovoru pro časopis Newsweek zpochybnil mírový charakter íránského výzkumu. "Možná to Íránce nevzruší, ale pokud říkám, že po třech letech intenzívní práce nejsem schopen potvrdit, že si chtějí svůj program zachovat pro mírové účely, pak to je určitě závěr, který světem otřese."
Podle Baradeje Íránci velmi dobře vědí, co musí udělat, aby jeho obavy rozptýlili. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zároveň odmítl, že by prodloužil termín pro vydání další zprávy o íránském jaderném programu. Ta by tak měla být zveřejněna podle plánu 6. března.
"Potřebujeme získat přístup ke všem dokumentům, lidem i zařízením. Musíme mít jistotu, že jsme viděli všechno, co jsme vidět měli," uvedl Baradej.
Co všechno nevíme
Na otázku, zda Írán pouze nehraje o čas, aby byl schopen vyrobit jadernou zbraň, Baradej odpověděl, že to ukáže právě následujících několik týdnů.
Baradej nevyloučil možnost, že Írán provádí tajný jaderný výzkum, o němž jeho agentura neví a jehož cílem je výroba nukleární zbraně. "Pokud disponují jaderným materiálem a vedle toho pracují na výrobě zbraně, pak od jejího získání skutečně nejsou daleko. Řekl bych, že jen několik měsíců," prohlásil pro časopis Newsweek Baradej.
Šéf MAAE ve všech svých předchozích zprávách radě guvernérů uvedl, že nemá důkazy o tom, že by se Írán zaobíral výrobou jaderné zbraně.
Spor o íránský jaderný program propukl nanovo minulý týden, kdy Íránci sejmuli pečetě v jednom ze svých zařízení a obnovili nukleární výzkum.
Teherán trvá na tom, že v něm chce pokračovat čistě kvůli výrobě elektrické energie. Především Spojené státy a Izrael, ale také Evropa, ho však podezírají, že se snaží získat atomovou zbraň.
Podváděl jednou, podvádí zas
Opírají se přitom o to, že Íránu se dařilo skrývat svůj jaderný program před světem po dvacet let. Až do roku 2002, kdy o něm promluvili Íránci, kteří uprchli ze země.
O tom, jak dál v této věci postupovat, se dnes budou v Londýně bavit zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti a Německa.
Írán nejdříve v pátek a znovu pak i v neděli varoval, že na hrozby sankcemi odpoví přerušením jakékoli spolupráce. Upozornil také, že stupňování krize může vést k růstu cen ropy na světových trzích.
Nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém
Američtí senátoři, a to jak republikáni, tak demokraté v nedělních televizních diskusích nevyloučili, že Spojené státy budou muset proti Íránu zasáhnout vojensky. Ujistili však zároveň, že se musí jednat až o úplně poslední alternativu následující poté, co budou vyčerpány všechny diplomatické možnosti.
Vojenské řešení íránského problému v rozhovoru pro Newsweek připustil i Baradej, který byl například ostrým odpůrcem války v Iráku. "Diplomacie musí být podpořena tlakem a v extrémních případech i silou. Pokud se nám Írán nepodaří přesvědčit, aby dodržoval dohodnutá pravidla, budeme ho k tomu muset donutit."
