Bangkok/Moskva - U soudu v thajském Bangkoku začalo v pondělí extradiční řízení s ruským podnikatelem Viktorem Butem přezdívaným "Obchodník se smrtí".
Americká vláda mu klade za vinu, že se snažil prodat kolumbijským povstalcům zbraně za miliony dolarů, čímž potenciálně ohrožoval životy amerických občanů v zemi, a žádá proto thajské úřady o jeho vydání.
But byl v Bangkoku zatčen v březnu (rovněž na žádost americké strany) poté, co jej tam z Moskvy vylákali američtí agenti vydávající se za nákupčí zbraní pro FARC.
Čtěte více: Obchodník se smrtí Viktor But zatčen v Thajsku
On sám však trvá na tom, že do Bangkoku přijel jako běžný turista a nedopustil se ničeho nezákonného. V dubnu požádal ruskou vládu, aby mu pomohla na svobodu.
Za protiprávní označil jeho pokračující zadržování hned na úvod extradičního řízení i jeho právník; soud ale projednání podané stížnosti odložil na později.
Američané: Je to padouch (někdy)
Američtí vyšetřovatelé Buta považují za jednoho z největších pašeráků zbraní na světě, jehož aktivity prokazatelně přiživily nejeden ozbrojený konflikt, a to především v Africe, kam dodával vojenský materiál i přes platná zbrojní embarga OSN.
Jeho osudy inspirovaly v roce 2005 hollywoodský film Lord of War v hlavní roli s Nicolasem Cagem (v české distribuci byl snímek uveden pod názvem Obchodník se smrtí).
Americký ministr spravedlnosti Michael Mukasey Buta označil za "představitele nového typu vůdce organizovaného zločinu, který se obohacuje svou mezinárodní kriminální činností bez ohledu na jakoukoli politickou ideologii".
Butových služeb však paradoxně využívala i sama americká vláda, která prostřednictvím jeho letadel zásobovala svou misi v Iráku a pokračovala v tom ještě řadu měsíců poté, co věc vyšla najevo.
Na tento rozpor upozornili Douglas Farah a Stephen Braun, dvojice investigativních amerických novinářů, kteří o Butovi loni vydali knihu Merchant of Death (Obchodník se smrtí).
Rusové: Je to oběť (a my také)
Jednačtyřicetiletého Buta, který po rozpadu Sovětského svazu opustil v hodnosti majora armádu a vrhl se na podnikání, minulý týden podpořil i ruský parlament, který schválil rezoluci, v níž se plně postavil na jeho stranu.
Infobox
- Svět se opět polarizuje. Jako za studene války
- Exnáměstek Pentagonu: Rusko je asertivní až příliš
- Západ s námi nehraje férovou hru, tvrdí ruský expert
- Američané utrácejí za zbraně víc než za studené války
- Experti: Putin a Medveděv si rozdělili trhy se zbraněmi
- Obchod se zbraněmi je mimo kontrolu, káráni jsou i Češi
"V Butově případu figurují politické motivy a snahy spojovat dané téma s bojem proti mezinárodnímu terorismu, a tím poškodit zájmy a reputaci Ruska," uvádí se v rezoluci, z níž citovaly ruské tiskové agentury.
"Je proto nezbytné zintenzívnit úsilí o zajištění práv ruského občana Viktora Buta, zabránit jeho nelegálnímu stíhání a postarat se o jeho návrat do vlasti, jakož i zmařit pokusy o využití jeho případu proti Rusku," píše se v textu dále.
Thajci - mezi dvěma mlýnskými kameny
Do nezáviděníhodné pozice se v důsledku této přetahované dostává Thajsko, kde byl But 6. března zadržen.
Se Spojenými státy jej poutají dlouhodobě dobré vztahy i dohoda o vojenské spolupráci, od Rusů ale nedávno začalo odebírat měsíčně 300 tisíc tun levné nafty, aby vyvážilo prudký nárůst cen pohonných hmot, které vyvolaly nebývalou inflaci a ohrozily pozici vlády.
Obě země už oficiálními i neoficiálními kanály Bangkoku naznačily, že mají o osobu Viktora Buta eminentní zájem. Výsledek extradičního řízení proto bude fungovat také jako barometr thajských vztahů s oběma těmito kolosy.
Čtěte také: Thajsko má nového premiéra. Staré problémy to neřeší
A Thajci dobře vědí, co je v sázce. Jak totiž po srpnové krizi na Kavkaze ve svém redakčním komentáři nazvaném "Návrat železné opony" poznamenal thajský deník The Nation, jihovýchodní Asie má veškeré předpoklady k tomu, aby se po dvacetileté odmlce znovu stala bojištěm studené války mezi Washingtonem a Moskvou.
