Istanbul - V Turecku začal soud, o němž zahraniční novináři a neziskové organizace hovoří jako o procesu s tureckou svobodou slova.
Jedenáct tamních žurnalistů čelí obvinění ze spiknutí, jehož účelem mělo být svrhnout proislamisticky laděnou vládu premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Na zahájení procesu čekali obvinění půl roku ve vazbě. A nebyli první. Do tureckých vězení už soudci za činy související s výkonem novinářské profese poslali 63 lidí. Další padesátce uložili podmínku.
Obhajoba viní soud s předpojatosti a požaduje jiného soudce. Ten stávající - Resul Cakir - totiž podle agentury AP v roce 2009 sám jednoho z obviněných - fotografa Barise Terkoglua - zažaloval za zveřejnění snímků, na nichž je spolu s dalšími soudci zachycen, jak večeří s policejními veliteli. Snímky měly poukázat na úzké propojení policie a justice.
Mezi obviněnými jsou mimo jiné i majitel protivládně zaměřeného zpravodajského serveru Oda TV či známí turečtí investigativní reportéři Nedim Sener a Ahmet Sik.
Do Turecka se proto vydali protestovat zástupci mezinárodních tiskových sdružení. "Jednak chceme vyjádřit naší solidaritu se zadržovanými kolegy, jednak vyjádřit obavu nad osudem turecké demokracie, protože svobodný tisk je pro demokracii nepostradatelný," řekl novinářům shromážděným před istanbulskou soudní budovou viceprezident Evropské novinářské federace Philippe Leruth.
"Věznění novinářů za vyjádření jejich názorů je skutečně nepřijatelné," dodal člen výkonného výboru Mezinárodního tiskového institutu Pavol Mudry.
Za mříže má jít až 400 lidí
Obžaloba ale trvá na tom, že obvinění novináři patřili ke 400 spiklencům, kteří se v roce 2003 snažili odstavit islamistickou vládu i za cenu vyvolání vojenského puče. Mezi obviněnými jsou kromě žurnalistů také akademici a vojenští důstojníci ve výslužbě.
Podle kritiků je ale celý případ vykonstruovaný a důkazy padělané.
"Všichni novináři jsou přesvědčeni, že jim odposlouchávají telefony a bojí se, že mohou jít do vězení například za rozhovor s kurdským aktivistou, natáčení kurdských demonstrací, čtení jejich stránek nebo dokonce nesmazání ´nevhodného´ komentáře na vlastním webu," cituje server EU Observer prezidentku Tiskového institutu v Turecku Feraiu Tincovou.
Vláda premiéra Erdogana podle ní v zemi vytvořila takovou atmosféru, že se soudci bojí rozhodnout v její neprospěch a tamní společnosti ovládají zákulisní temné síly.
Fülemu se nezdají protiteroristická opatření, Ankara mlčí
Soud začal pouhý měsíc poté, co byl zatčen známý turecký intelektuál a bojovník za lidská práva Ragip Zarakolu a ve stejný den, kdy Turecko spustilo internetový filtr, jež blokuje přístup na weby s pornografií a "kurdskou separatistickou propagandou".
To by mohlo nadále zkomplikovat již tak dosti složité přístupové rozhovory s Evropskou unií.
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle navíc už minulý týden poznamenal, že čistě silové potlačování kurdských separatistických snah ke kýženému zklidnění bezpečnostní situace nepovede.
Turecká "protiteroristická" legislativa je navíc podle Füleho v rozporu s právem na svobodné vyjadřování. Turecko na jeho výtky dosud nereagovalo.
