Oba diktátoři se od začátku války setkali tváří v tvář opakovaně: například v Moskvě, Soči nebo na mezinárodních summitech v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Ale nikdy ne v Minsku.
Díky využití Běloruska a jeho vzdušného prostoru mohla ruská armáda letos na jaře zaútočit na Kyjev, který leží zhruba sto kilometrů od ukrajinsko-běloruské hranice. Ofenziva hlavního města ale skončila fiskem a na začátku dubna se ruští vojáci z okolí metropole stáhli.
Putinova cesta do Minsku vrací otázku, zda bude tlačit na Lukašenka, aby se běloruská armáda do invaze přece jen zapojila. Nebo jestli mu bude stačit, že Bělorusko bude nadále "jen" prostorem, kde mohou ruští vojáci bez problémů operovat.
"Jsme přesvědčeni, že Putin s Lukašenkem budou debatovat o pozemní ofenzivě z Běloruska a o zapojení běloruské armády na Ukrajině," řekl novinářům ukrajinský generál Serhij Najev.
Nový útok na Kyjev?
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valeryj Zalužnyj prohlásil, že nepochybuje o ruském záměru znovu napadnout Kyjev. "Rusko soustřeďuje vojáky a zbraně, aby v lednu nebo na jaře mohlo začít novou velkou ofenzivu z Donbasu na východě Ukrajiny a ze severu z Běloruska. Ruská vojska se budou snažit vytlačit ukrajinské síly z osvobozených území, a dokonce se mohou podruhé pokusit dobýt Kyjev jako na počátku války," upozornil Zalužnyj.
Útok na hlavní město je nemožné provést bez využití Běloruska. Rusko má již k dispozici běloruská letiště a základny a ostřeluje odtud Ukrajinu raketami.
O přímém zapojení běloruských vojáků do agrese se spekuluje už od března. Analytik Rádia Svoboda Rostyslav Chotyn před časem řekl Aktuálně.cz, že běloruská armáda není v dobrém stavu a bojeschopných, dobře vyzbrojených jednotek má málo. Podle něj Putin potřebuje především běloruské území kvůli přístupu do Kyjeva a na západní Ukrajinu.
Běloruská opozice, jejíž předáci po vlně represí působí buď v exilu, nebo jsou ve vězení, si ale nedělá iluze o tom, nakolik může Lukašenko potenciální Putinovu žádost odmítnout.
Vázání ukrajinský sil
Situace v Bělorusku je oproti Rusku jiná v tom, že tam většina obyvatel agresi proti Ukrajině odmítá a Lukašenko má menší podporu než Putin. Ze zdrojů běloruské opozice dříve prosákly zprávy, že běloruští generálové nejsou nakloněni myšlence jít bojovat na Ukrajinu, protože by to v zemi vyvolalo velké napětí.
"Lukašenko se nemůže od Putina odstřihnout. Celé hospodářství, všechny podniky, dodávky potravin jsou orientovány na Rusko. Lukašenko nemá žádnou možnost odmítnout Putinovo rozhodnutí o přímém zapojení Běloruska do agrese, pokud na něj dojde," řekl serveru Naša Niva bývalý ministr kultury a současný opoziční politik Pavel Latuško, který žije v Polsku. Ruský prezident v době mohutných protestů v Bělorusku v létě a na podzim roku 2020 podpořil Lukašenka, což hrálo důležitou roli v potlačení demonstrací a udržení režimu u moci.
Vůdkyně běloruské pozice Světlana Cichanouská řekla v rozhovoru pro list Kiyv Post, že Lukašenko by běloruské vojáky přes hranici klidně poslal, protože svobodná a demokratická Ukrajina je pro jeho diktaturu hrozbou, ale ví, že v armádě v tomto směru nemá podporu. "Běloruská armáda je součástí společnosti, která je proti válce. Podle průzkumu je 86 procent Bělorusů proti vyslání vojáků na Ukrajinu. Nejde o projev nějaké dobré vůle Lukašenka, ten je stoprocentně na straně Kremlu a v jeho službách," míní Cichanouská.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popřel, že by Vladimir Putin jel Lukašenka k čemukoliv přemlouvat. "Neomezený přístup na běloruské území a základny jsou pro Putina důležitější než nasazení běloruských vojáků," uvedl pro list Wall Street Journal Arkadij Mošes z Finského institutu mezinárodních vztahů. Podle něj ale tak jako tak Ukrajina musí počítat s možností nové ruské ofenzivy z Běloruska a toto nebezpečí váže část jejích vojenských sil, které nemůže nasadit jinde.
Na začátku prosince navíc ruský ministr obrany Sergej Šojgu při své návštěvě Minsku podepsal s běloruských protějškem Viktorem Chreninem dohodu, kterou ani jedna strana nezveřejnila.
