Vyšetřovatelé pádu MH17 vydali nové dokumenty, odhalují vztahy separatistů a Moskvy

ČTK ČTK
14. 11. 2019 15:57
Mezinárodní vyšetřovací tým, který objasňuje sestřelení civilního boeingu s 298 lidmi na palubě nad východní Ukrajinou v létě 2014, ve čtvrtek zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli z neuznávané Doněcké lidové republiky a vysoce postavenými ruskými představiteli. Dokládá to podle nich široký vliv, který Rusko mělo na dění v povstalecké oblasti.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině.
Vrak MH17 sestavený z dílů nalezených na Ukrajině. | Foto: Reuters

Vyšetřovatelé, působící pod vedením Nizozemska, také vydali novou výzvu, aby se přihlásili případní další svědci.

"Nová analýza výpovědí svědků a další informace ukázaly, že vliv Ruska na Doněckou lidovou republiku sahal daleko za vojenskou podporu," uvedl podle agentury AFP Andy Kraag, působící v týmu jako náčelník nizozemských kriminalistů.

Téměř každodenní telefonický kontakt mezi veliteli proruských separatistů na východě Ukrajiny a lidmi z Moskvy podle vyšetřovatelů svědčí o tom, že ruský vliv sahal do správních, finančních a vojenských záležitostí neuznávané republiky. Blízké styky také budí otázky ohledně možného zapojení ruských představitelů do přepravy protiletadlové rakety Buk od 53. protiletadlové brigády v Kursku na východ Ukrajiny, kde sestřelila malajsijské letadlo z letu MH17, upozornili vyšetřovatelé.

V telefonátech figuruje jméno Vladislava Surkova, blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, či Sergeje Aksjonova, kterého Rusové dosadili do čela anektovaného Krymu.

Mezinárodní tým už v červnu zveřejnil jména čtyř podezřelých ze sestřelení malajsijského letounu, tří Rusů a jednoho Ukrajince. Boeing podle nich k zemi poslala raketa Buk dodaná z Ruska. Moskva přes zjištění vyšetřovatelů nadále jakýkoliv podíl na sestřelení letounu malajsijských aerolinek odmítá a po několika různých verzích nyní připisuje vinu ukrajinské armádě.

 

Právě se děje

před 4 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy