Benghází - Americká CIA začala budovat svou síť agentů na východě Libye ještě v časech povstání proti diktátoru Muammaru Kaddáfímu. Jejím centrem byl přístav Benghází, který představoval zároveň baštu protikaddáfiovských sil.
Po útoku na budovu amerického konzulátu, při němž 11. září zahynula v Benghází čtveřice amerických občanů včetně velvyslance USA v Libyi Christophera Stevense, o tuto síť ale Spojené státy přišly.
Vzhledem k tomu, že ve městě byli mimořádně aktivní islamisté napojení na Al-Káidu, kteří si vytkli za cíl vypudit Američany z přístavu, byl Washington nucen z Benghází bezprostředně po útoku evakuovat všechny své státní příslušníky. Byl mezi nimi i tucet agentů a spolupracovníků CIA.
"Pro tajné služby se jedná o katastrofální ztrátu," řekl deníku The New York Times americký diplomat, který ještě donedávna sloužil v Libyi. "Je to jako by nás někdo oslepil."
CIA se na východě Libye zaměřila mimo jiné na islamistickou milici Ansár al-Šaríja a severoafrickou filiálku celosvětové teroristické sítě známou jako Al-Káida islámského Maghrebu.
Mezi čtyřmi Američany, kteří při útoku zahynuli, byli i někdejší příslušníci elitních jednotek Navy SEALs Tyrone S. Woods a Glen A. Doherty, kteří nepřežili dopad jednoho z granátů odpálených z raketometů, jež islamisté při akci použili.
Z chaosu občanská válka
Libyjské úřady USA přislíbily, že se útočníkům dostanou na stopu, dopadnout vrahy ale bude mimořádně obtížné.
Pod tlakem veřejnosti, nakloněné americké přítomnosti na východě Libye, a mohutných demonstracích byly dvě největší islamistické milice o víkendu donuceny oznámit, že likvidují své struktury. Vedle Ansár al-Šaríje to byla neméně významná Abú Slim, nesoucí jméno věznice, v níž byli dříve zadržování Kaddáfího odpůrci.
Obě milice se nejdříve stáhly z Benghází a později z o něco východněji položené Derny. Nepokoje si v obou městech od pátku vyžádaly nejméně jedenáct obětí na životech.
"Demonstrace jsou jasným signálem toho, že Libyjci nemají v úmyslu dopustit, aby tyranii jednoho diktátora vystřídala tyranie davu," citovala mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta agentura Reuters.
Víkendové protesty však nebyly jen proamerické. Již v pátek v noci zaútočilo na budovu provládních milicí Rafalláh al-Šahátí několik tisíc osob, které se pokoušely zmocnit zbraní, mimo jiné i děl, které zde byly uskladněny a které protikaddáfíovská opozice před rokem sebrala libyjské armádě.
Desítky ozbrojených skupin
Poslední události v Benghází jsou vodou na mlýn americkým republikánům, kteří nevynechají jedinou příležitost, aby nepoukázali na podle nich příliš měkký postoj, jejž ke zmatkům provázejícím revoluce loňského arabského jara zaujal prezident Barack Obama.
Libye teď má sice demokraticky zvolenou vládu, situace v zemi ale zůstává mimořádně nepřehledná a je živnou půdou islamistů hlásících se k Al-Káidě.
Jen v Benghází existují desítky militantních skupin, které jsou velmi dobře vyzbrojeny, a hrozí, že počínající střety mezi umírněnými islamisty podporujícími současnou vládu v Tripolisu a těmi, kdo požadují autonomii východní části Libye, mohou přerůst v občanskou válku, jaká nyní otřásá kupříkladu Somálskem.
Libye se hemží zbraněmi zabavenými Kaddáfího armádě a část z nich se již dostala do rukou islamistů. V polovině září oznámila jedna z islamistických milicí, že se přesouvá do Sýrie, aby pomohla tamním povstalcům v boji s jednotkami diktátora Bašára Asada.
