Bukurešť - Vojenská kapela, přistávající helikoptéry, politici a generálové s lopatami slavnostně odhazující první hromady zeminy, projevy o historickém významu nadcházející události.
Zhruba taková slavnost se mohla odehrávat nedaleko vesnice Trokavec v Brdech, kdyby spor, který před čtyřmi až pěti lety rozděloval českou politickou scénu i veřejnost, dopadl příznivě pro zastánce radaru.
Barack Obama ale radarovou stanici, naplánovanou jeho předchůdcem Georgem Bushem v Brdech, zrušil a oznámil to proslulým nočním telefonátem tehdejšímu premiérovi Janu Fischerovi 17. září 2009.
V úvodu popsaná slavnost se tak neodehrála nedaleko Trokavce v Brdech, ale na donedávna opuštěné letecké základně Deveselu, zhruba 180 kilometrů jihozápadně od Bukurešti a třicet kilometrů severně od toku Dunaje.
V Obamou modifikované verzi vyroste základna tam. V roce 2015 má být plně funkční. S radarovou stanicí a protiraketovými raketami SM-3.
Dříve letiště Deveselu sloužilo Varšavské smlouvě, v roce 2003 ho rumunská armáda uzavřela. Skoro 200 zaměstnanců bylo propuštěno. Uzavření se časově shodovalo se vstupem Rumunska do NATO.
Zapomenutá základna v dezolátním stavu byla určena k demolici, ale po americko-rumunské dohodě o vybudování základny začne její nový život.
Pondělní slavnost se konala u příležitosti zahájení rekonstrukce. Nejprve bude opravena letištní plocha a věž, pak začnou Američané montovat zařízení pro rakety a radar.
Rumunský prezident Traian Basescu si pochvaloval, jak je pro Rumunsko dobré, že základnu "vyhrálo".
"Důležitost dnešního dne je v tom, že spojenci mají schopnost bránit občany svých zemí proti jakékoliv hrozbě. V tuto chvíli je projekt Deveselu rumunsko-americkým projektem a já doufám, že se jednoho dne základna stane součástí obranného systému NATO," řekl rumunský prezident, který se o umístění americké základny v Deveselu velmi zasazoval.
"Rumunsko se vyvinulo v jednoho z našich čtyř nejdůvěryhodnějších a nejbližších spojenců," uvedl během ceremoniálu náměstek amerického ministra obrany James Miller.
Rumunská základna je součástí protiraketového deštníku spolu s americkou radarovou stanicí včasného varování, která je od loňského ledna v provozu v turecké Malatyi.
Rusko i současnou podobu amerického protiraketového štítu odmítá jako hrozbu pro svoji bezpečnost, i když proti umístění základen v Rumunsku a Turecku neprotestovalo tak vehementně jako proti původní Bushově variantě s Polskem a Českou republikou.
"Jsme připraveni ke konstruktivnímu dialogu se Spojenými státy a NATO a máme ochotu ke kompromisu. Ale netvařme se, že výstavba základen je něco, co rozhovory mohou jen tak urovnat," řekl v reakci na novou základnu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Americká vláda odůvodňuje potřebu protiraketového deštníku ohrožením z Blízkého východu, především z Íránu. S Teheránem se ale Washington paradoxně začal v posledních týdnech usmiřovat a Barack Obama dokonce vedl po telefonu jednání s íránským prezidentem Hasanem Ruháním.
