Přehledně v pěti bodech: V čem jsou ruské parlamentní volby jiné než ty české

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 9. 2021 9:39
V Rusku v sobotu druhým dnem pokračují třídenní volby, ze kterých vzejde nová Státní duma, dolní komora parlamentu. Už v pátek, kdy třídenní hlasování začalo a kdy volební účast podle předběžných údajů dosáhla téměř 17 procent, odevzdal svůj hlas i prezident Vladimir Putin. Češi zase hlasují za tři týdny do Poslanecké sněmovny. Podívejte se, jaké jsou hlavní rozdíly mezi volbami v Rusku a Česku.
Ruské a české parlamentní volby dělí letos od sebe tři týdny, ale nejsou si moc podobné.
Ruské a české parlamentní volby dělí letos od sebe tři týdny, ale nejsou si moc podobné. | Foto: Reuters

1) Vyhlídky na výsledky v Rusku jsou jasné

V České republice se očekává vyrovnaný souboj o to, zda dvě opoziční koalice - Spolu a pak Piráti a starostové - získají přes polovinu z 200 mandátů v Poslanecké sněmovně.

V Rusku žádné drama není, alespoň co se týče toho, kdo bude sestavovat vládu. Všichni počítají s tím, že vládnoucí Jednotné Rusko bude mít stejně jako minule ve Státní dumě dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změnám ústavy. Nyní drží 336 křesel z celkového počtu 450. V některých regionech má sice silnou pozici Komunistická strana Ruské federace, ale rozložení sil v parlamentu to příliš neovlivní.

2) Opozice v Rusku nemůže kandidovat

Režim Vladimira Putina praktikuje již mnoho let systém takzvané řízené demokracie. To znamená, že v dumě mohou zasednout i jiné strany, než je Jednotné Rusko, ale akceptují jeho vedoucí pozici a nezpochybňují ji. Těmito povolenými stranami jsou například Liberálně-demokratická strana Ruska Vladimira Žirinovského, Spravedlivé Rusko nebo komunisté.

Skutečná protiputinovská opozice, konkrétně hnutí kolem vězněného Alexeje Navalného, nemá do voleb přístup. V červnu soud zakázal Navalného organizace jako "extremistické", což také znamená, že členové jeho týmu nemohou kandidovat ve volbách. 

Poslední formací, která otevřeně kritizuje Putina a ještě smí kandidovat, je liberální strana Jabloko. Její politici ale čelí tlaku a nejrůznějším praktikám, které je mají omezit. Například v oblasti, kde kandiduje petrohradský představitel strany Jabloko Boris Višněvskij, se o křeslo ucházejí dva další muži se stejným jménem a velice podobným vzhledem. Jde o taktiku z 90. let - přejmenování kandidátů těsně před volbami, aby zmátli voliče a opozičním soupeřům ubyly hlasy.

3) Putinovi kritici jsou umlčeni

Nejznámější kritik prezidenta Vladimira Putina Alexej Navalnyj je ve vězení, lidé z jeho okolí většinou z Ruska uprchli nebo je čeká soud. Navalného zatkla policie letos v lednu poté, co se vrátil do vlasti z Německa. Tam se léčil z otravy nervově paralytickou látkou novičok, z níž viní Kreml, který však nařčení odmítl. Navalnyj si nyní odpykává 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky už dřívějšího rozsudku.

Není ale sám. Neziskové organizace nebo nezávislá média jsou zakazovány na základě zákona o cizích agentech nebo o extremistických organizacích, píše agentura AP. Jedním z posledních médií, kterému je ještě dovoleno působit na ruském území, je Novaja Gazeta, financovaná nadací exprezidenta Michaila Gorbačova.

Nejsledovanějším médiem v Rusku jsou státní televizní kanály, kam opozice nebo kritici Putina mají jen minimální přístup.

4) V Rusku je apatie, zájem o volby chybí

K volbám se v říjnu chystá 66 procent Čechů, ukázal nedávný průzkum agentury Median. Dotazníky mezi lidmi také pravidelně ukazují, že parlamentní volby jsou podle Čechů důležité, končí často za volbami prezidentskými a komunálními. V Rusku jsou ale mnohem "menší" událostí.

"Rusy politika příliš nezajímá, protože nevěří, že mají možnost něco změnit nebo ovlivnit. Pro zbylou část společnosti je to rituál nebo musí povinně volit, protože jí to nařídilo vedení v práci - to se často děje ve státní sféře. O volbách nebo domácí politice se drtivá většina Rusů vůbec nechce bavit," řekl Aktuálně.cz publicista Jiří Just, který už déle než deset let žije v Moskvě.

5) V Rusku není dohled nad sčítáním hlasů

Sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi je připisován výrok: "Nezáleží na tom, kdo a jak hlasuje, ale kdo ty hlasy sčítá." Není jisté, zda ho skutečně pronesl, ale současná realita v Rusku tomu odpovídá.

Volební komise upravují často výsledky tak, aby vládnoucí Jednotné Rusko mělo více hlasů. Během předchozích voleb se objevily na internetu videozáznamy, na kterých členové komise dodatečně vhazují do uren volební lístky. Dalším trikem je svážení voličů autobusy do několika volebních míst, často se také v okrscích falšuje i volební účast.

Na ruské volby letos poprvé od 90. let minulého století nevyšle pozorovatele ani Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rozhodla se tak poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, přičemž krok zdůvodnila pandemií.

Volební debata DVTV: Kdo zaplatí účet za covid-19

Co politici udělají s rekordním schodkem státního rozpočtu? A budou zvyšovat daně? Sledujte DVTV Roadshow v Brně. | Video: Martin Veselovský, Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy