Vojenská junta, která v zemi převzala moc v září 2022, zrušila letos v červenci oprávnění k činnosti 21 nevládním organizacím včetně INSO. Úřady poté postupně zadržely osm zaměstnanců organizace, mezi nimiž byli čtyři občané Burkiny Faso, Malijec, dva Francouzi a Čech. Přestože k prvním zatčením došlo již v červenci, úřady věc oznámily až počátkem října. Podle ministerstva bezpečnosti shromažďovala INSO citlivé informace a předávala je cizím státům. Organizace obvinění ze špionáže odmítla.
Česká diplomacie na dotaz uvedla, že se na řešení tohoto konzulárního případu podílela. Další informace nebude podle vyjádření mluvčí Mariany Wernerové ministerstvo zahraničí zveřejňovat.
"Jako humanitární organizace jsme i nadále odhodláni podporovat humanitární organizace v bezpečném poskytování pomoci všem potřebným," uvedla v pátečním prohlášení INSO s tím, že v Burkině Faso působí od roku 2019.
Od roku 2022 je prozatímním prezidentem země Ibrahim Traoré, který stál v čele vojenského převratu v témže roce. Traoré podle AFP prosazuje protizápadní politiku, odpoutává zemi od někdejšího koloniálního vládce Francie a naopak posiluje vztahy s Ruskem.
Lidskoprávní organizace viní vládnoucí armádu z toho, že potlačuje politickou činnost a svobodu projevu v zemi. Junta na konci března rozpustila tamní novinářské sdružení a zatkla dva jeho představitele, kteří odsoudili útoky na svobodu projevu.
