"Rozmístění mezinárodních sil zabránilo ozbrojeným skupinám podrýt existující moc v Kazachstánu. Není to první ani poslední pokus destabilizovat tento region, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti nedovolí žádné barevné revoluce," upozornil Vladimir Putin v Kremlu.
Termínem barevné revoluce narážel na dřívější protesty v některých republikách bývalého Sovětského svazu, jako byla takzvaná Růžová revoluce (v Gruzii vynesla k moci protiruského Michaila Saakašviliho), Oranžová revoluce (v roce 2004 na Ukrajině), revoluce na Majdanu na Ukrajině v roce 2014 a nejnověji demonstrace proti diktátorovi Alexandru Lukašenkovi v Bělorusku.
Vojákům vyslaným do Kazachstánu velí zkušený generáplukovník Andrej Serďukov. Účastnil se už ruské mise v Kosovu v roce 1999 a byl členem ruského výsadku, které se zde málem dostal do konfliktu s vojáky NATO na letišti v Prištině. Rusové tehdy stáli proti Britům a Američanům ve sporu o to, kdo jej ovládne.
Serďukov byl rovněž velitelem tajné operace, během které v roce 2014 ruští vojáci v neoznačených uniformách obsadili ukrajinský poloostrov Krym, a položili tak základ k jeho anexi Ruskem. Bojoval i na Donbase a necelý rok velel ruským jednotkám v Sýrii, kde intervence Kremlu udržela prezidenta Bašára Asada u moci.
Rusové obsadili důležité objekty
Před čtyřmi lety Serďukov málem zahynul, když se dodávka, ve které jel, na vojenském cvičení srazila s jiným automobilem. Generálplukovníka převezli s krvácením do mozku na jednotku intenzivní péče vojenské nemocnice na severu Ruska, kde mu lékaři zachránili život.
Sám Serďukov v pondělí řekl, že jeho síly obsadily v Kazachstánu klíčové strategické objekty. "Strážíme důležitá místa a infrastrukturu v Almaty a okolí," prohlásil. Podle kazachstánského prezidenta Tokajeva čítají mezinárodní jednotky pod velením Serďukova dva tisíce vojáků, podle některých ruských médií jich jsou skoro čtyři tisíce.
Po týdnech demonstrací a protestů armáda a policie obnovily kontrolu nad centry měst, kde během nepokojů někteří lidé rabovali obchody a banky nebo vypalovali radnice a sídla vládnoucí strany Nur Otan. Protesty v Kazachstánu vyvolalo na začátku roku zdražení zkapalněného plynu, který většina Kazachů používá jako palivo do aut. Ekonomické požadavky pak následovaly i politické, demonstranti volali po svržení režimu a vypsání svobodných voleb.
Vláda Kazachstánu oznámila, že skoro osm tisíc lidí bylo zatčeno, minimálně 164 při demonstracích zemřelo. Prezident Tokajev v pátek nařídil armádě střílet do lidí, pokud je to nutné k obnovení pořádku a zákonnosti.
Střet dvou klanů
Podle Uzbeka Azima Malikova, který působí na katedře Asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci, je kazašská společnost v názoru na Rusko a přítomnost jeho vojáků v zemi rozdělená. "Existuje velká skupina kazašských etnonacionalistů, která reaguje na vstup vojsk Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti rozhodně velmi odmítavě. Na druhé straně někteří lidé se tomu nebrání a přepokládají, že vojáci tam zůstanou jen krátkodobě," řekl.
Malikov také vysvětlil, že vnitropolitická situace a spory o moc v Kazachstánu jsou složité a nejde jen o to, zda je někdo proruský, či nikoliv. V zemi jde podle něj o střet dvou skupin elit, seskupených kolem bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládl v letech 1989 až 2019, a jeho nástupce Kasyma-Žomarta Tokajeva.
"Po mnoha letech Nazarbajevovy vlády začal v roce 2019 proces předání moci. Oficiálně se stal prezidentem Tokajev, ale Nazarbajev si až doteď ponechal velký vliv na rozhodování. Poslední události způsobila únava lidí z korupce a dominance úzkého klanu kolem Nazarbajeva. Žádali proto jeho rezignaci a změny. Vypadá to, že éra bývalého prezidenta skutečně skončila, jeho lidé jsou nyní odstraňováni z funkcí a Tokajev se stává nejdůležitější politickou osobou v zemi. Je ale otázkou, nakolik lidé z Nazarbajevova klanu dobrovolně pustí otěže moci a byznysu," popsal Azim Malikov.
Kazachstán má velké příjmy z ropy a zemního plynu, klíčový energetický sektor dosud ovládali právě lidé z Nazarbajevovy rodiny nebo jeho blízcí. "V zemi není žádná organizovaná opoziční síla, která by byla alternativou. Některé známé osobnosti nebo bývalí politici vládu kritizují, ale většina z nich žije v zahraničí," dodal Malikov.
