Odtud pramení historické nepřátelství USA a Íránu. Drama islámské revoluce obrazem

Odtud pramení historické nepřátelství USA a Íránu. Drama islámské revoluce obrazem
Dynastie Pahlaví nevládla Íránu dlouho. Jen 54 let. Nejprve od roku 1925 Rezá Šáh Pahlaví, od roku 1941 pak jeho syn Muhammad Rezá Pahlaví. Islámská revoluce roku 1979 znamenala konec monarchie.
Šáhův režim měl silné vazby na Spojené státy. Patřil k největším americkým spojencům na Blízkém východě vedle Izraele a Saúdské Arábie. To byl také důvod, proč opozice proti šáhovi byla silně protiamerická.
Stabilitu režimu pomáhala dlouho zajistit tajná policie SAVAK. Při výsleších používala brutální metody a patří mezi nejnenáviděnější instituce mezi těmi, kteří šáha a jeho vládu odmítali.
Nespokojenost vyvolávaly v Íránu velké sociální rozdíly a špatná ekonomická situace, přestože země měla velké zásoby ropy. Velké demonstrace vyvolala v roce 1978 tragédie ve města Abadán. Při požáru v kině uhořelo 420 lidí. Kino někdo úmyslně zapálil, viníci nebyli nikdy odhaleni.
Foto: Profimedia.cz
Martin Novák Dan Poláček Martin Novák, Dan Poláček
Aktualizováno 4. 11. 2019 12:42
Čtyřicet let letos uplynulo od dramatické změny režimu v Íránu. Šáh Muhammad Rezá Pahlaví padl a opustil zemi, triumfovala islámská revoluce pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního. Ze spojence Západu a USA se naopak stal nepřítel, kterého Spojené státy označovaly za velkého Satana.

Přesně před 40 lety, 4. listopadu 1979, také vtrhly revoluční gardy na americké velvyslanectví v Teheránu. Íránci zadrželi 52 diplomatů jako rukojmí, žádali vydání šáha, který byl v té době v USA. USA se rozhodly šáha za rukojmí nevyměnit a ti byli propuštěni až po 444 dnech.

Teherán za čtyři dekády svou politiku nezměnil a napětí mezi ním a Washingtonem se v poslední době po vypovězení jaderné dohody dál vyostřuje. Připomeňte si íránské drama let 1978 a 1979, z něhož pramení spory mezi oběma zeměmi.

 

Právě se děje

Další zprávy