Vyšetřovatelé pádu MH17 vydali nové dokumenty, odhalují vztahy separatistů a Moskvy

ČTK ČTK
14. 11. 2019 15:57
Mezinárodní vyšetřovací tým, který objasňuje sestřelení civilního boeingu s 298 lidmi na palubě nad východní Ukrajinou v létě 2014, ve čtvrtek zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli z neuznávané Doněcké lidové republiky a vysoce postavenými ruskými představiteli. Dokládá to podle nich široký vliv, který Rusko mělo na dění v povstalecké oblasti.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině. | Foto: Reuters

Vyšetřovatelé, působící pod vedením Nizozemska, také vydali novou výzvu, aby se přihlásili případní další svědci.

"Nová analýza výpovědí svědků a další informace ukázaly, že vliv Ruska na Doněckou lidovou republiku sahal daleko za vojenskou podporu," uvedl podle agentury AFP Andy Kraag, působící v týmu jako náčelník nizozemských kriminalistů.

Téměř každodenní telefonický kontakt mezi veliteli proruských separatistů na východě Ukrajiny a lidmi z Moskvy podle vyšetřovatelů svědčí o tom, že ruský vliv sahal do správních, finančních a vojenských záležitostí neuznávané republiky. Blízké styky také budí otázky ohledně možného zapojení ruských představitelů do přepravy protiletadlové rakety Buk od 53. protiletadlové brigády v Kursku na východ Ukrajiny, kde sestřelila malajsijské letadlo z letu MH17, upozornili vyšetřovatelé.

V telefonátech figuruje jméno Vladislava Surkova, blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, či Sergeje Aksjonova, kterého Rusové dosadili do čela anektovaného Krymu.

Mezinárodní tým už v červnu zveřejnil jména čtyř podezřelých ze sestřelení malajsijského letounu, tří Rusů a jednoho Ukrajince. Boeing podle nich k zemi poslala raketa Buk dodaná z Ruska. Moskva přes zjištění vyšetřovatelů nadále jakýkoliv podíl na sestřelení letounu malajsijských aerolinek odmítá a po několika různých verzích nyní připisuje vinu ukrajinské armádě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 3 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy