Londýn - Tak se dočkal. Po třináctiletém souboji s Tonym Blairem konečně překročil Gordon Brown práh slavných černých dveří Downing Street č. 10. Práh tradičního sídla britských premiérů.
Stal se novým ministerským předsedou.
Jen pár desítek minut před tím sídlo opustil Blair, v jehož stínu Brown prožil deset let jako vládní strážce státní pokladny. O "bouřlivém" vztahu těchto dvou labouristických reformátorů z počátku 90. let kolují legendy.
Prý mu chybí úsměv, charisma a schopnost komunikovat s médii. Možná tím spíš vyvolává "těžká váha" britské politiky zvědavost. Otazníky vládnou nad jeho budoucími plány.
Překvapivý začátek pro opozici
Pro konzervativce měl být jeho nástup oddechnutím. Od rozbití tandemu Blair-Brown si slibovali, že pomůže opozici k větší popularitě. Jmenování Browna ale začalo šokem.
Zatímco Blair na sebe strhával pozornost kvůli nové práci mírového vyjednavače na Blízkém východě, připravil Brown citelný útok na vůdce konzervativců Davida Camerona.
Gordon Brown
- Nar. 1951 nedaleko Glasgow. Vyniikající student Brown nastoupil v 16 letech na edinburghskou univerzitu, kterou nakonec vedl ve funkci rektora.
- Na konci 70. let vstoupil do Labouristické strany, v roce 1983 společně s Tony Blairem získal poslanecký mandát.
- Oba patří k hlavním reformátorům strany a tvůrcům tzv. "New Labour". V dobách politických začátků byli označováni jako přátelé a zároveň rivalové.
- Po náhlé smrti vůdce labouristů Johna Smithe v roce 1994 byl Brown považovaný za hlavního kandidáta na předsedu strany. Post ale přenechal Blairovi.
- V Blairově vládě poté deset let působil jako ministr financí - nejdéle sloužící v moderní britské historii.
- 27. června 2007 se stává 52. britským premiérem. Má jasný cíl: vyhrát s labouristy po čtvrté za sebou volby.
- Gordon Brown je ženatý, má dvě děti
Brown vs. Blair
- Tisk opakovaně popisuje schůzku z r. 1994, na které uzavřeli Blair s Brownem dohodu.
- Podle ní Brown souhlasil s přenecháním předsednictví labouristů Blairovi. Na oplátku získal vlivný post ministra financí a příslib, že po rozumné době se v premiérském křesle vymění. Ani jeden z aktérů to nikdy nepotvrdil.
Den před tím, než ho královna vyzvala ke zformování nové vlády, dokázal nový premiér jednoho z vlivných toryů - po čtyři roky ministra stínové vlády Quentina Daviese - přesvědčit k přestupu do tábora levice.
Přeběhlík Daviese sám přiznal, že za jeho rozhodnutím nestály pouze sympatie k Labouristické straně. "Gordon byl velmi přesvědčivý, víc než jsem čekal," řekl Davies listu Guardian.
Vzdělání a zdravotní péče
Že by počátek velkých změn? Podle komentátorů spíš promyšleného tahu na branku.
Intelekt někdejšího rektora edinburgské univerzity jeho spolupracovníci vždy vynášeli do nebes. Je považován za politického stratéga par excellance s několika významnými úspěchy v kapse.
Ať už jde o zprivatizování Národní banky či nastavení ekonomiky ke stálému růstu.
Stejně jako Blair po nástupu do funkce hodlá i Brown soustředit své síly na zlepšení zdravotní péče, bydlení pro mladé a školství. "Misí našeho národa je být světová třída ve vzdělání," řekl s tím, že bude nadále zvyšovat výdaje pro státní školy.
To byla Blairova válka
V mezinárodní politice vyjde aspoň zpočátku směrem, jenž vytyčil už jeho předchůdce. Brown oznámil, že chce sbližovat Velkou Británii s EU, záleží mu i na globálním oteplování.
Ve válce v Iráku a Afghánistánu hodlá dostát britským závazkům. Neočekává se ale, že by pěstoval natolik vřelé vtahy s Washingtonem jako Tony Blair.
Šestapadesátiletý předseda vlády totiž patří ke křídlu labouristů, které se vůči vedení konfliktu staví s pochybami.
"Jeho ruce nejsou úplně čisté a přitom vůbec ne zašpiněné," soudí Alasdair Murray, ředitel liberálního think-tanku CentreForum. "Může o válce říct, že je Blairova a distancovat se od ní," řekl Murray deníku The New York Times.
