V názorech na Rusko jsou Kazaši rozdělení. Moskva nemá důvod k anexi, říká expert

Martin Novák Martin Novák
7. 1. 2022 18:51
Rusko má s Kazachstánem osm tisíc kilometrů dlouhou hranici. Moskvu se sousedem pojí také velké investice, vojenské základny a kosmodrom Bajkonur. Pětinu z devatenácti milionů obyvatel Kazachstánu tvoří etničtí Rusové. V názorech na Rusko jsou však Kazaši podle experta na Střední Asii Slavomíra Horáka rozdělení.
Příslušníci speciálních kazašských jednotek hlídkují v Almaty.
Příslušníci speciálních kazašských jednotek hlídkují v Almaty. | Foto: Reuters

Režimy obou zemí jsou spojenci. Nebylo proto překvapením, že kazašský prezident požádal při potlačování mohutných protivládních protestů o vojenskou pomoc právě členské země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem. Moskva posílá do Kazachstánu nejvíce vojáků. Podíl ostatních členských zemí je spíše symbolický, aby to nevypadalo, že intervenuje pouze Rusko.

Na otázku, zda sepětí své země s Ruskem podporuje i většina Kazachů, nelze podle Slavomíra Horáka z pražského Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy jednoznačně odpovědět.

"Ten pohled na Rusko je dost pestrý. Na jedné straně jsou Kazaši, kteří rusky neumějí, nejsou integrováni do ruskojazyčného prostředí, nesledují ruská média. Myslím, že těch demonstrací proti režimu se účastní hlavně lidé z této skupiny," řekl Horák Aktuálně.cz.

"Na druhé strany je kazašské obyvatelstvo, které je výrazně rusifikované, jsou to z větší části lidé ve městech. Škála názorů je tam v tomto směru široká a nedá se opravdu říci, že jsou Kazaši jednoznačně proruští nebo naopak," vysvětluje odborník.

Ruská populace v Kazachstánu žije hlavně na severu a severozápadě země. Čas od času se u obou sousedů objevují diskuse na téma, zda by Rusko nemělo tyto oblasti anektovat. Ve středu dokonce poslanec ruské Dumy Sultan Chamzajev řekl, že Kazachstán by se celý měl stát součástí Ruska.

"Hlasy o ruské anexi tohoto území se objevují na obou stranách hranice. Upřímně řečeno si ale myslím, že Rusko k ničemu takovému nemá důvod. Kazašský režim je vůči Moskvě loajální, takže není v zájmu Rusů tu zemi nějak rozdělovat a působit jí komplikace podobně, jako to činí na Ukrajině. Hlavním cílem Moskvy je loajální a předvídatelný režim v Kazachstánu," soudí Horák.

Napětí mezi Rusy a Kazachy nejvíce gradovalo na konci osmdesátých let, ještě v době existence Sovětského svazu. V roce 1986 jmenoval tehdejší vůdce SSSR Michal Gorbačov do čela republikového Ústředního výboru komunistické strany v Kazachstánu etnického Rusa Gennadije Kolbina. Vyvolalo to velké a násilné protesty. Nakonec v roce 1989 Kolbina nahradil Kazach Nursultan Nazarbajev.

Nazarbajev přichází o vliv

Nazarbajev vedl Kazachstán coby prezident až do roku 2019, kdy oficiálně odstoupil. Stále si však zachovával z pozadí rozhodující vliv a jeho rodina ovládala kazašskou ekonomiku.

To se teď zřejmě mění. Současný prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu prohlásil, že Nazarbajeva odvolal z pozice předsedy Bezpečnostní rady a funkci převzal sám.

"Ve změnu režimu nebo dokonce v posun od autoritářství k demokracii nevěřím, k tomu jsem velmi skeptický. Režim s ruskou pomocí myslím ty protesty ustojí a krvavě potlačí. Možné jsou ale změny ve vedení země. Sice nevíme, co přesně se odehrává mezi mocenskými špičkami, ale vypadá to, že dlouholetý prezident Nursultan Nazarbajev a lidé z jeho okolí jsou na odchodu. Takže je možný určitý posun moci směrem k současnému prezidentovi," říká Horák.

Analytik George Vološin z výzkumného centra Aperio v Paříži řekl deníku Financial Times, že v Kazachstánu bojují dvě vlivné skupiny o to, kdo ovládne byznys a politiku. Kazachstán je bohatý na ropu, zemní plyn a uran. A tento výnosný byznys dosud ležel v rukou příbuzných nebo blízkých spolupracovníků bývalého prezidenta Nazarbajeva.

"Vypadá to, že Nazarbajev a jeho okolí budou v tomto souboji odstaveni, že jejich éra končí. Protesty lidí vyvolala špatná ekonomická situace a fakt, že Nazarbajevův klan celou zemi ovládal, aniž by připustil jakékoliv reformy nebo změny," soudí analytik.

Kazachstánem kolují zprávy o tom, že jedenaosmdesátiletý Nazarbajev odletěl se svojí rodinou letadlem do zahraničí, ale zatím nejsou potvrzené.

Video: Následky brutálních střetů v Kazachstánu

Následky brutálních střetů v Kazachstánu | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Házenkáři Španělska vyhráli na ME i pátý zápas a míří do semifinále

Házenkáři Španělska vyhráli na mistrovství Evropy i pátý zápas a jsou blízko postupu do semifinále. Dvojnásobní úřadující šampioni dnes ve svém druhém duelu ve čtvrtfinálové skupině v Bratislavě porazili Rusko těsně 26:25.

Španělé, kteří byli v základní skupině jediným přemožitelem českého týmu, byli dnes blízko první bodové ztrátě na turnaji. Rusko ve 41. minutě vedlo 22:18 a krátce před koncem měl ještě šanci vyrovnat ze sedmičky Igor Soroka, ale trefil tyč. Nejlepším střelcem vítězů byl se sedmi góly Agustín Casado.

Mistři Evropy z let 2018 a 2020 vedou tabulku skupiny II s plným počtem šesti bodů před čtyřbodovými Švédskem a Norskem. Vicemistři světa Švédové, kteří se dostali do čtvrtfinálové fáze po remíze s českým mužstvem v závěrečném utkání základní skupiny, porazili jednoznačně 28:18 poslední Polsko. Norsko zdolalo 28:23 koronavirem zdecimovaný tým Německa.

Mistrovství Evropy házenkářů - čtvrtfinálová skupina II v Bratislavě:

Rusko - Španělsko 25:26 (11:12), Polsko - Švédsko 18:28 (6:14), Německo - Norsko 23:28 (12:14).

Tabulka:

1. Španělsko 3 3 0 0 87:76 6
2. Norsko 3 2 0 1 92:77 4
3. Švédsko 3 2 0 1 85:73 4
4. Německo 3 1 0 2 76:80 2
5. Rusko 3 1 0 2 71:77 2
6. Polsko 3 0 0 3 72:100 0
Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Barmský soud odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty

Barmský vojenský soud v pátek odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty. O vyneseném rozsudku informovala v oficiálním prohlášení vojenská junta, která převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD). Barma nicméně už celé desítky let žádnou popravu nevykonala.

Podle informací agentury AFP byl k trestu smrti na základě protiteroristického zákona odsouzen člen NLD a bývalý poslanec Maun Ťjo. Stejný trest od vojenského tribunálu dostal také přední prodemokratický aktivista Ťjo Min Yu, známější pod přezdívkou "Kou Jimmy".

Vojenská junta v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů brojících proti vojenskému převratu.

NLD držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy