Následky útoku jsou nedozírné. USA do inaugurace čekají krušné dny, říká amerikanista

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
8. 1. 2021 10:01
Středeční násilný vpád do Kongresu v době jeho jednání je v americké historii naprosto bezprecedentní. Podle amerikanisty Petra Kopeckého z Ostravské univerzity bude mít nedozírné následky. "Ani v době masových protestů za občanská práva a proti válce ve Vietnamu v padesátých a šedesátých letech 20. století k ničemu podobnému nedošlo," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Demonstrant v budově Kongresu USA. | Video: Reuters

Jakým slovem byste popsal středeční dění v americkém Kongresu? Objevovaly se výrazy jako například "občanská válka"…

"Občanská válka" opravdu jen s uvozovkami. Američtí reportéři, kteří událostem přihlíželi, užívali výrazy jako výtržnosti, davové násilí, ale také převrat. Pro většinu Američanů šlo o šokující výjevy, i někteří republikánští zákonodárci hledali těžko slova, která by vyjadřovala hloubku jejich znechucení a ohromení. Prezident Donald Trump si možná odcizil některé podporovatele z řad politiků i voličů, ale tvrdé jádro svých stoupenců upevnil.

Amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity.
Amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity. | Foto: Archiv Ostravské univerzity

Má útok na Kapitol v americké historii obdoby?

V tento pro americkou demokracii významný den ne. Podstatné je říci, že šlo o akt z velké části vyprovokovaný prezidentem, který odmítá uznat svou porážku. Kongres je symbolem americké demokracie, není proto divu, že vpád mnozí označují za útok na americkou demokracii. V roce 1954 se střílelo z galerie Sněmovny reprezentantů, v roce 1814 během války Britové úmyslně Kapitol zapálili - nebyli v něm ale zákonodárci. 

Na sociálních sítích se například politici vyjadřovali v tom smyslu, že takové chování je neamerické…

Ani v době masových protestů za občanská práva a proti válce ve Vietnamu v padesátých a šedesátých letech 20. století k ničemu podobnému nedošlo. Pokojné a nenásilné předávání moci, včetně uznání porážky a gratulace vítězi prezidentských voleb, patřilo k dobrým tradicím americké politiky. Trump z této tradice zásadně vybočuje. Ve středu sice pozdě, ale přece vyzval demonstranty k odchodu, většinu svého projevu však opakoval, že volby s velkou převahou vyhrál a že mu bylo vítězství ukradeno.

Výsledky voleb přitom byly ověřeny a potvrzeny samotnými státy a desítky stížností projednaly nezávislé soudy. Žádné významné nesrovnalosti se neprokázaly. Vystupovat z pozice prezidenta v takové situaci proti státům a soudům je hra s ohněm. Trump do něj neustále přilévá olej. Vzhledem k jeho masové podpoře jsou důsledky nedozírné.

Jak jste říkal, naposledy byla budova Kapitolu obsazena a následně i částečně vypálena Brity v roce 1814. Od té doby proběhlo pár menších útoků. Lze je srovnat s tím středečním?

Stěží. V roce 1954 stříleli ve Sněmovně reprezentantů portorikánští nacionalisté, kteří požadovali nezávislost na USA. V roce 1983 šlo o bombový útok v Senátu, který souvisel s vojenskými operacemi USA v Libanonu a Grenadě. Stálo za ním radikální křídlo prokomunistického hnutí Resistance Conspiracy. Tentokrát bylo terčem společné jednání obou komor Kongresu, které mělo jen formálně potvrdit výsledek prezidentské volby. Jde o významný ceremoniál, který stvrzuje výsledky prezidentských voleb.

Právě zmíněné útoky v minulosti vedly k ještě většímu posílení bezpečnostních opatření. Jak je tedy možné, že k útoku vůbec došlo a že se protestující dostali přímo do budovy?

Na to se i v USA hodně lidí ptá. Jde o nepochopitelné selhání. Protesty se očekávaly, atmosféra v zemi je velmi vypjatá. K pochodu na Kongres vyzýval ve středu ráno i Trump a ještě silněji prezidentovy příznivce nabádal jeho advokát a bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani. Pozoruhodný je i kontrast mezi potlačením pokojného pochodu hnutí Black Lives Matter ve Washingtonu, který byl vloni na jaře tvrdě potlačen Národní gardou. Tu i po hodinách "okupace" Kongresu zprvu odmítlo ministerstvo obrany povolat.

Co současná situace vypovídá o stavu americké společnosti a demokracie?

Amerika byla polarizovaná už před nástupem Trumpa. On ale rozkol společnosti vědomě a intenzivně prohluboval. Z příkopů udělal zákopy, které se budou dlouho a těžko zasypávat. Eskalace se bohužel nedá vyloučit, už ve středu večer v mnoha jiných státech USA Trumpovi příznivci slavili "úspěch" svých souputníků ve Washingtonu. Poslední dny Trumpova prezidentování a inaugurace Bidena 20. ledna budou asi krušné. Nepřichází to však zčistajasna. Nepokoje mnozí předpovídali. Především kvůli Trumpovi teď kolem 60 milionů Američanů věří, že volby byly velký podfuk. To je pro americkou demokracii děsivá zpráva.

Jak moc vpád do Kapitolu narušil důležitost tohoto místa? A jaký to bude mít symbolický dopad?

Fotografie výtržníků v maskáčích u předsednického pultu možná budou ikonické. Kongres je důležitým symbolem americké demokracie, ke které patří respekt k zákonu a normám. Trump ale nikdy zcela nerespektoval pravidla a jeho ustavičné útoky na výsledky demokratických voleb zásadně podrývají  důvěru v demokracii a její instituce. 

Video: Americká společnost je totálně rozklížená, říká Anýž

 

Policie Kapitol neuhlídala, takové předání moci moderní historie nepamatuje, přepočítávání hlasů na Floridě proti tomu byla mateřská školka, líčí. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lufthansa vykázala za rok 2020 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur

Německé aerolinky Lufthansa vykázaly za loňský rok kvůli dopadům pandemie covidu-19 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur (175,5 miliardy Kč). V roce 2019 měly zisk 1,2 miliardy eur. Šéf podniku Carsten Spohr předpokládá, že letos bude mít letecká společnost provozní ztrátu nižší. Nabídka letů podle něj tento rok dosáhne 40 až 50 procent úrovně z roku 2019. Předchozí prognóza přitom počítala s 60 procenty. Společnost letos opět nevyplatí dividendu.

Za čtvrté čtvrtletí tyto největší evropské aerolinky vykázaly nižší čistou ztrátu, než se čekalo, konkrétně 1,14 miliardy eur. Analytici očekávali, že od října do prosince společnost prodělá až 1,24 miliardy eur.

Lufthansa se stejně jako ostatní letečtí přepravci potýká s negativními dopady pandemie covidu-19 a musela si sjednat státní pomoc devět miliard eur, aby se vyhnula hrozbě bankrotu. Spohr předpokládá, že ji společnost letos celou nevyčerpá. Má dále za to, že aerolinky v prvním kvartále měsíčně přijdou v průměru o 300 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy