Ještě před rokem byla Ukrajina známá svými klinikami, které pomáhaly párům otěhotnět. Východoevropská země měla velmi mírná pravidla ohledně umělého oplodnění i náhradního mateřství, kdy plod pro budoucí rodiče odnosí jiná matka. Lákala proto mnoho zájemců z celého světa, píše magazín Economist.
Davy Číňanů, Američanů, Britů, Francouzů nebo Italů ale koncem loňského února zmizely. Ruská invaze reprodukční kliniky na dva měsíce uzavřela a cizinci se Ukrajině začali vyhýbat.
Když se kliniky v dubnu znovu otevřely, museli se tamní lékaři a zdravotníci přizpůsobit novému světu. Místo cizinců k nim začaly chodit ukrajinské páry, které se bály nejisté budoucnosti.
Největší ukrajinská klinika Matka a dítě zavedla nový program. Ukrajinští vojáci a vojačky si mohou zdarma nechat zamrazit své sperma nebo vajíčka pro případ, že by se na frontě vážně zranili nebo by zemřeli. Jejich partnerům jsou pak nabídnuty velké slevy na programy asistovaného početí, které obvykle stojí v přepočtu 29 až 88 tisíc korun.
Lékaři tuto iniciativu nazvali "Národ hrdinů", což je narážka na rostoucí počet dětí počatých mrtvým nebo vážně zraněným rodičem. Klinika tak začala znovu naplno fungovat, i když se často kvůli ostřelování musí spolehnout na elektřinu z generátorů.
Podle jednoho z lékařů Vitalije Radka přijde na jeho kyjevskou pobočku každý měsíc 30 nebo 40 párů. Muži toho většinou moc nenamluví, dialog vedou ženy, tvrdí lékař. "Doktor i manželé vědí, že by muž mohl být zraněn nebo zabit v boji na frontě. Nemusíme to říkat nahlas. Podle jejich nálady a vážných výrazů ve tvářích je jasné, že si to uvědomují."
Zájem je i u souseda
Velmi podobný program nyní probíhá i v Rusku, připomíná americká stanice CNN. Ruští vojáci, kteří se účastní invaze na Ukrajině, mají nárok na bezplatné zmrazení a uskladnění spermatu v kryobankách, a to až do roku 2024.
Zprávy o zvýšené poptávce po zmrazování spermatu se poprvé objevily loni v říjnu v ruském listu Moskovskij Komsomolec. Zájem vzrostl poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, uvedl tehdy ruský zpravodaj BBC Steve Rosenberg.
"V minulosti byli hlavními zákazníky (ruských klinik) lidé s chronickými chorobami. Nyní jsou to zdraví muži, kteří si nechávají zmrazit sperma pro případ, že by se jim něco stalo - aby měli zaručenou možnost stát se otci," citoval tehdy Rosenberg ruskojazyčný deník.
Rusko nám nevezme sny
Ukrajinský lékař Radko přiznává, že válka změnila i jeho osobní postoj k práci a najednou se cítí skutečně potřebný. Tvrdí, že lidé jako on musí omezit katastrofální dopad, který už ruská invaze měla na ukrajinskou porodnost. "Když je ve vaší zemi válka a vy nejste na frontě, musíte dělat to, co umíte nejlépe. A my tady umíme nejlépe dát život novým Ukrajincům."
Na Ukrajině jde lidem o víc než o možnost stát se rodičem. "Rusko nám nemůže vzít to nejdůležitější: náš čas, sílu charakteru a naše sny," říkají Tanja a Eduard Konovkovi, kteří patří mezi jedny z posledních Radkových pacientů. Koncem loňského prosince zahájili léčbu neplodnosti a soustředí se na oplodnění ve zkumavce (IVF) poté, co se 12 let snažili o dítě. Konovka slouží u námořnictva, a pár si proto už zajistil potřebné dokumenty, aby jeho žena mohla sperma použít i v případě, že by padl v boji.
Psycholožka Inna Tichonová, která radí několika vojenským párům, nicméně varuje, že mít dítě od zesnulého manžela může mít na psychiku žen velmi špatné následky: "Mít dítě od mrtvého otce není náplast na zakrytí rány… A může trauma ještě prohloubit."
Kyrkachová-Antonenková, která má nyní až 20 let na to, aby použila sperma svého zesnulého manžela, ale tvrdí, že kromě deníků, které jí posílal ze zákopů, je šance porodit jeho dítě to jediné, co jí po něm zůstalo. "Vitalij už sice nežije, ale jeho schopnost stát se otcem ano. Dokud budu naživu, hodlám mít co nejvíc jeho dětí."
