Čtyřiadvacetiletý voják Hnezdilov se dobrovolně přidal k armádě v roce 2019 a podepsal smlouvu na tři roky. Do civilu se měl odebrat v březnu 2022. V únoru toho roku ale Rusko napadlo Ukrajinu. Jeho odchodu tak zabránilo stanné právo.
Hnezdilov nedostal žádný náznak toho, kdy by se mohl do běžného života vrátit, netušil ani, kdy dojde k personální obměně vyčerpané jednotky. Tlačil na velitele, psal o problému na sociální sítě, mluvil o něm v podcastu. "Jsem velmi unavený," říká nyní v rozhovoru pro americký deník New York Times.
Nikdo ho ale nevyslyšel. Rozhodl se proto k radikálnímu kroku - v září nezákonně opustil svou jednotku a začal se ukrývat. Stejný krok jako on od letošního ledna do září učinilo 51 tisíc bojujících Ukrajinců, víc než dvakrát tolik, co za celý loňský rok. Hnezdilov se od zbytku liší tím, že veřejně na sociálních sítích oznámil, že dezertoval.
"Nezůstala mi jiná možnost než odejít, zabouchnout velmi hlasitě dveře a začít mluvit o tomto problému," popisuje svou motivaci. Vojáci podle něj musí mít možnost si odpočinout a musí vědět, kdy se vrátí domů. Jinak začnou pociťovat depresi i jiné psychologické a fyzické potíže.
Protesty rodin
Nejistota, zda služba bude trvat tři roky nebo desítky let, je důvodem, proč rodiny vojáků jednou týdně na Ukrajině protestují a požadují změnu pravidel. Podle amerického listu jde o jeden z mála veřejných projevů kritiky v době války, která trvá už třetím rokem.
"Říkám tomu kletba uniformy. Když si ji jednou nasadíte, tak už ji nesundáte," říká Hnezdilov, který se skrýval dva týdny. Nyní už sedí v cele a čeká na soud. Ukrajinské úřady ho zadržely pro "podezření z dobrovolného opuštění vojenské jednotky s úmyslem vyhnout se vojenské službě ve válečném stavu". Hrozí mu až dvanáct let za mřížemi.
Ukrajinský spisovatel a voják Artem Čech se domnívá, že pokud nedojde k žádné změně, mohou podobně uvažovat i další vojáci. Situace se může zhoršit příští únor, na třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. "Hodně lidí si dalo specifické podmínky služby - tři roky," cituje ho New York Times.
Dezertéři mění ukrajinské zákony
Vysoký počet zběhů už mění i ukrajinské zákony - dříve by trestu čelil každý, kdo nelegálně opustil svou jednotku. Nyní jsou pravidla mírnější, a pokud se lidé rozhodnou vrátit do bojů, vyhnou se potrestání úplně.
Parlament řešil také úpravu mobilizačního zákona, který by obsahoval tříletý limit, po kterém by se vojáci mohli vrátit k civilnímu životu. Na nátlak armády argumentující nestabilní frontovou linií ale tento bod stáhl.
Jde přitom o jeden z důvodů, proč se Ukrajinci vyhýbají mobilizaci. Dále se obávají toho, že nedostanou dostatečný výcvik a armáda je pak nepřipravené pošle do boje, kde se stanou snadným cílem.
"Vidí nás a utíkají," potvrzuje Vitalij Bondarenko, který nabírá muže do armády ve Lvově. Na sociálních sítích existují také skupiny s desítkami tisíci členů, kde lidé monitorují pohyb rekrutujících vojáků, aby se jim mohli snáz vyhnout.
Předvolání do služby mohou dostat muži mezi pětadvaceti a šedesáti lety. Ti se tak často izolují doma a venku se téměř neukazují. Ignorování povolávacího rozkazu je protizákonné.
