Kdo vládne válce na Ukrajině? Ne tanky, ale dělostřelectvo

Jan Gazdík Jan Gazdík
5. 2. 2015 11:10
Čeští experti analyzovali konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Podle nich v něm dominují dělostřelci - se všemi tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo.
Ukrajinská 122mm tažená houfnice D-30 v akci.
Ukrajinská 122mm tažená houfnice D-30 v akci. | Foto: MO Ukrajiny, archiv ATM

Analýza - V zákopovou poziční válku a mohutné dělostřelecké přestřelky se změnily boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty v Doněcku i Luhansku. Bývalý vojenský zpravodajský analytik, redaktor Armádního technického magazínu (ATM) Dušan Rovenský poskytl Aktuálně.cz exkluzivní a v Česku ojedinělý rozbor, proč nyní ve válce na Ukrajině vládne dělostřelectvo - se všemi tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo.

Nabízíme vám hlavní závěry expertizy, k níž Rovenský a další čeští odborníci došli a která vyjde v plném znění 6. února v časopise ATM.  

Historie se opakuje

Zatímco bojové operace s obrněnou technikou hrály na východě Ukrajiny prim zejména v letních měsících a gradovaly loni v září porážkou ukrajinských jednotek, s příchodem zimy a silných mrazů se obě znepřátelené strany zakopaly a využívají (přesněji zneužívají) dohodnutého příměří k posilování vlastních pozic, upozorňují experti.

Místo manévrování velkých formací tanků, bojových vozidel pěchoty či obrněných transportérů se dostal ke slovu "bůh války", jak se eufemisticky dělostřelectvu odedávna přezdívá.

Kromě přísunu čerstvých sil slouží současná patová situace na frontě i k občasnému, avšak o to prudšímu ostřelování protivníka z děl, raketometů a minometů, jež mu má způsobovat ztráty, oslabovat morálku jeho vojáků či bojovníků a narušovat případné snahy o obnovu zdecimovaných jednotek.

Přestože dělostřelectvo a raketomety nejsou - hlavně pro média - tak atraktivní jako pásová a kolová obrněná vozidla, dělostřelectvo to dohání svou efektivitou. V historii válek 20. století totiž tvoří úmrtí a zranění z nepřátelské nepřímé palby dělostřelectva podstatnou část bojových ztrát vlastních jednotek: přibližně 50 % v první světové válce, 60–70 % za druhé světové války, a dokonce ještě vyšší poměr (tím, jak se zvyšuje účinnost střel a přesnost palby) během pozdějších konfliktů.

Totéž se, bohužel, týká i civilních obětí. I tady sehrává dělostřelectvo zásadní "roli" - je hlavním viníkem masakrů. Typickým příkladem bylo třeba obléhání Sarajeva v letech 1992 – 1996, izraelské použití dělostřelecké kazetové munice proti postavením libanonského Hizballáhu v roce 2006 anebo současné krveprolití v Sýrii.

Podle nedávného prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Světové zdravotnické organizace zahynulo od poloviny dubna 2014 do 21. ledna 2015 na východě Ukrajiny 5086 osob a dalších 10 948 utrpělo zranění.

Přes 260 zabitých (přesně 262) bylo přitom hlášeno mezi 13. a 21. lednem 2015, kdy mělo platit příměří mezi ukrajinskou vládou a separatisty. A právě naprostá většina z těchto více než dvou stovek lidí byla usmrcena dělostřelectvem té či oné strany, zdůrazňují experti kolem Dušana Rovenského.

Dědictví po Sovětech

Jak ukrajinské ozbrojené síly, tak proruští povstalci z takzvaného Novoruska (jak se někdy označuje "státní svazek" mezinárodně neuznaných Luhanské a Doněcké lidové republiky) využívají prakticky výhradně dělostřelecké systémy, které jsou pozůstatkem bývalé Sovětské armády, píše se v analýze ATM.

A důvody? Na ukrajinském teritoriu byly v dobách Sovětského svazu dislokovány Karpatský, Kyjevský a Oděský vojenský okruh (tedy asi 780 000 sovětských vojáků z útvarů připravených pro případnou konfrontaci s vojsky NATO v Evropě) a po rozpadu komunistického impéria počátkem 90. let minulého století zde jejich zbraně zůstaly, třebaže tři zmíněné vojenské okruhy přestaly existovat.

Ještě před ruským záborem Krymu se v arzenálu Ukrajiny nacházelo samohybné hlavňové dělostřelectvo o síle asi 1300 systémů, zatímco salvových raketometů měly ukrajinské pozemní síly zhruba 550 kusů, upozorňují čeští experti.

Balistických raket bylo podle jejich informací asi sto čtyřicet, tažených kanónů či houfnic přes 1050 a tažených minometů ráže 120 mm zhruba 450 kusů.

Z "oťukávání" plnohodnotná válka

Potíž je podle analytiků ATM v tom, že se většinou jedná o zastaralé zbraňové systémy z 60. až 80. let minulého století (v případě houfnic D-20 dokonce z první poloviny 50. let).

Nedostatek financí i personálu navíc znemožňoval kvalitní a realistický výcvik. Jinými slovy: na skutečné bojové nasazení nikdo - nejvyššími ukrajinskými veliteli počínaje a řadovými vojáky konče - nepomýšlel. Ruská okupace Krymského poloostrova a vyhlášení tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny tedy ukrajinskou armádu zastihly zoufale nepřipravenou, shrnuje ve své analýze ATM.

S tím, jak postupně sílila intenzita bojů, se pak do nich na obou stranách zapojovaly stále těžší kalibry. Počáteční "oťukávání", omezené na použití lehkých obrněných vozidel a minometů, přerostlo rychle v plnohodnotnou konvenční válku, kde se uplatňuje těžká obrněná technika, letectvo i dalekonosné dělostřelectvo.

Těžkopádná taktika a pomalé operační tempo ukrajinských vládních sil si ovšem vyžádaly velkou daň, upozorňují experti. Promítlo se to totiž do značného počtu padlých a zraněných ve vlastních řadách.

A doplatili na to i obyvatelé ostřelovaných osídlených oblastí, kdy ukrajinská armáda používala nejenom standardní municí, ale také střely s kazetovou submunicí. Ukrajina ani Rusko nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici, která zakazuje její skladování a bojové nasazení, tudíž nejsou nikterak omezeny při užívání těchto zákeřných zbraní, upozorňuje Dušan Rovenský a jeho tým.

O nic lépe však z detailní analýzy nevycházejí ani proruští rebelové. Kromě ničení vojenských cílů se uchylují ke střelbě na civilisty anebo zneužívají situace na bojišti tím, že umisťují své palebné prostředky do městské zástavby, včetně areálů škol nebo nemocnic.

Nepřítel slyší

Velkým problémem ukrajinských sil je taktéž absence rádiové kázně - z velké části zapříčiněné nedostatkem spolehlivých radiostanic.

Služební hlášení a vydávání rozkazů probíhá v řadě případů s pomocí běžných mobilních telefonů. A to je přímo "požehnání" pro ruské jednotky elektronického boje rozmístěné na druhé straně hranice, upozorňuje nová studie ATM.

Ty totiž komunikaci ukrajinských vojáků mobilními telefony odposlouchávají a informace velmi pravděpodobně předávají separatistům. Mnoho takto zjištěných a odposlechnutých cílů se následně dostalo pod palbu hlavňového dělostřelectva a raketometů, a to s fatálními následky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Šuráň po deseti letech končí jako prezident svazu minipivovarů, vystřídá ho Voldřich ze Zvíkova

Za nového prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů zvolila čtvrteční valná hromada Michala Voldřicha z Pivovarského dvoru Zvíkov. Po deseti letech vystřídá ve vedení Jana Šuráně, který byl v čele svazu od jeho vzniku. Na pozici už znovu nekandidoval, chce ale nadále organizovat hlavní svazové akce, jako je Festival minipivovarů na Pražském hradě a Jarní cenu sládků, která se koná právě na Zvíkově. Pro zvolení Voldřicha bylo všech 64 přítomných členů svazu.

Místopředsedy svazu se stali Radovan Koudelka ze Zámku Zábřeh - Ostrava a Miloš Hrabák z Pivovaru Welzl Zábřeh. "Bylo to hezkých deset let, podařilo se nám svaz založit a vybudovat to, že nás začali vnímat velcí (výrobci), malí i veřejnost," řekl končící prezident Šuráň.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Proud lávy ze sopky na ostrově La Palma výrazně zpomalil, možná do moře nedorazí

Proud lávy ze sopky na španělském ostrově La Palma od nedělní erupce výrazně zpomalil a možná tak ani nedorazí do moře, čehož se od počátku týdne mnozí odborníci obávají. Po střetu žhavé lávy s mořskou vodou by totiž podle vědců nastala chemická reakce, která by do vzduchu uvolnila obrovské množství páry s nebezpečnými látkami a kousky vulkanického skla. 

Láva, jejíž masa v místech dosahuje výšky až 12 metrů, se nyní pohybuje rychlostí asi čtyři metry za hodinu, v pondělí to přitom bylo asi 700 metrů za hodinu. Díky výraznému zpomalení možná láva na pobřeží ani nedorazí.

Láva na tomto Kanárském ostrově v Atlantiku zničila dosud na 166 hektarů a pohltila podle satelitních snímků asi 350 domů. Oběti ani zraněné si přírodní katastrofa nevyžádala, na šest tisíc lidí zůstává evakuováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy