USA spouští protiraketový systém NATO v Rumunsku. Je to hrozba, reaguje Kreml

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 12. 5. 2016 12:40
Na odlehlé základně v jihorumunském Deveselu má být umístěna baterie s antiraketami SM-2. Stanou se součástí protiraketové obrany, chránící evropské země NATO před případným raketovým útokem z Íránu. Alianci bude zařízení předáno na summitu v červenci. V pátek začne výstavba další části evropského štítu - tentokrát na území Polska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov štít ve čtvrtek označil za "hrozbu pro bezpečnost Ruské federace". Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně počítaly i s umístěním radaru v Česku.
Antiraketa SM-2, která je součástí systému Aegis.
Antiraketa SM-2, která je součástí systému Aegis. | Foto: US Navy

Bukurešť/Washington - Výstavba evropského protiraketového štítu vstupuje do nové fáze. Spojené státy ve čtvrtek uvedly do provozu jednu z jeho částí - základnu v Rumunsku.

V pátek pak začne výstavba dalšího článku, zařízení na území Polska. To by mělo být zprovozněno za dva roky.

"Dokud bude Írán pokračovat s vývojem a vypouštěním balistických raket, Spojené státy budou spolupracovat se svými spojenci na obraně NATO," řekl při slavnostním ceremoniálu náměstek amerického ministra obrany Robert Work.

Dlouho projednávaný protiraketový systém Aegis má evropským státům NATO pomoci včas odhalit a odrazit případný raketový útok ze strany tzv. darebáckých států.

Nejčastěji se v tomto ohledu skloňuje Írán a jeho střely krátkého a středního dosahu. Obavy ale panují i v případě Severní Koreje.

"Írán pokračuje ve vývoji, testování a vypouštění celé řady balistických raket, jeho schopnosti rostou co do rozsahu i přesnosti," informoval už dříve náměstek ministra zahraničí pro kontrolu zbraní Frank Rose. Ten se účastní obou svátečních ceremonií v Rumunsku i Polsku.

Pro Moskvu hrozba

Proti štítu dlouhodobě protestuje Rusko. Moskva tvrdí, že obranný systém je ve skutečnosti zaměřen proti ní.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov štít ve čtvrtek označil za "hrozbu pro bezpečnost Ruské federace". "Otázkou není, zda nějak odpovíme. Už teď přijímáme opatření, abychom Rusku zajistili dostatečnou úroveň bezpečnosti," doplnil.

Kreml se například domnívá, že se NATO snaží Rusko zahnat do kouta ve strategické oblasti u Černého moře. Úkolem štítu je podle něj ve skutečnosti dočasně neutralizovat ruský jaderný arzenál, což by USA poskytlo v případě potřeby čas zaútočit proti Moskvě.

Washington ale výhrady Ruska odmítá.

"USA i NATO daly jasně najevo, že systém není navržen k tomu – nebo toho vůbec schopen –, aby podkopal ruskou schopnost strategického odstrašování," uvedl Rose.

"Rusko opakovaně vyjádřilo své obavy, že obrana USA a NATO je namířena proti Rusku a představuje hrozbu pro jeho strategické jaderné odstrašování. Nic nemůže být dále od pravdy," doplnil.

Podobně ve čtvrtek na základně v Deveselu hovořil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Představitelé NATO ale zároveň de facto mlčí o tom, zda by bylo v případě vypuknutí konfliktu možné systém překonfigurovat vůči hrozbě z Moskvy. "Z našeho pohledu je to porušení dohody o raketách středního a krátkého dosahu (tzv. INF)," cituje server BBC Michaila Uljanova, šéfa ruského odboru pro bezpečnostní otázky a odzbrojení.

Po Rumunech Poláci

Protiraketový štít se opírá o systém radarů, které jsou schopné zaznamenat do vesmíru vystřelenou raketu.

Senzory dokážou určit její trajektorii a vystřelené antirakety ji pak dokážou zničit ještě předtím, než znovu sestoupí do atmosféry.

Zařízení v Rumunsku bylo vybudováno na letecké základně v Deveselu na jihu země. Letiště, které dříve sloužilo Varšavské smlouvě, nechala armáda v roce 2003 uzavřít a plánovala jeho demolici.

V následujícím roce země vstoupila do NATO.

Práce na protiraketové obraně v Rumunsku začaly v roce 2013 a vyšly zhruba na 800 milionů dolarů. Na odlehlé základně má být umístěna baterie s antiraketami SM-2. Rumunská část štítu vznikla podle modelu, který využívají americké lodě v rámci systému zvaného Aegis. Smontován byl v New Jersey.

NATO Deveselu oficiálně převezme během červencového summitu ve Varšavě.

V pátek pak v Polsku slavnostně začne výstavba posledního článku obrany, polské části štítu u města Redzikowo u Baltského moře.

Provozuschopná bude podle plánu od roku 2018.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Deset let staré plány

Plány na vybudování protiraketového štítu schválil v roce 2007 americký prezident George Bush. Původně mělo jít o základnu s raketami v Polsku a s radarem v Česku.

Jeho nástupce v Bílém domě Barack Obama ale plány o dva roky později změnil, přičemž dal přednost strategii protiraketové obrany vedené z moře. S tím, že pozemní základny budou součástí až další fáze plánů.

NATO o výstavbě štítu rozhodlo na summitu v roce 2010.

Po dokončení obranného deštníku budou radary a antirakety umístěny jak na základnách, tak na lodích kolem Evropy. Americký radar se v tuto chvíli nachází v Turecku, radary disponují i nizozemské lodě. Washington má také několik lodí ve španělských vodách, připomněla agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Izraelské letectvo obnovilo údery proti Islámskému džihádu v Pásmu Gazy, neoficiální příměří se hroutí

Izraelské letectvo obnovilo údery proti Islámskému džihádu v Pásmu Gazy v reakci na ostřelování raketami, jímž palestinská radikální skupina porušila příměří dohodnuté ve čtvrtek. Informovala o tom v noci na pátek izraelská armáda. Podle agentury AP oznámení nasvědčuje tomu, že neoficiální příměří vyhlášené před téměř 24 hodinami se hroutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy