Odtud pramení historické nepřátelství USA a Íránu. Drama islámské revoluce obrazem

Odtud pramení historické nepřátelství USA a Íránu. Drama islámské revoluce obrazem
Dynastie Pahlaví nevládla Íránu dlouho. Jen 54 let. Nejprve od roku 1925 Rezá Šáh Pahlaví, od roku 1941 pak jeho syn Muhammad Rezá Pahlaví. Islámská revoluce roku 1979 znamenala konec monarchie.
Šáhův režim měl silné vazby na Spojené státy. Patřil k největším americkým spojencům na Blízkém východě vedle Izraele a Saúdské Arábie. To byl také důvod, proč opozice proti šáhovi byla silně protiamerická.
Stabilitu režimu pomáhala dlouho zajistit tajná policie SAVAK. Při výsleších používala brutální metody a patří mezi nejnenáviděnější instituce mezi těmi, kteří šáha a jeho vládu odmítali.
Nespokojenost vyvolávaly v Íránu velké sociální rozdíly a špatná ekonomická situace, přestože země měla velké zásoby ropy. Velké demonstrace vyvolala v roce 1978 tragédie ve města Abadán. Při požáru v kině uhořelo 420 lidí. Kino někdo úmyslně zapálil, viníci nebyli nikdy odhaleni.
Foto: Profimedia.cz
Martin Novák Dan Poláček Martin Novák, Dan Poláček
12. 1. 2020 10:04
Loni na podzim uplynulo čtyřicet let od dramatické změny režimu v Íránu. Šáh Muhammad Rezá Pahlaví padl a opustil zemi, triumfovala islámská revoluce pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního. Ze spojence Západu a USA se naopak stal nepřítel, kterého Spojené státy označovaly za velkého Satana. Vztahy mezi oběma zeměmi se navíc ještě více vyhrotily v posledních dnech.

Před více než 40 lety, 4. listopadu 1979, také vtrhly revoluční gardy na americké velvyslanectví v Teheránu. Íránci zadrželi 52 diplomatů jako rukojmí, žádali vydání šáha, který byl v té době v USA. USA se rozhodly šáha za rukojmí nevyměnit a ti byli propuštěni až po 444 dnech.

Teherán za čtyři dekády svou politiku nezměnil a napětí mezi ním a Washingtonem se v poslední době po vypovězení jaderné dohody dál vyostřuje. Připomeňte si íránské drama let 1978 a 1979, z něhož pramení spory mezi oběma zeměmi.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Na dálnici D1 havaroval kamion, vozovka byla kvůli vysypaným plechům neprůjezdná

Na dálnici D1 u Ostravy havaroval v noci na úterý kamion, na dálnici se vysypaly balíky plechu. Směr na Prahu byl několik hodin neprůjezdný, náklad bylo potřeba přeložit. Dálnice byla znovu otevřena před 06:00, informovalo Národní dopravní informační centrum.

Nehoda se stala kolem 02:00 na 345. kilometru D1. Kamion narazil do svodidel. Podle policejního webu byly vysypané balíky s plechem asi šest metrů dlouhé.

Řidiči z D1 sjížděli na 349. kilometru u Klimkovic, zpátky se vraceli na 342. kilometru u Bravantic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy