Ukrajinská policie dopadla podezřelé z vraždy novináře Šeremeta

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 12. 2019 19:34
Ukrajinská policie zadržela a obvinila podezřelé z vraždy novináře Pavla Šeremeta. Toho před třemi lety v centru Kyjeva zabil výbuch bomby nastražené v autě. O jejich zadržení ve čtvrtek informoval ministr vnitra Arsen Avakov.
Ruský novinář Pavlo Šeremet na archivním snímku.
Ruský novinář Pavlo Šeremet na archivním snímku. | Foto: Reuters

Prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci v této souvislosti vyjádřil naději, že se brzy podaří i odhalit objednavatele vraždy. Náčelník kriminální policie Jevhen Koval upřesnil, že vyšetřovatelé ze spáchání zločinu podezřívají nejméně pět lidí. Šeremet v minulosti pracoval jako novinář i v Bělorusku a Rusku.

"Policie právě zadržela a se souhlasem generální prokuratury obvinila podezřelé z účasti na vraždě Pavla Šeremeta. Je to výsledek velmi složité a úporné práce skutečných profesionálů a důležitý krok k úplnému objasnění případu," napsal Avakov ještě před tiskovou konferencí na twitteru.

Nejméně pět podezřelých

Koval pak při setkání s novináři řekl, že podezřelých je nejméně pět. Patří k nim zdravotní sestra jednoho výsadkového praporu Jana Dugarová; lékařka Julija Kuzmenková, jež působila mezi dobrovolníky bojujícími s proruskými separatisty na východě země; hudebník a bývalý účastník těchto bojů Andrij Antonenko a rovněž dobrovolníci na východě Ukrajiny Vladyslav a Iryna Hryščenkovi.

Avakov výsledky vyšetřování označil za "senzační a šokující". "Veřejnost by měla pochopit rozdíl mezi vlastenectvím a zradou," dodal ministr v souvislosti s tím, že mezi podezřelými ze spáchání zločinu jsou i dobře známí veteráni pět let trvající války se separatisty v Donbasu, podporovanými Ruskem.

Vyšetřovatelé podle policejního náčelníka Kovalova dospěli k závěru, že cílem jednání zločinné skupiny bylo destabilizovat situaci v zemi prostřednictvím vraždy známého člověka.

"Možní vrazi byli dnes zadrženi. Bohudík jsme dnes získali velmi mnoho odpovědí. Ale je ještě jedna otázka: kdo je objednavatel. Věřím, že odpověď na tuto otázku už příště budeme znát," řekl na tiskové konferenci podle listu Ukrajinska pravda prezident Zelenskyj.

Šeremet proslul jako bojovník proti korupci. Býval kritikem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a také přítelem zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, zastřeleného v roce 2015 v Moskvě.

Smrt čtyřiačtyřicetiletého novináře, který byl úzce spojován s prozápadním vedením Ukrajiny, se i přes přísliby politiků dlouho nedařilo objasnit.

Vozidlo, kterým jel Šeremet 20. července 2016 ráno z domova do práce, explodovalo po ujetí několika desítek metrů. Vůz patřil podle listu Ukrajinska pravda vedoucí pracovnici a majitelce deníku Oleně Prytulové, která v něm však nebyla.

Bombu prý nastražila lékařka s hudebníkem

Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že bombu nastražila Kuzmenková, které pomáhal Antonenko, uvedl ve čtvrtek Koval. K tomuto závěru dospěli po analýze videozáznamů provedené soudními experty z výzkumného ústavu při ministerstvu spravedlnosti.

Šeremet svého času uprchl před pronásledováním z Běloruska do Ruska a získal ruské občanství. V polovině 90. let býval hvězdou ruské obrazovky a jako Němcovův velký přítel také vedl poslední rozloučení s tímto ruským opozičním politikem. Jako Bělorus patřil k hlavním kritikům prezidenta Alexandra Lukašenka, za což byl podmínečně odsouzen. Napsal knihu o Lukašenkovi jako o posledním evropském diktátorovi. V roce 2002 mu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě udělila cenu za psaní o porušování lidských práv v Bělorusku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy