Poslední týdny přinesly dvě zdánlivě protichůdné zprávy: Během pandemie koronaviru došlo k největšímu poklesu produkce skleníkových plynů, zároveň ale množství oxidu uhličitého v ovzduší dosáhlo rekordně vysokých hodnot. Vědci pro to mají jednoduché vysvětlení. Navzdory pandemii, která měla dát přírodě "čas na zahojení", se škody napáchané v minulosti nenapravily.
Podle některých odhadů by se emise musely snížit o 20 až 30 procent minimálně na dobu půl roku až roku, aby se nárůst CO2 v atmosféře znatelně zpomalil.
"S hromaděním oxidu uhličitého je to trochu jako s odpadem na skládce. My ho neustále vypouštíme a on dál se hromadí," shrnul pro deník Washington Post Ralph Keening z Scripps Institutu Oceánografie. Krize podle něj emise sice zpomalila, ale ne dostatečně.
Podle měření amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla v květnu historicky největší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Meteorologická stanice na Havajských ostrovech naměřila měsíční průměr 417,1 ppm (částic na milion) koncentrace CO2, což je nejvyšší průměrná měsíční hodnota, jakou kdy na této stanici zaznamenali.
Nehledě na to, že po počátečním snížení už emise globálně zase rostou. Světová ekonomika opět startuje, doprava se pomalu obnovuje a hodnoty emisí se blíží loňské hranici.
Even as emissions and electricity levels rebound, the global economy has yet to heal from the shock of the pandemic, according to researchers: https://t.co/vITtTsqJXf
— Chicago Booth (@ChicagoBooth) June 27, 2020
Také teploty lámou rekordy, a to hlavně za severním polárním kruhem. Arktida je ke změnám klimatu náchylnější, za posledních 30 let se oteplila asi dvakrát rychleji, než je světový průměr. A nejrychleji teploty stoupají na Sibiři, kde už také začala sezona letních požárů. V rozlehlých a odlehlých oblastech Ruska hoří už více než milion hektarů lesa.
Nejde o jedinou přírodní katastrofu za polárním kruhem v Rusku. Z tepelné elektrárny v Norilsku uniklo 21 tisíc tun paliva, které se vlilo do řek a vsáklo do půdy. Za obrovskou ekologickou katastrofu může nejspíš dlouhodobé podceňování klimatické změny. Podle společnosti Nornickel, která elektrárnu vlastní, unikla ropa z nádrže údajně kvůli tomu, že roztála zmrzlá půda, na níž stojí.
Rekordní teploty se na Sibiři objevovaly i v minulosti. Vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Marie Šabacká v rozhovoru pro DVTV vysvětluje, že takové výkyvy nejsou překvapivé. Problém je ale v tom, že současná teplá vlna trvá už od loňského prosince.
O změně klimatu ale není možné mluvit pořád jen jako o katastrofě a blížící se apokalypse. Na nikoho už to dneska totiž nezapůsobí, je přesvědčen environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že lidé neslyší ani na věděcká fakta. "Nefunguje to, stejně jako nestačí kuřákům ukázat plíce zničené dehtem, aby přestali kouřit. Je potřeba ukazovat, co pozitivního může ochrana životního prostředí přinést, v čem může být díky ní náš život lepší," říká pedagog z Masarykovy univerzity v Brně.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
