Svědectví uprchlíků o tom, že je na bosensko-chorvatské hranici bijí chorvatští policisté, přinesli novináři britského deníku The Guardian. Reportéři mluvili s celkem padesáti migranty převážně z Pákistánu, kteří se hromadí na zmiňované hranici. Třicet pět z nich vypovědělo, že je policie fyzicky napadla.
Reportéři získali i krátké video zachycující zakrváceného a poraněného uprchlíka, kterého měla zmlátit chorvatská policie. Tvrdí to sedmnáctiletý běženec Sami ze syrského města Ajn al-Arab, který videozáznam novinářům poslal.
Videu předchází ani ne minutová zvuková nahrávka, v níž Sami šeptá: "Chorvatská policie je mučí. Láme lidem kosti." V pozadí je slyšet vyděšený křik, který podle Samiho patří jeho kamarádovi, pětatřicetiletému Hamdimu z Alžírska.
Na fyzické násilí ze strany chorvatské policie si stěžují zejména migranti z pohraničních měst Bihać a Velika Kladuša v Bosně a Hercegovině. Hranice mezi Bosnou a Chorvatskem je v Evropě nejstřeženější. Policisté jsou vybaveni pendreky, pistolemi i brýlemi pro noční vidění.
Podle dalších svědectví od více než desítky migrantů, s nimiž britský list mluvil, nosí někteří policisté uniformy se znakem chorvatské speciální policie (žlutý meč, který na dvou místech šikmo překrývají dva žluté blesky - pozn. red.), která se má ale primárně zaměřovat na boj proti terorismu.
Většina uprchlíků přichází do Bosny přes Turecko. Z Bosny se většinou touží dostat do Slovinska, které jako většina států Evropské unie spadá do schengenského prostoru. Na rozdíl od Chorvatska. Natrvalo se pak chtějí usadit v Itálii, Rakousku nebo Německu. Zatímco obecně počet nelegálních migrantů přicházejících do EU klesá, Bosna zažívá opak. Minulý rok zaznamenaly úřady v zemi příchod jen sedmi stovek uprchlíků, letos stihlo přijít už 21 tisíc běženců.
Systematické a plánované násilí
Zprávy o bití uprchlíků chorvatskou policií se objevily už v minulosti. Vedoucí mise Lékařů bez hranic v Srbsku Stephane Moissaing se domnívá, že podle dosavadních informací, které má tato nezisková organizace k dispozici, jde o systematické a plánované násilí.
Podle Karoliny Augustové z nevládní organizace No Name Kitchen (NKK) agrese ještě zintenzivnila po říjnových protestech. Během těch vyšly z Velike Kladuši do Chorvatska stovky žadatelů o azyl a volaly po udělení azylu v EU, na který podle svých slov mají právo.
NKK, která se zaměřuje na potravinovou pomoc uprchlíků v Srbsku, Bosně a Itálii, tvrdí, že každý týden chorvatské úřady vrátí zpátky do Bosny přibližně padesát až sto utečenců. Zhruba 70 procent migrantů z tohoto týdenního počtu tvrdí, že je policie zmlátila.
Šacování, krádež peněz
"Zastavili nás a předtím, než nás zmlátili, nás prošacovali," vzpomíná Alžířan Hamdi, přítel Samiho. "Když narazili na peníze, ukradli nám je. Když narazili na mobilní telefony, zničili je, aby zabránili tomu, že je budeme natáčet nebo aby nám prostě zabránili v kontaktu s přáteli. A potom nás zbili, čtyři nebo pět na jednoho člověka. Hodili nás na zem, kopali a mlátili nás obušky. Někdy nás napadli i jejich psi. Těm policistům jsme zřejmě nepřipadali příliš odlišní od jejich psů," říká Hamdi.
The Guardian zveřejnil i fotografie pěti rozbitých mobilů, které měli podle tvrzení migrantů rozmlátit policisté. Stejně tak jim někteří migranti poskytli i snímky svých zranění.
Hamdi žije v uprchlickém kempu ve Velike Kladuši, kde jsou zranění migranti k nepřehlédnutí. Jedni mají zasádrovanou ruku nebo nohu, jiní zranění hlavy, jizvy, modřiny nebo zduřeniny.
"V posledních měsících náš tým v Bosně a Hercegovině pravidelně ošetřoval pacienty (někdy dokonce i ženy a malé děti) se zraněními, které jim údajně způsobili státní činitelé, když se pokoušeli překročit do Chorvatska a Slovinska," cituje The Guardian Juliana Koeberera z neziskové organizace Lékaři bez hranic.
Bosenská policie o násilí ví
Jeden z bosenských policistů, který dohlíží na uprchlický kemp ve Velike Kladuši, tvrdí, že bosenská policie o násilí kolegů ze sousedního státu ví. "Vidíte tu modřinu?" ukazuje policista, který si přál zůstat v anonymitě, na modřinu na noze jednoho z chlapců v táboře. "To byla chorvatská policie. Bosenská policie o tom ví, jenže chybí nějaký jasný a přesvědčivý důkaz, existuje pouze svědectví uprchlíků a jejich zranění," říká.
Server se pokoušel kvůli vyjádření kontaktovat chorvatské ministerstvo vnitra, tamní policii i vládu, avšak neúspěšně.
Podle Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) bude rok 2018 co do počtu nelegálních překročení unijních hranic nejnižší od roku 2013 - za prvních deset letošních měsíců překročilo nelegálně hranici 118 900 lidí. To je podle středeční zprávy Frontexu oproti stejnému období loni o 31 procent osob méně. Jsou to ale právě cesty přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu a přes Srbsko a Bosnu a Hercegovinu, které i za současného poklesu nelegální migrace čelí migračnímu tlaku. Oproti tomu západobalkánská trasa pociťuje úlevu.