Skupina vyšetřovatelů, jejímiž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni v červnu z odpovědnosti za katastrofu obvinila první čtveřici podezřelých: Rusové Igor Girkin, zvaný Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko v létě 2014 zastávali vysoké funkce u proruských východoukrajinských separatistů.
O několik měsíců později vyšetřovací tým zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli a vysoce postavenými ruskými představiteli, které podle nich dokládají ruský vliv na dění v povstalecké oblasti.
"Nová analýza výpovědí svědků a další informace ukázaly, že vliv Ruska na Doněckou lidovou republiku sahal daleko za vojenskou podporu," uvedl Andy Kraag, náčelník nizozemských kriminalistů.
V telefonátech figurovalo jméno Vladislava Surkova, blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, či Sergeje Aksjonova, kterého Rusové dosadili do čela anektovaného Krymu. V přepisech ovšem figuroval také ministr obrany Sergej Šojgu a šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.
Moskva tato zjištění vzápětí bagatelizovala. "Je to publikace jakýchsi materiálů, z nichž část je smyšlená a část není potvrzená," řekla novinářům mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Vyšetřovatelé podle ní "spěšně vynesli verdikt o odpovědnosti za katastrofu letu MH17, a teď shánějí materiály, které by taktiku žaloby podpořily".
Podle šéfa diplomacie EU Josepha Borrella je začátek soudu významným milníkem při hledání pravdy o tom, co se v létě 2014 stalo a umožní, aby se pozůstalí po obětech dočkali spravedlnosti. "Evropská unie znovu zdůrazňuje svou plnou důvěru v nezávislost a profesionalitu právních postupů," uvedl Borrell v dnešním prohlášení s tím, že při vyšetřování by měly plně spolupracovat všechny státy, včetně Ruska.
Kreml ale tento týden opět zpochybnil objektivitu mezinárodního vyšetřování, vedeného bez ruské účasti. Jeho taktovku mělo v rukou Nizozemsko, odkud pocházely dvě třetiny obětí. Podle vyšetřovatelů civilní boeing nad východní Ukrajinou sestřelila ruská protiletecká raketa Buk, dodaná příslušníky ruské 53. protivzdušné brigády z Kurska proruským separatistům; ti mohli civilní letoun sestřelit omylem.
Rusko i východoukrajinští separatisté podíl na tragédii popírají a vinu připisují Ukrajině; ať v podobě nakonec neudržitelných hypotéz o sestřelení boeingu ukrajinským bitevníkem či stíhačkou, anebo tím, že Ukrajina neuzavřela vzdušný prostor nad oblastí bojů. Touto otázkou se ale vyšetřovatelé nezabývali.
"Pokud jde o rozhodnutí soudu, nebudeme je předjímat. Budeme komentovat a analyzovat to, co se stane, protože (rozhodnutí soudu) by měla být podložena důkazy," řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Mluvčí ruské diplomacie v předvečer procesu rovnou obvinila Nizozemsko z "hrubého nátlaku" na soud - a to "nevídanou mediální kampaní" proti Rusku a ruským občanům, což má podle ní zakrýt nedostatky ve vyšetřování. Své pochyby ohledně vyšetřování před časem vyjádřil i Mahathir Mohamad, který donedávna stál v čele malajsijské vlády.
Lednové sestřelení ukrajinského civilního letounu se 176 oběťmi u Teheránu, ke kterému se nakonec přiznal Írán, v Rusku vyvolalo jen komentáře, proč nic podobného Moskva neudělá. "Jedinou a nejdůležitější oporou režimu zůstávají uniformy všech druhů - od policistů přes vojáky po rozvědčíky a vyšetřovatele, a tak čest stejnokroje stojí nad ostudou státu," usoudil komentátor listu Vedomosti.
